Karel Absolon a Moravský Kras – část 4. – za tajemstvím Macochy

5. července 2004, historie, přečteno: 4873×

Hlavní pozornost Karla Absolona poutala propast Macocha, již považoval za klíč k odhalení tajemství ponorné říčky Punkvy. Macocha, jakožto nejnápadnější krasový útvar v Moravském krasu, byla již před jeho výzkumy cílem mnoha badatelů.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Z řady průzkumníků, kterým se podařil sestup na dno Macochy, je třeba zmínit zejména Absolonova děda Jind. Wankla, jenž se jako jeden z prvních pokoušel probádat jeskyně přilehlé ke dnu propasti. Přitom objevil Erichovu jeskyni a provedl výzkum Trámových jeskyní, objevených již r. 1808 starohrabětem Hugem Františkem Salm-Reifferscheidtem.

První expedici do Macochy podnikl Karel Absolon ještě jako student v září 1901. Na dno propasti sestoupil spolu se čtyřmi spolupracovníky s pomocí provazových žebříků. Před další expedicí se Absolon zaměřil na vylepšení technické výbavy, která byla mj. doplněna o skládací člun od firmy N. A. Osgood z USA. Druhá expedice, podstatně lépe připravená, byla zahájena 10. 8. 1903. Účastníci výpravy, kteří strávili v Macoše čtyři dny, se zaměřili zejména na fotografické a topografické práce. V Trámových jeskyních se badatelé dostali po usilovném uvolňování nahromaděného dřeva až k místům, odkud vycházel silný průvan, který byl znamením blízkosti dalších, neznámých prostor, do nichž se však již kvůli nebezpečnému shluku balvanů nepodařilo proniknout. Explorátorům se nicméně podařilo objevit propasťovitou jeskyni Pasovského.

V letech 1905, 1907 a 1909 se konaly další expedice Karla Absolona a jeho druhů, při nichž došlo k dílčím objevům a pokračovalo se v podrobných kartografických pracích, odhalit tajemství Macochy se ale nepodařilo.

V létě 1909 se nicméně uskutečnil jeden zajímavý objev — při zkoumání skalních bloků kolem Punkvy objevil Absolon 18 m nad jejím výtokem souvislou řadu otvorů, z nichž jeden byl zdrojem zvláště silného průvanu. Ve svém díle Moravský kras 1 Absolon píše, že nepochyboval o tom, že nalezený otvor je protilehlým bodem Trámových jeskyní.

Tento otvor byl jednou ze čtyř tzv. ventarol, které ukazují, kde kdysi vytékala podzemní Punkva (Paleopunkva). Na podzim r. 1909 přikročil Absolon se svými kolegy k mechanickému otevření této ventaroly. Dílo bylo korunováno úspěchem a 26. září 1909 se podařilo vniknout těmito prostorami až k hladině Punkvy. Zde však stál explorátorům v cestě nepřekročitelný sifon, takže se museli vrátit. Při zkoumání nalezených prostor narazili ale na další otvor, kterým se Absolon spolu s V. Ješkem protáhli do nových prostor a dostali se jimi do širokého krápníkového dómu, který byl původním řečištěm Paleopunkvy. Tak byly objeveny věhlasné Punkevní jeskyně.

V létě 1913 zahájila Absolonova skupina práce v Trámových jeskyních, zaměřené na uskutečnění průniku do protilehlých jeskyní Punkevních. 26. prosince 1913 došlo k nečekanému rozuzlení — po vypálení obvyklé dynamitové nálože se na levé straně tunelu prolomil otvor, který vedl do 200 m dlouhé chodby, ukončené hlubokým sifonem.

Po jeho vypumpování došlo 30. ledna 1914 konečně k vytouženému spojení Macochy s Punkevními jeskyněmi (zatím ovšem jen suchou cestou).

Zároveň s objevnými pracemi postupovalo i zpřístupňování unikátních jeskynních prostor široké veřejnosti. První část Punkevních jeskyní byla zpřístupněna 14. května 1910, později byla trasa rozšířena i o novou cestu na dno Macochy.

Mgr. Pavel Košťál

 
Sdílet odkaz na: Facebook Twitter