Nový zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – 5. část

Z ustanovení výše uvedeného plyne, že až na výjimky je nutný u staveb a zařízení či jejich změn kontakt se stavebním úřadem. V médiích je sice často prezentováno, že některé stavby nevyžadují ani ohlášení stavebnímu úřadu, ale ve skutečnosti to není úplně pravdou. Paragraf 79 odst. 3 taxativně vyjmenovává, které stavby, zařízení a jejich změny nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Jedná se například o informační a reklamní zařízení do 0,6 m2, opěrné zdi do výše 1 m, sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti apod. Všechny ostatní „vyžadují územní rozhodnutí nebo souhlas“.

Územní rozhodnutí se dělí podobně jako v předchozím stavebním zákoně, a to na:

• rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení
  
• rozhodnutí o změně využití územní
  
• rozhodnutí o změně stavby a rozhodnutí o změně vlivu stavby na využití území
  
• rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků
  
• rozhodnutí o ochranném pásmu.

Stavební úřad může u některých jednoduchých staveb, terénních úprav a zařízení stanovit na žádost, že k jejich provedení nebude vyžadovat ohlášení nebo stavební
povolení. Zde je zřejmé zjednodušení, ovšem za předpokladu, že budou splněny
zákonem stanovené podmínky.

Při územním řízení v území, kde je vydán územní nebo regulační plán, je doručování
řešeno vždy „veřejnou vyhláškou“. Žadatel zajistí, aby informace o jeho záměru byla vyvěšena na místě určeném stavebním úřadem nebo na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na němž se má záměr uskutečnit.

Další pokračování tématu „nový stavební zákon“ se bude zabývat „územním řízením“.

odbor stavební úřad