S Martini do nového roku

Kdo se vlastně skrývá pod tímto příznačným názvem?
Jde o zajímavou slovní hříčku, v některých evokuje tradiční a všem známou značku italského aperitivu (odpovídající sklenice je ostatně součástí velmi zdařilého loga souboru), zasvěcení najdou spojitost v odkazu na Via sancti Martini, nebo-li Cestu sv. Martina.

Členové sboru poděkovali za podporu faráři Jiřímu Kaňovi.

Jedná se o chrámový sbor zpívající v blanenském kostele sv. Martina. Dříve byl označovaný jako „dětský“ nebo „malý“, dnes má na 38 aktivních členů s věkovým průměrem okolo 16 let. V souboru pracuje i řada předškoláků, výjimkou však nejsou ani otcové rodin.

Činnost tohoto sboru je velice pestrá, počet zpěváků se mění podle typu akce, je možné si poslechnout pět lidí s kytarou, ve „svátek“ však nastupuje třicetičlenný sbor. Ten se dělí do více seskupení, starší členové se věnují i světské tvorbě, dokladem toho je např. jejich účast na pravidelné Garden Party na farním dvoře nebo spolupráce s některými blanenskými kapelami.

V repertoáru mají zhruba 250 písní, 50 z nich již zaznělo v koncertní úpravě. Toto hudební těleso můžete v různých sestavách slyšet na pravidelné páteční mši, o slavných nedělích nebo v jiné svátky, často i na svatbách, křtech i pohřbech, ale i na různých setkáních v okolí a samozřejmě i při jejich koncertní činnosti. O prázdninách pak pořádají letní soustředění, kde si velmi rádi užívají zpěvu, společenství, výletů a her.

Co vše můžete kromě zpěvu v rámci jejich vystoupení zaslechnout?
Žalmy doprovázejí varhany a rytmické zpěvy jsou pak doprovázeny klavírem, baskytarou, akustickou a elektrickou kytarou. Pravidelní hosté pak přidávají i saxofon, housle nebo flétnu. Dorůstají zde však i nadějní hráči na flétnu, violoncello a dokonce i bonga.

„V květnu 2009 jsme uspořádali v kostele Koncert pro radost za velké podpory našeho pana faráře Otce Jiřího“, vzpomíná Martin Dyčka, vedoucí sboru, „neustále nás motivuje a přichází se zajímavými myšlenkami. Vůbec bychom se neobešli bez velké technické podpory ze strany pana Františka Hasoně ze skupiny Pohoda. S tímto koncertem se poprvé zrodila myšlenka vydání vlastního CD, které jsme chtěli natočit svépomocí. Postupně jsme začali sbírat informace, zvukovou techniku a zkušenosti a pozvolna během hraní na akcích a pravidelného zkoušení jsme nahráli CD, jehož tvorba se zdárně chýlí k závěru“, říká Dyčka.

„Na první pohled působí překvapivě, že nahráváme čtvrtým rokem, ale např. ve školním roce 2010/2011 jsme měli 11 akcí mimo náš kostel a zpíváme pravidelně na pátečních dětských mších včetně slavných nedělních“, vysvětluje vedoucí sboru.

„Po koncertě v květnu 2009 následovaly v říjnu téhož roku oslavy 40 let sboru (ten koncert byl pro nás velmi obohacující – dokonce pamětníci tvrdí, že takhle plný sál viděli naposledy v roce 1990). Zde jsme již měli své jméno Martini Band. V červnu 2012 jsme vystupovali na slavnostním otevření Centra sv. Martina, což je přebudovaný areál fary“, dodává a uzavírá Dyčka.

Pokladnička se naplnila příspěvky na CD.

Posledním veřejným vystoupením tohoto hudebního seskupení byl tedy zmíněný novoroční koncert S Martini do nového roku, jehož výtěžek bude použit na vydání CD, na němž jeho členové poctivě pracují již čtyři roky. Nezbývá než věřit, že vybraný obnos v rámci dobrovolného vstupného pomůže dotáhnout veškeré přípravy ke zdárnému konci a že Martini Band bude co nejdříve připravovat křest svého prvního CD.

Jana Navrátilová