Fotografie připomněly historický vývoj středu města

Na akci se sešlo, dle slov vedoucího klubu důchodců pana Bacíka, více návštěvníků, je běžně obvyklé. Ti měli možnost sledovat vodopád informací p. Jalového, který se zaujetím vyprávěl příběhy budov i lidí, postupně je spojoval dohromady, přesouval se v čase, aby se vzápětí vrátil a postupně tak odhaloval nejen změny v zástavbě jednotlivých míst, ale také osudy obyvatel, jejich rodinné i pracovní trampoty a neopomenul občas přidat nějakou tu zajímavost. Nakonec se nepovídalo jen zmíněných dvou místech, ale „cestovalo“ se po celém Blansku.

Na stolech byly vystaveny desítky
historických fotografií středu města
Blanska a okolí dnešního klubu důchodců.
Foto: S. Mrázek

Více se pan Jalový zmínil o několika osobnostech. „Málokdo si uvědomí, jakého krásného člověka i když svérázného ve všech směrech, jsme tady v Blansku měli, malíře pana Zdeňka Táborského. Ten při zahájení provozu klubu věnoval svoje kresby, které jsou vystaveny tady na chodbách. Přesto, mám rozsáhlý archiv o všech možných blanenských rodácích, tak o panu Táborském mám jen tyto dva listy,“ řekl pan Jalový. Pan Táborský své obrazy tenkrát vystavoval na plotě u domu své tchyně v zatáčce do Olomučan. Za jejich prodej byl popotahován, protože nebyl členem žádné organizace sjednocující umělce.

Pan Jalový byl přístupný každé diskuzi,
vše vždy ochotně vysvětlil a ještě přidal
další zajímavé informace. Foto: S. Mrázek

Hodně se mluvilo také o starostovi Dvořákovi v souvislosti s jeho domem na ulici Rožmitálova naproti staré poště, kde se narodil. Díky tomu byla objasněna historie jednoho místa od postavení domu po jeho zbourání při stavbě silnice městem. Pan Jalový doplnil postupně všechny majitele i obchody, které v tomto a okolních domech byly. Jak prozradil: „Právě jsem pro sebe dokončil ‚knihu‘, v jsou všichni starostové od prvního Antonína Matušky z roku 1849 po paní Královou. Kvůli tomu jsem dlouho hledal literaturu, jsem našel v dětském oddělení městské knihovny knihu paní Korbelářové, kde bylo popsáno, jak já jsem potřeboval.“

Vystaveno bylo mnoho fotografií z bourání kamnárny a přestaveb v okolí ulic Bezručovy a Rožmitálova, které si návštěvníci po skončení přednášky se zájmem prohlédli.