Jazyk nemusí být překážkou

Branko Líčen — generál. Foto: J. Parma

Uvědomil jsem si to na nádvoří brněnského Domu pánů z Kunštátu, kde byla v péči Městského divadla Brno uvedena koláž z dokumentárních textů, tedy dopisů a poznámek vojáků první světové války, kterou pod názvem „Jsem zdráv a daří se mi dobře“ (což byl text předtištěný na frontových pohlednicích) sestavil Marjan Bevk, který představení v Slovinském Národním divadle v Nové Goricy také nastudoval. Hraje se současně v jazyce slovinském, maďarském, italském, zaznívá i němčina. To všechno bez tlumočníka. Přesto je divák stržen do děje, chápe jeho význam, dokáže pochopit sdělované. Jistě i zásluhou herců (Gorazd Jakomini, Branko Ličen, Giulio Marini, Peter Vida a Alida Bevková), kteří slova doplnili srozumitelnými gesty.

Představení bylo věnováno vstupu nových zemí do Evropské unie a snad i ono předznamenává, že v budoucnu nebude nouze o podobnou spolupráci, neboť v tomto případě se na ní podílejí v koprodukci scény z Rijeky, Budapešti, Klagenfurtu.