Nový zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – 4. část

Územně plánovací informace obsahuje podmínky využívání území a změn jeho využití, podmínky pro vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů, podmínky pro vydání územního souhlasu, případně podmínky pro provedení jednoduchých staveb bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. To vše na základě žádosti.

Veřejnost může být při pořizování návrhu, popřípadě konceptu územně plánovací dokumentace, zastupována zástupcem veřejnosti, a to fyzickou nebo právnickou osobou, kterou zmocní (např. pro Blansko) nejméně 200 občanů příslušné obce v obcích do 2000 alespoň 1/10 občanů).

Územně plánovací podklady tvoří územně analytické podklady, které zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území. Obecně slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace a jejich změn a pro rozhodování v území.

Politika územního rozvoje určuje ve stanoveném období požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů.

Vlastní způsob pořizování územně plánovací dokumentace se zásadním způsobem nemění. Zvýšený důraz je však kladen na regulační plány. Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání všech staveb.

Pro území, pro které je vydán, se územní rozhodnutí nevydává, a to v rozsahu, v jakém nahrazuje příslušná územní rozhodnutí. Proto se budeme s tímto pojmem (regulační plán) setkávat mnohem častěji než doposud.

Další pokračování tématu „nový stavební zákon“ se bude zabývat částí „územní řízení“.

odbor stavební úřad