Konec války a osvobození v Blansku

3. května 2005, historie, přečteno: 11883×

Na počátku roku 1945 měli před sebou občané Blanska poslední měsíce II. světové války, která stála Evropu a celý svět miliony lidských životů. Pro závěrečnou fázi války byl příznačný rychlý postup spojeneckých armád, které stále tísnivěji svíraly vojska nacistického Německa.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Od počátku roku 1945 byly v Blansku stále častěji hlášeny letecké poplachy, nejprve dvakrát až třikrát týdně a v dubnu jejich frekvence vzrostla natolik, že se opakovaly prakticky denně a někdy i několikrát za den. S blížícím se koncem války sílila i činnost partyzánů, jejichž jednotky operovaly v malých skupinkách téměř po celém území tehdejšího boskovického okresu. Partyzánské akce vyvrcholily zejména v posledních týdnech a dnech války, kdy partyzáni přepadali ustupující, osamocené a dezorientované německé jednotky, odzbrojovali je a získávali tak pro sebe další výzbroj.

Vedle činnosti partyzánů, v jejichž řadách hráli klíčovou roli občané Sovětského Svazu, se aktivizoval také domácí odboj. Část odboje, především komunisté, aktivně spolupracovala s partyzány. V Blansku vyvíjela koncem války činnost např. odbojová skupina Vela, která se zaměřila na dodávání zpráv o průmyslové výrobě v blanenských závodech a na provádění různých diverzních akcí. S Blanskem byla úzce spojena také komunistická odbojová skupina Předvoj z Dolní Lhoty.

osvobození Blanska

Na aktivity odbojového hnutí reagovaly represemi nacistické orgány, které se takřka do poslední chvíle snažily udržet situaci pod kontrolou. V roce 1945 tak zatklo gestapo ještě tři občany Blanska (Bohumila Oujezdského, Jaroslava Plachého — velitele blanenské Vely, a Josefa Žáka) a dva občané byli dokonce při ozbrojeném střetu s gestapem zastřeleni (Karel Prášil a Alois Zedníček). Tak byla v únoru a březnu 1945 de facto paralyzována odbojová činnost blanenské Vely.

V době II. světové války bylo Blansko jedním ze středisek výroby válečného materiálu. Nacisté využili především kapacity zdejšího největšího podniku — ČKD, kde zavedli výrobu součástí pancéřových vozidel, součástí ke světlometům a součástí odpalovacích zařízení raketových ramp. Blansko sice nemělo stálou německou posádku, ale v prvních měsících roku 1945 bylo místem, jímž často projížděly kolony ustupující německé armády a kde byli ošetřováni ranění z bojů na přibližující se frontě. Pro potřeby Němců musely být uvolněny především blanenské školy, do nichž se nastěhovali němečtí vojáci, německá školní mládež i ranění.

V dubnu 1945 byly v továrních prostorách firmy Ježek ubytovány ustupující německé jednotky tzv. Jelení divize (Hirschdivision) a výroba v podniku musela být přerušena. 25. dubna se Ježkova továrna a další budovy v Blansku staly cílem masivního leteckého náletu, který připravil kromě nezjištěného počtu německých vojáků o život i 22 občanů Blanska. Na město bylo shozeno přes 300 pum. Kromě Ježkovy továrny byly výrazně poškozeny i obchodní škola, budova obecných škol, budova měšťanských škol, pošta a dvůr velkostatku. V Blansku bylo úhrnem zasaženo 126 domů a z nich bylo 6 zcela zničeno. Nálet provedly posádky 218. bitevní letecké divize Rudé armády, vybavené americkými letouny. Nálet byl pro město těžkou ranou, uštědřenou na samém konci války.

osvobození Blanska

26. dubna došlo k osvobození Brna a bylo jen otázkou krátké doby, kdy se podaří osvobodit i jeho širší okolí.

V Blansku se v této době soustřeďovalo vedle německých vojáků i mnoho německých uprchlíků — civilistů, kteří sem přicházeli zvláště po osvobození Brna a snažili se odtud uniknout před Rudou armádou na západ. Výraznější odpor kladli Němci ještě v obtížném terénu mezi Brnem a Blanskem. V Blansku bylo od února 1945 zbudováno mnoho silničních a uličních zátarasů, jež měly ztížit postup Rudé armády. 5. května 1945 vypuklo Pražské povstání a v následujících dnech dorazily na Blanensko další jednotky ustupující německé armády. Němečtí vojáci likvidovali nebo odhazovali všechno, co nutně nepotřebovali a rozprchli se po zdejších lesích, kde je pronásledovaly revoluční a partyzánské jednotky.

8. května 1945 skončila II. světová válka kapitulací německé armády. Z Blanska v noci z 8. na 9. května ustupovaly německé jednotky. Poslední oddíly pěchoty město opustily 9. května kolem sedmé hodiny ranní. V Blansku Němci zanechali jen malé destrukční oddíly, které podminovaly a v dopoledních hodinách po ústupu ostatních jednotek zničily oba železobetonové mosty přes Svitavu — u nádraží a u zastávky Blansko-město. Původně chtěli Němci zlikvidovat i železný příhradový most na vlečce u továrny Ježek, ten byl však zachráněn blanenským občanem Karlem Musilem, který se k němu proplížil a odstranil dvě nálože, připravené k odpálení.

osvobození Blanska

Za ustupujícími německými vojáky pronikla vzápětí do města Rudá armáda. Její jednotky vstoupily do Blanska po 11. hodině ve směru od Jedovnic, projížděly žlebem podél Punkvy, kolem závodní restaurace ČKD a pak dnešní Masarykovou ulicí do města. Některé oddíly odtud postupovaly po zachráněné vlečce na Staré Blansko a dále k Olešné a pronásledovaly prchající německé vojáky. V Blansku se v ulicích, jimiž táhla Rudá armáda, shromažďovaly zástupy lidí, kteří provolávali slávu osvoboditelům, zdravili se a objímali s vojáky a podávali jim květiny a občerstvení. Na veřejných i soukromých budovách zavlály československé a sovětské vlajky. Zatímco probíhalo triumfální uvítání osvoboditelů, pustila se řada blanenských občanů pod velením sovětského důstojníka do budování provizorního mostu přes Svitavu u zastávky Blansko-město, který byl již za dvě hodiny dokončen.

Osvobození širšího Brněnska a jihovýchodní Moravy provedla vojska 2. ukrajinského frontu. Samotné Blansko bylo osvobozeno vojáky 232. sumsko-kyjevské střelecké divize 51. sboru a příslušníky 6. sboru 4. rumunské armády.

Mgr. Pavel Košťál

 
Sdílet odkaz na: Facebook Twitter