Vzpomínám...
12. února 2006, ostatní
Mám doma obraz, k němuž mám zvláštní vztah. Za ním vidím šarmantního umělce, originálního malíře, grafika, blanenského patriota, přítele kulturních zařízení pracujících ve městě.
Má pro mě osobité kouzlo – kouzlo čar, s nimiž uměl opravdu čarovat. Když se na něj zadívám, vidím muže rozložitého, mlčenlivého, patřícího k nejzajímavějším osobnostem Blanska. Sice uzavřeného, ale přesto s velikým kouzlem, přirozeností, talentem, dobrým srdcem a osobitým, lehce jízlivým humorem, s nímž vtipně glosoval události života.
Měl řadu výborných nápadů a jeho práce najdeme v mnoha sbírkách jak doma, tak v zahraničí. Vytvořil obrazy, které ho proslavily až v Japonsku, ale také u nás. Připravil 28 samostatných výstav a nechyběl v téměř 50 kolektivních. V roce 1999 obdržel Cenu města Blanska za kulturu.
Antonín Juračka (vlevo) s ak. mal. Vladimírem Vašíčkem. Foto: S. Mrázek
Jsem rád, že jsem ho poznal osobně – jak při přípravě výstav, tak při práci pro knihovnu (navrhl pro ni logo, byl autorem mnoha návrhů přebalů a výtvarných úprav knih), kterou odvedl vždycky včas, precizně a zdarma.
12. února uplynul rok od jeho úmrtí. A tak zavzpomínejme na blanenského malíře Antonína Juračku, člověka pilného, pracovitého, který miloval Blansko a především kulturu, kterou ozdobil svými osobitými pracemi.
Pavel Svoboda
