APOS Blansko má jediný cíl – stálý rozvoj

18. ledna 2005, ostatní, přečteno: 10499×

Patří k našemu městu a mnohdy ani nejsou příliš v povědomosti jeho obyvatel. Asi proto, že nepatří k těm, o nichž se mluví v souvislosti s bankrotem, zánikem či jinou pikantérií. Proto jsme se rozhodli, že se vypravíme v seriálu článků do podniků a firem, které dokáží zaměstnat lidi, dokáží se vyrovnat s konkurencí, svojí prací reprezentují město Blansko. Seriál článků o firmách, které přispívají k dobrému jménu města, otevírá APOS — skupina firem.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Napadla mne tato asociace zcela náhodně, když jsem nedávno listoval slovníkem. Upoutalo mne heslo Apis mellifera, značící včela medonosná. Stačí pouhá záměna jednoho písmenka a je tu APOS. Jako včela buduje svoje zázemí prostřednictvím mnoha buněk na plástvích, tak APOS má svoje základy také na několika pilířích, které shrnuje do označení „skupina firem“. Výrazné firemní logo je nyní nad bránou někdejší „nové“ Metry, a tam jsem se sešel s Ing. Antonínem Oujezdským, výkonným ředitelem, k rozhovoru.

Ještě však před první otázkou nastíním vlastnickou strukturu APOS — skupina firem: akcionáři vlastní APOS-AUTO, s.r.o. se sídlem v Blansku a pod tuto skupinu patří Metra Blansko, a.s. s návazností na SP METRA UKRAINA, dále pak LEDER BOHEMIA, s.r.o. ve Vimperku. Dalším zájmem akcionářů je APOS — Hotel Koupaliště, s.r.o. v Letovicích a do nedávné doby APOS Blansko, a.s., pod nějž patří APOS TRADING, spol. s r.o. a ABL, s. r.o. v Letovicích, s níž se spojovala firma Store Concept Geinhausen v Německu. Výkonný ředitel se svým štábem pro všechny firmy zajišťuje společné činnosti na úrovni personalistiky, ekonomiky, technického a investičního rozvoje, správy majetku a systémových opatření na úseku obchodu.

Ing. Antonín Oujezdský
Výkonný ředitel APOS — skupina firem Ing. Antonín
Oujezdský na snímku autora rozhovoru.

Připomeňme počátky firmy APOS...

„My jsme začínali v Blansku podnikat v roce 1992 v bývalém provozu 3 Metry Blansko. Prostory brzy nestačily, tak jsme v roce 2000 zakoupili v konkurzu objekt ČKD Letovice a tam jsme začali vyrábět regálové systémy, když pokladní boxy jsme stále vyráběli v Blansku. Ve všech firmách jsme měli prudký rozvoj, tak jsme se poohlíželi, kde budeme dále vyrábět. Zvažovali jsme několik variant. Přihlásili jsme se na výběrové řízení na Metru Blansko a 15. března 2003 do ní vstoupili s tím, že získáme nejen prostory, ale zabezpečíme i její další rozvoj.“

Říkalo se, že APOS je hlavně pošívání volantů...

„Tuto činnost zajišťuje APOS-AUTO stále, i když není pro naše seskupení jediná. Volanty, které děláme asi 10 let, jsme začali ve větším rozsahu rozvíjet, přešli jsme i na logistiku volantů a vyhráli jsme konkurs pro německou firmu, takže jsme začali i něco vydělávat. Peníze jsme ihned použili k dalšímu rozvoji firem.“

Domnívám se, že pro firmu byla zřejmě výhodná i výroba pokladních bloků a regálových systémů. Přesto jste se jí zbavili. Proč?

„Vím, že to vzbudilo rozruch, ale máme oficiální stanovisko, které charakterizuje důvody, proč jsme tuto výrobu prodali. Stručně řečeno, nemáme na takový technologický rozvoj, aby výrobky byly nadále konkurenceschopné, druhým důvodem je, že koupí Metry jsme získali další výrobní programy, které vyžadují mnoho času i práce.“

Ve zmíněném prohlášení se také mj. říká, že 25. 11. 2004 byl uskutečněn prodej akcií APOS Blansko, a. s. a obchodních podílů ABL, s. r. o., Letovice švédské firmě ITAB, výrobci zařízení pro vybavení obchodů — pokladních boxů a regálových systémů. Získané finanční zdroje jsou využity k oddlužení Metry a zabezpečení její stability. Současně byly převedeny některé výroby do Metry, např. šlapadla, zahradní nábytek, elektronika do pokladních boxů, těžké regály. Důležitým momentem prodeje je vstup strategického partnera do regionu Blanenska a Letovicka s předpokladem investičních záměrů, což přinese zvýšení zaměstnanosti. Pracovní kolektivy uvedených společností zůstávají nedotčeny a ve vedení zůstal i management.

Převod na zahraničního partnera tedy byl i se záměrem prospět Metře?

„Metra Blansko je nyní zdravá firma bez úvěru a zatížení, připravená k dalšímu rozvoji. Aktivit v Metře je dostatek. Jsou to divize elektrotechnická, strojírenská, plastů, nářadí a speciální projekty. Když k Metře připočítáme rozvoj volantů, kterých děláme 3500 denně, a Hotel Koupaliště v Letovicích, tak je to náročné soustředění kapacit a manažerů a je nutné, aby všechno zvládli. Ve firmě APOS stále zůstává kolem 1500 lidí s produkcí 1,5 miliardy korun.“

Někdy je firmě APOS vytýkáno, že na pošívání volantů zaměstnává hodně zahraničních pracovníků. Proč? U našich lidí není o práci zájem?

„Pošívání volantů je práce pěkná, ale náročná na kvalitu šití. Je to jemná práce a ne každý má k ní trpělivost, takže z asi 300 pošívatelů (kromě nich jsou ještě externí pracovníci v celé republice — pozn. ar) máme zhruba polovinu cizinců, kteří k této práci mají asi větší vlohy. Ale také se, bohužel, potvrzuje, že naši lidé tuto práci ani dělat nechtějí, nemají o ni zájem. Důkazem je i to, že nám úřad práce dovoz pracovních sil povoluje. S našimi lidmi bychom výrobu nezajistili.“

Není problém i v tom, že jsou zahraniční pracovníci pro APOS levnější?

„Naopak, pro nás je to horší, musíme zahraničním pracovníkům zajišťovat také ubytování. Na cizích pracovních silách zásadně nevyděláváme, protože cizinci dostávají stejnou odměnu jako naši pracovníci.“

Objevily se však nyní problémy s dětmi těchto pracovníků, které nastupují do školy. Neumějí česky. Ovšem tento problém hodláte ve spolupráci s Městem Blansko řešit.

„Zkušenosti s výukou českého jazyka cizinců jsme získávali v Základní škole v Chrlicích u Brna (vyučují tam děti přistěhovalců — pozn. ar) a opravdu chceme společně s Městským úřadem v Blansku přispět jak podporou morální, tak organizační i finanční, na výuku dětí českému jazyku, které začnou chodit na Základní školu T. G. Masaryka.“

Je „jazykový problém“ jediným, s kterým se v souvislosti s cizími pracovníky setkáváte?

„Vím o tom, že je v Blansku o cizincích velká diskuze, vím o tom, že ne všichni obyvatelé jsou s tím ztotožněni. Víme také, že ne všichni cizinci žijí tak, jak by měli, ale vydali jsme jednoznačné pokyny, že s těmi, kteří nebudou respektovat naše zákony a dobré soužití, se nekompromisně rozloučíme. I kdyby šlo o dobré pracovníky.“

Jsme na prahu roku 2005, co v něm APOS očekává?

„Chceme, aby se zhruba o 13 % zvýšil objem výroby, produktivita práce se také zvýší o 13 % a mzdy se zvýší o 6 %. Tak je to projednáno v kolektivní smlouvě.“

Začal jsem tento rozhovor asociací názvu blanenské firmy s latinským názvem včely, představitelky pracovitosti, ale apis značí také posvátného egyptského býka, symbolu plodnosti, což lze obrazně opět vztáhnout na APOS — skupinu firem. Vždyť výrazem jejich „plodnosti“ jsou čísla uvažovaného rozvoje, který prospěje celému regionu.

Za rozhovor poděkoval: Jaroslav Parma

 
Sdílet odkaz na: Facebook Twitter