GLORIA MUSAEALIS 2007 – zvláštní cena pro knihu o Erichu Roučkovi

7. června 2008, kultura, přečteno: 4108×

VI. ročník Národní soutěže muzeí GLORIA MUSAEALIS 2007, vyhodnocený 15. května v pantheonu Národního muzea v Praze, přinesl řadu ocenění v těchto kategoriích: Muzejní výstava roku, Muzejní publikace roku, Muzejní počin roku a Cena Českého výboru ICOM. Do soutěže přihlásilo 50 muzeí 71 projektů.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Slavnostního shromáždění se zúčastnila řada představitelů politického, kulturního a veřejného života, zástupců sdělovacích prostředků apod. Byli to kupř. předseda Senátu ČR Přemysl Sobotka, ministr kultury Václav Jehlička, hejtmani některých krajů, ředitelé muzeí, knihoven a další. Do auditoria pantheonu bylo pozváno víc než sto dalších hostů.

Při vyhlašování vítězů jednotlivých soutěžních skupin vždy zazněly slavnostní fanfáry trubačů oděných do historických kostýmů. Program slovem doprovázel známý herec Pavel Soukup. Přehled oceněných prací je uveden v brožuře vydané při této příležitosti Asociací muzeí a galerií České republiky 2008.

V kategorii Muzejní publikace roku 2007 získala zvláštní ocenění kniha autorů Blahomila Grundy a Miroslava Starychy – ERICH ROUČKA 1888–1986, život a dílo „moravského Edisona“. Knihu vydalo Technické muzeum v Brně a nakladatelství Host – za finanční podpory Ing. Tomáše Roučky, Města Blansko a firmy Metra Blansko ze skupiny firem APOS, s.r.o. Blansko. Cenu předával hrabě Hugo Mensdorff-Pouilly. Mezi pozvanými hosty byla také paní Jarmila Staňková-Roučková, dcera Ericha Roučky.

Ve zdůvodnění je uvedeno:
Erich Roučka patří k nejvýznamnějším a nejplodnějším českým vynálezců a technikům 20. století. Je autorem grandiózního počtu (celkem 850) vynálezů a patentů. Zabýval se elektrickou měřicí technikou, položil základy automatizačním soustavám, byl také slévárenským a hutnickým odborníkem. Významný byl i jeho podíl v oblasti medicínské. V době před druhou světovou válkou založil významné podniky v Blansku a v Brně, které zásadně ovlivnily hospodářský profil a prosperitu regionu a i celé republiky. Ve svých sedmdesáti letech se rozhodl k emigraci z komunistického Československa a poslední třetinu života prožil v Německé spolkové republice. V České republice nejsou dodnes jeho zásluhy o technický a průmyslový rozvoj dostatečně známy a připomínány.
Autoři po několikaletém bádání shrnuli životní a pracovní osudy Ericha Roučky a shromáždili veškerý dostupný materiál o tomto znamenitém technikovi s mimořádnou tvůrčí invencí a předvídavostí. Významným přínosem je také faktografická a historiografická hodnota publikace.

Architektonická koncepce budovy Národního muzea v Praze, její slavnostní síň vyzdobená bystami našich představitelů vědy a kultury, nástěnnými malbami českých malířů i dalšími artefakty byla pro tento akt opět důstojným prostředím – symbolickým chrámem a památníkem české historie. Všichni účastníci setkání oceňovali vysokou úroveň slavnosti, na kterou si uchovají trvalé vzpomínky.

Miroslav Starycha