U kostela sv. Martina bylo dokončeno rozárium

3. června 2008, ostatní, přečteno: 5037×

Rozárium je vysazené obloukem kolem památníku a je koncipováno tak, aby při pohledu se shora připomínalo iniciály původní německé transkripce Karolinina jména CM.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Záměr vytvořit v Blansku rozárium vznikl v roce 2006 v souvislosti se zahájením realizace rozsáhlého projektu Národního genofondu růží v ČR. Společným cílem Rosa klubu ČR a Světové federace pěstitelů růží (WFRS) se stalo vybudovat síť rozárií jako základ národního registru růží vyšlechtěných v českých zemích. Po Dambořicích a Bošovicích se dalším místem vybudování rozária stalo i Blansko.

rozarium
K památníku je nyní také nově položena šlapáková cesta.

Pro jeho vybudování byla po dohodě města Blansko a Římskokatolické farnosti Blansko zvolena historicky velmi cenná lokalita u kostela sv. Martina, která je jednak spjata s nejstarší historií města a dále s romantickým a tajuplným příběhem Karoliny z Linsingenu, později provdané Meineke (1768–1815), která zde nalezla místo svého posledního odpočinku. K výsadbě růží bylo přistoupeno v dubnu 2008. Celkové náklady na realizaci dosáhly 50.000 Kč.

Autorem projektu rozária je Martin T. Hotárek, který se rozhodl zakomponovat do rozária právě i nově zbudovaný památník Karoliny Meineke. Jeho záměrem bylo otevřít pietní prostor zaniklého hřbitova, v němž dříve zanikaly architektonické detaily i šíře a hloubka okolní krajiny. Rozárium v jeho pojetí tvoří široký pás, který jako stuha obtáčí mramorový pylon a  při pohledu shora vytváří iniciály MC – tedy německou transkripci Meineke Caroline.

Symbolika tohoto pásu spočívá podle M. Hotárka hned v několika rovinách: Jednak v rovině půdorysu, jímž jsou naznačeny z počátku přímé a  později velmi dramatické životní osudy Karoliny, dále v rovině barevné škály, která přechází od bílých růží u schodiště k růžovým a rudým u  památníku, až po barvu lila u kostela a také v prostorovém uspořádání, kde nejnižší růže jsou vysazeny na okraji rozária, u památníku rostou nejvyšší odrůdy navozující dojem růžového loubí, jež pak dále opět přechází v růže menšího vzrůstu. Růžovým keřem jsou opticky odstíněny i reflektory vnějšího osvětlení kostela a prostorové vyváženosti je dosaženo výsadbou keře růží i  u barokní plastiky Krista na kříži.

Symbolický byl i výběr odrůd růží. U památníku byla použita odrůda „Caroline Bank“ z roku 1890, dále zde najdeme v předválečném Československu vyšlechtěnou „Sněhurku“ a také odrůdu „Silver Queen“. U reflektorů je použita vyšší odrůda rudých růží „Jan Palach“.

Cílem investorů, kterými bylo Město Blansko a blanenská farnost, je, aby se rozárium stalo nejen součástí Národního genofondu růží, ale také další hojně navštěvovanou turistickou zajímavostí města.

Použité odrůdy: Sněhurka (bílá), White Meidland (bílá), Evening Star (bílá) Silver Queen (růžová), Caroline Bank (růžová), Josef Klimeš (červená), Mainzer Fastnacht (lila – modrá), Jan Palach (červená), Leonardo da Vinci (bílo-červená).

Mgr. Jiří Kučera