Pozvání do divadla: Odhalovaná tajemství Arkádie

10. října 2004, okolní obce, přečteno: 5575×

Šedesátou sezonu zahájilo Městské divadlo Brno premiérou (4. a 5. 9.) hry anglického autora, zlínského rodáka, Toma Stopparda, „Arkádie“. Autor rozehrává velmi zajímavý příběh, v němž se prolínají události staré zhruba dvě století s okamžiky dnešními. Dalo by se říci, že vytvořil svébytnou detektivku, v níž se snaží současníci odhalit, na základě nacházených indicií, dění před mnoha lety. Hrdiny dramatu zapojil do hry nejen co by „detektivy“, resp. aktéry, kteří jsou na počátku událostí, ale nechává je i rozmýšlet, uvažovat o věcech, které mohou nastat, o záležitostech spojených i s vesmírem.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Tom Stoppard (narozen v roce 1937 jako Tomáš Sträussler, změnu příjmení přivodil druhý sňatek jeho ovdovělé matky, žil s rodiči od roku 1939 v emigraci a natrvalo se usadil ve Velké Británii) pracoval i jako novinář a v současnosti patří nejvýznamnějším britským dramatikům druhé poloviny XX. století. Jeho hry jsou charakteristické „dokonalým jazykem (který zachovává i překladatel Jaroslav Kořán), absurdními leč důmyslnými divadelními nápady a intelektuálním rámcem,“ jak zdůrazňují kritici.

Příběh „Arkádie“ umístěný do šlechtického sídla měl premiéru v Královském národním divadle 13. 4. 1993 a hra ihned získala prestižní Olivierovu cenu v kategoriích nejlepší inscenace a dramatický počin roku 1993. Tom Stoppard je mj. spoluautorem scénáře úspěšného filmu „Zamilovaný Shakespeare“.

Brněnského uvedení, jehož dramaturgy jsou Ladislav Stýblo a Jiří Záviš, se ujal hostující režisér Roman Polák (v Brně již známý z předcházejícího Peer Gynta na této scéně či z práce v Mahenově činohře), který si přizval (rovněž j. h.) ke spolupráci výtvarníky Jaroslava Milfajta (scéna) a Sylvu Zimulu Hanákovou (kostýmy) a choreografa Vladimíra Kloubka, j. h. Hudbu připravil Ondřej Šarek.

Arkádie dává opravdu dobré herecké příležitosti, jichž se všichni aktéři (předpremiéra 3. 9.) zdárně chopili. Ať již Veronika Poláčková (alternuje s Evelínou Jirkovou), či Viktor Skála, Irena Konvalinová, Alena Antalová, Pavla Ptáčková, Martin Havelka, Petr Štěpán, ale také Josef Jurásek, Zdeněk Junák, Igor Ondříček. Nezanikli ani hostující mladíci Pavel Hýže a Lukáš Kantor (alternace s M. Beranem).

Vstup do významné sezony, kterou podtrhne otevření Soudobé hudební scény začátkem října, se vydařil. „Arkádie“ pobaví, ale i přivede k zamyšlení nad tím, zda někdy příliš nebádáme nad věcmi, které byly zcela prosté, zda v nich nehledáme to, co se neudálo.