Společně napříč uměleckou Evropou

3. června 2007, ostatní, přečteno: 4217×

V období březnových dešťů a plískanic se početná skupina vybraných studentů Gymnázia Blanska vydala na další „ART TRAVEL“ do jarem provoněné Itálie, konkrétně do „kolébky humanismu a renesance a středověké kultury“ – rozsáhlých regionů Emilia Romagna a Toscana.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Společně s italskými studenty z naší partnerské školy Istituto superiore Piero Gobetti ve Scandianu jsme týden putovali „zemí Leonarda da Vinciho a Michelangela“, která je vyplněna takovými skvosty a uměleckými centry světového významu, jako je například Bologna, Mantova, Parma a také hlavní město Toskánska – Florencie – v doslovném překladu z latiny „kvetoucí“ město. Nešlo také nenechat se okouzlit Benátkami, pokladnicí evropské architektury, a v nich návštěvou Gugenheimova muzea moderního umění, která podbarvila renesanční atmosféru vytvořenou plejádou Starých mistrů.

Našim italským přátelům jsme měli možnost oplatit jejich pohostinnost, když k nám přijeli začátkem dubna a s sebou jako dárek přivezli sluncem prosycené středomořské počasí. Zde jsme jim nabídli neméně hodnotné klenoty z naší kultury – Olomouc, Zelená Hora u Žďáru nad Sázavou, Brno, Křtiny a především Prahu „Matku měst“. Svým jižním temperamentem prosvítili všední studentské dny na našem gymnáziu. Většina z nich byla v České republice poprvé a o to více byli překvapeni a nadšeni bohatou historií a architekturou. Atmosféra Prahy a zvláště Starého města se jim na věky vryla do jejich vzpomínek. „Krása má tu sílu a nadání, že vnáší harmonii do lidských srdcí“ – Miguel de Cervantes Saavedra.

studenti

O průběh projektu Socrates, jenž je finančně podporován EU, se na naší škole stará profesorka estetické výchovy Mgr. Jitka Jakubcová a profesorky cizích jazyků Mgr. Alice Morrisová a Mgr. Dana Mazalová. Jeho cílem je sblížení, poznání života, historie a kultury a navázání kontaktů s lidmi z odlišných částí Evropy, jejíž jsme my všichni součástí. To se nám v plné míře naplňuje a daří. Tím se pomalu smazávají hranice mezi lidmi a zeměmi Evropy a přestože jsme odlišní, objevujeme to, co máme společné – naše evropanství.

student Antonín Stloukal,
septima A, Gymnázium Blansko