Toulky Blanenskem
23. září 2008, kultura
Sakrální stavby patří mezi to nejcennější, co dokázala mysl a ruka člověka vytvořit. Provázejí lidstvo již od počátku jeho existence. Po jejich stopách se vypravilo v sobotu 13. září čtyřicet osm účastníků zájezdu, který pořádala Městská knihovna Blansko. Nad jiné povolaným průvodcem byl blanenský farář Jiří Kaňa.
Prvním zastavením a předmětem obdivu se stal cenný gotický kostel sv. Kateřiny, stojící uprostřed stejnojmenné vesnice na osamělém skalnatém pahorku. Na mírném návrší u hřbitova se nachází kostel sv. Jiří v Bořitově, z doby kolem r. 1200. Obdivujeme v něm gotické nástěnné malby s výjevy ze života Kristova a svatých. Mnohé účastníky překvapila návštěva hrobu Stanislava Rolínka, sochaře-samouka, autora blanických rytířů v nedaleké Rudce u Kunštátu.
Kostel v Bořitově. Foto: M. Pokorná
A již je před námi významná památka moravského baroka kostel Panny Marie Bolestné ve Sloupu. S její výstavbou, historií i současností nás obeznámil zdejší farář Karel Chylík. Třešničkou na pomyslném dortu byla nová, architektonicky a výtvarně neobvykle vyřešená kaple v Šošůvce, zasvěcená sv. Václavu a sv. Anežce České. Skvělým průvodcem nám byl starosta obce František Ostrovský.
Kaple v Šošůvce. Foto: Dr. Jančíková
Výjimečnou památku ani ne tak svou architekturou, jako spíše osudem, představuje kostel sv. Josefa v Senetářově, jediný, vybudovaný a otevřený v bývalé ČSSR mezi lety 1948–1989. Průvodce pan Zouhar vyprávěl o jeho výstavbě i výtvarném řešení. Kostel sv. Petra a Pavla v Jedovnicích z konce 17. století je pozoruhodný moderním oltářním obrazem malíře Mikuláše Medka, který je ústředním motivem moderně upraveného interiéru.
Kostel v Kateřině. Foto: M. Pokorná
Na naší cestě nesměl chybět monumentální poutní chrám Jména Panny Marie ve Křtinách s jeho zvonohrou a podzemní raritou – pokreslenými lebkami, na které někdo namaloval vavřínové věnce a na čelo napsal velké T. Dominantou adamovského údolí je novogotická stavba kostela svaté Barbory a jeho oltář Nanebevzetí Panny Marie, zvaný Světelský. Vytvořilo jej šest řezbářů mezi léty 1516 až 1525.
Dnešní toulky po nejbližších sakrálních stavbách v okolí Blanska nám přiblížily jména a osudy lidí, o jejichž existenci jsme neměli dosud ponětí a jejichž životní příběhy jsou nám dosud neznámé. Přitom jde o příběhy lidí, kteří tu žili, ukazují nám, o co usilovali, co nám zanechali a co zůstává předmětem dnešního obdivu. Další poznávací výlety plánují knihovníci za rozhlednami, povodím Svitavy nebo do ateliérů známých umělců.
bod
