Není zápis jako zápis

11. února 2006, okolní obce, přečteno: 6159×

Zápis do první třídy je v životě malého človíčka důležitá chvíle. Pro někoho je spojena s velkým očekáváním a slavnostní náladou, jiný si spíše připomene obavy z neznámého a pocit napětí. Věřím, že budoucí prvňáčci šebrovské základní školy budou na svůj vstup do světa školáků vzpomínat rádi.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Paní učitelky, ve spolupráci s žáky 3. – 5. ročníku, pro ně totiž připravily báječné odpoledne. Děti tentokrát nemusely čelit obvyklému „zkoušení“, ale byly vyzvány, aby pomohly pohádkovým postavičkám vyřešit jejich úkoly. A tak děti hledaly s vodníkem rozdíly v obrázcích, s Křemílkem a Vochomůrkou se cvičily v prostorové orientaci, Pejskovi a Kočičce pomáhaly péct dort z geometrických tvarů, u hloupého Honzy úspěšně vybíraly různé druhy ovoce a zkoušely tleskáním určit počet slabik, Červená Karkulka si nevěděla rady s počítáním zvířátek.

zápis prvňáčků

Kluci a děvčata radostně pobíhali po třídě od jednoho stolečku ke druhému a sbírali razítka za splněné úkoly. Rodiče se nestačili divit, jak samostatné a šikovné mají děti. Na závěr nechyběla ani odměna v podobě barevných polštářků a kalíšků na tužky, které pro děti vyrobili jejich starší spolužáci. Veselá zábava a příjemná atmosféra rozptýlily zábrany i těch nejostýchavějších předškoláčků. Radost a pocti uspokojení si odnášeli všichni.

Celé setkání probíhalo v duchu jedné z nejdůležitějších zásad této malotřídní školy. Žáci jsou vedeni k tomu, aby ti starší přirozeně a spontánně pomáhali těm mladším. Ti jim zase jejich přátelský a vstřícný přístup oplácejí důvěrou a respektem. Právě toto kamarádské prostředí je jistě hlavním důvodem, proč se na škole dlouhodobě nevyskytují vážnější kázeňské přestupky nebo dokonce šikana. Určitě bych přála všem prvňáčkům (a nejen jim) takové přijetí na novém „pracovišti“.

DD, Šebrov