Základní školy připravují své školní vzdělávací programy

14. června 2007, ostatní, přečteno: 4513×

Rámcový vzdělávací program nahrazuje klasické školní osnovy, podle kterých se učilo v minulosti. Datum, od kterého musí všechny základní školy tento program rozpracovat do svého Školního vzdělávacího programu (ŠVP) a nahradit tím stávající centrální osnovy, je stanoveno na 1. září 2007. Některé školy již podle ŠVP pracují, např. v Adamově, pilotní školou byla ZŠ v Lysicích.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Školní vzdělávací program navazuje na aktivity, ve kterých se škola úspěšně rozvíjela v minulosti, snaží se vybavit děti dovednostmi potřebnými pro jejich další život a vzdělávání, poskytnout jim kvalitní všeobecné vzdělání a umožnit rozvoj jejich zájmů. Ministerstvo předepsalo obecný základ, který si každá škola může přizpůsobit svým podmínkám.

Podle toho, jaké si školy stanoví priority, se mohou od sebe i výrazně lišit. V rámci školní docházky jsou sice stanovené povinné hodiny základních předmětů jako češtiny nebo matematiky, které musí být zachovány, ale jak si vše škola rozvrhne a hodiny využije, včetně disponibilních hodin (mohou být využity na cokoliv), je už na ní. Disponibilní hodiny (9 na 1. stupni a 18 na 2. stupni) může škola přidat k některým předmětům, třeba k matematice či cizímu jazyku. Může ale také vytvořit předmět úplně nový.

Postupně navštívíme všechny blanenské základní školy a představíme jejich programy.

ZŠ ERBENOVA

Přípravu ŠVP řídí koordinátor, v ZŠ Erbenově je jím zástupkyně ředitelky Věra Skoupá. Program je ještě v přípravné fázi, ke schválení půjde zřejmě v červnu. Učební osnovy jednotlivých předmětů vytváří pracovní týmy složené ze všech učitelů. Využívají při tom poznatků ze seminářů a školení, v nichž získali řadu podnětů a nápadů pro svou další tvůrčí práci. Že ŠVP nepřináší změny jen pro děti, potvrzuje ředitelka školy Mgr. Věra Gottwaldová: „Musíme se naučit pracovat novými formami, novými metodami, a to jak s dětmi, tak mezi sebou, protože všechno to stojí a padá s tím, že musíme pracovat v týmu.“

Hotový program prochází několika schvalovacími stupni. Nejprve jej hodnotí pedagogická rada, pak jej musí přijmout ředitel školy a následovně dát ke schválení školské radě, která je složena ze zástupců zřizovatele, rodičů a pedagogů. Co to vše má přinést? Inovovat a zapojovat do své práce nové formy přístupu se škola snažila již dříve. Nově nemusí pracovat v sešněrovaných osnovách, ale může si dát vše do školního plánu a zapojovat také nové aktivity, třeba projekty. „Každoročně k nám přijíždějí učitelé z evropských zemí, s nimiž spolupracujeme v rámci mezinárodních výchovně vzdělávacích projektů Comenius a sítě evropských škol. Můžeme si vybrat téma a zapojit je do hodiny, ročníku nebo pro celou školu. To dřív umožněno nebylo,“ vysvětluje koordinátorka Věra Skoupá.

ZŠ Erbenova dala svému programu název „Škola v pohybu“. Zaměřený je na jazyky, sport a informatiku. S novým ŠVP se má škola posunout dál. Jednou z priorit je výuka cizích jazyků – angličtiny hravou formou již od 1. ročníku a dále němčiny a ruštiny, které nabízí od 6. ročníku. Samozřejmostí je kvalifikovaná výuka cizích jazyků a možnost prakticky uplatnit komunikativní dovednosti dětí při tradičních výměnných pobytech v partnerském městě Mürzzuschlagu.

V oblasti tělovýchovné nabízí chlapcům i děvčatům volitelný předmět sportovní hry a také zájmové kroužky, v nichž děti mohou uplatnit svůj sportovní talent. Při tvorbě ŠVP nezapomněli učitelé ani na informatiku, kde plánují zařadit jednu hodinu navíc již od 4. ročníku (celkem 2), aby děti byly schopné samostatně pracovat s výukovými programy a využívat informačních technologií.

Žádné novinky se neobejdou bez toho, aby nebyly kritizovány. Nejvíce překážek vidí škola ze strany rodičů. Jsou poměrně konzervativní a vyučování se jim zdá např. moc volné nebo si stěžují, že děti mají málo známek. „Např. projekt jako společné dílo se neklasifikuje, ale my hodnotíme, kam se dítě posunulo. Rodič nevidí odezvu a myslí si, že škola dítě nepřipraví dokonale. To se ale nestane,“ ujišťuje ředitelka Mgr. Gottwaldová.

Možný problém ale vidí u dětí, které by musely přestoupit na jinou školu. Vzhledem k tomu, že školy mohou v rámci ŠVP přesunovat předměty mezi ročníky, např. neučit zeměpis v sedmé třídě, ale přesunout ho do osmé třídy, kde mu dají větší prostor, může se eventuálně stát, že takový žák se jej bude učit znovu nebo se s některým předmětem vůbec nesetká. Takové přesuny předmětů lze ale dělat jen vždy v rámci prvního nebo druhé stupně. Stát provádí výstupní testy v rámci projektu CERMAT, zda žáci opouštějící pátou a devátou třídu znají vše, co je z ministerstva předepsáno.

Jak se vše osvědčí, ukáže až praxe. Výuku podle ŠVP zahájí letos 1. a 6. ročníky. Ostatní budou postupně dojíždět podle původních osnov. „Pokud by se ukázalo, že je třeba program upravit, lze to udělat i v jeho průběhu při zachování předepsaného členění a počtu povinných hodin. To nakonec není tak neobvyklé, neboť ministerstvo měnilo na základních školách počty povinných hodin každý rok nebo každý druhý rok, takže přepočítáváme a měníme učební plány běžně,“ vysvětluje Věra Skoupá.