Malíř, kreslíř a litograf 19. století Jakob Alt v Moravském krasu

18. května 2011, historie, přečteno: 5969×

Umělec zaměřující svůj tvůrčí potenciál především na reflexi svého okolí a jeho věrné zobrazení, tak bychom mohli charakterizovat Jakoba Alta.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Jisté období svého života působil Jakob Alt také v oblasti Moravského krasu, kde vytvořil soubor litografií železářských objektů salmovských železáren a také litografie s motivy krajiny Moravského krasu. Tyto litografie byly uspořádány do dvou alb – „Blansko und dessen Umgebung in Mähren“ a „Blansko und Adamsthal“.

Obě alba se zachovala jak v provedení kolorovaném, tak tradičním. Jakob Alt v těchto albech litografií zobrazil například Klamovu huť, Paulininu huť, Starohraběcí huť či Macochu a zanechal nám tak důvěryhodné svědectví o tom, jak vypadala oblast Moravského krasu a jeho okolí v polovině 19. století.

Paulinina huť – Jakob Alt
Paulinina huť – Jakob Alt

Jakob Alt se narodil v roce 1789 ve Frankfurtu nad Mohanem a zemřel roku 1872 ve Vídni. Známý byl zejména díky svým akvarelům a litografiím s krajinářskou tematikou. Do Vídně přišel z Frankfurtu v roce 1810. Na Vídeňské Akademie der Künste studoval historickou malbu u Fridricha Augusta Branda a Martina von Molitor. V dalším pokračování jeho studií na akademii mu zabránil fakt, že se oženil a musel živit stále se rozrůstající rodinu, postupně totiž přišlo na svět osm dětí. Manželkou se mu stala jeho mladá bytná Anna Maria Schallerová.

Alt zvládal svoji rodinu uživit díky zakázkám na série vedut. Ovšem lépe se mu začalo dařit, až když začal s vyhotovováním litografií. Malíři se stali také oba Altovi synové: nejstarší Rudolf (1812–1905) a také Franz (1824–1914). Jakob Alt byl pro své syny v oblasti malířství velkým vzorem a jejich prvním učitelem.

K Altovým známým dílům patří například série ze Solné komory, která spadá do první poloviny 20. let 19. století. V tomto období se jeho stálým průvodcem na cestách, na nichž vznikala jeho díla, stal syn Rudolf. Ten již jako dítě pomáhal svému otci v ateliéru, kde jeho úloha, a také úloha některých jeho sourozenců, spočívala ve vymalovávání litografií průsvitnými akvarelovými barvami tak, aby zůstala zřetelná podkladová kresba.

V roce 1833 podnikli Jakob a Rudolf společnou cestu do Itálie. V tomto období jsou si oba umělecky tak blízko, že je někdy až nemožné určit autorství jejich děl. Ani signatura v tomto směru nedává úplnou jistotu, neboť v některých případech otec signoval díla svého syna z pozice staršího a známějšího autora. O dva roky později se konala druhá cesta do Itálie, na které oba umělci navštívili mimojiné i Řím. Při této druhé italské cestě zažívá Jacob Alt vrchol své tvorby.

Celková Altova tvorba je poměrně rozsáhlá. Mezi jeho další významná díla patří například celek inspirovaný oblastí Podunají.

O tom, kdy přesně a kde konkrétně Jakob Alt v Moravském krasu pobýval, bohužel chybí detailnější informace. Co po něm však zůstalo, je jeho umělecky a historicky cenné dílo.

Pavlína Lesová