Nový zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – 3. část

10. listopadu 2006, zprávy z MěÚ, přečteno: 3618×

Výkon veřejné správy dle stavebního zákona. Orgány územního plánování a stavební úřady přednostně využívají zjednodušující postupy a postupují tak, aby dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány a aby v případě, kdy lze za podmínek tohoto zákona vydat v dané věci, zejména u jednoduchých staveb, pouze jedno rozhodnutí, upustily od dalšího povolování záměru.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy dle zvláštních předpisů. Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem nebo závazným stanoviskem. Tolik citace ze stavebního zákona.

Formulace je sice poněkud komplikovaná, ale záměr zákonodárce je zřejmý. Pokud je to možné, mělo by docházet ke spojování řízení a upouštění od povolení v rámci zmocnění ve stavebním zákoně, a tím ke zjednodušení řízení před stavebním úřadem.

Působnost ve věcech územního plánování a stavebního řádu je rámcově obdobná jako ve stávající právní úpravě a dochází pouze k dílčím změnám. Nově se zřizuje pojem „Rada obcí pro udržitelný rozvoj obcí“. Tato „rada obcí“ může být zřízena starostou obce s rozšířenou působností pro správní obvod této obce se souhlasem obcí ve správním obvodu. Rada obcí projednává územně analytické podklady a vyhodnocení vlivů územních plánů na udržitelný rozvoj území a vydává k nim stanoviska popřípadě vyjádření.

Struktura stavebních úřadů zůstává zachována, a to včetně působnosti speciální stavebních úřadů:

  • stavby letecké
  • stavba drah a na dráze
  • dálnice, silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace
  • vodní díla
  • stavby podléhající integrovanému povolení.

Další pokračování tématu „nový stavební zákon“ se bude zabývat částí „územní plánování“.