BLANENSKÁ MUZEJNÍ NOC aneb Noc oživlých přízraků

27. dubna 2010, kultura, přečteno: 5360×

Noční prohlídky blanenského zámku u příležitosti Dne muzeí budou mít letos strašidelnou příchuť. V prostorách zámku ožijí v pátek 14. května legendární postavy z blanenských lidových pověstí.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Kostýmované prohlídky muzejní noci proběhnou za účasti postav z lidových pověstí, zaznamenaných v Blansku a jeho nejbližším okolí. Komnatami zámku vás provedou Eva Nečasová a Jiří Kučera. Návštěvníky čeká během prohlídky více jak deset pověstí, a to veřejnosti známých i jiných, téměř zapomenutých. Některé příběhy těchto postav z dávných věků mohou děsit, nejsou tedy vhodné pro hodně bojácné malé děti.

V potemnělých zámeckých místnostech se potkáte např. s blanenským Upírem a jeho obětmi, všem dobře známou Macochou nebo s blanenským loupežníkem Václavem Kumrem a jeho dívkou Kateřinou (viz pověst níže). Potkáte i blanenskou čarodějnici Věnceslavu a její nezdárnou dceru Vilemínu. Setkáte se i s Černým rytířem z Čertova hrádku, který smutně v kraji proslul jako masový vrah nevinných panen, a s loupeživým rytířem Hartmanem z Holštejna, kterého sám Lucifer odnesl do pekla.

zámek – rytina se strašidlem

Navštíví nás též hodná strašidla, především Vodník ze Skalního mlýna a Bílá paní z Lažánek, která se zjevovala též v Horní Lhotě, a také statečný Damián, rytíř řádu templářů a jeho bratr premonstrát Remigius, kteří v tvrzi na Starém Blansku společně čelili vpádu Tatarů.

Hrůzu a děs večera završí hrdinové krvavého příběhu, který se udál v lesích Brlohy u Závisti, dcera mlynáře z Černé Hory Liduška, její snoubenec Vavřinec Bendera z Bavorova, vrahové Krvavý Bureš a Zlotřilý Bartoň a jejich oběť, ubohá uherská hraběnka Ilona Tököly.

PÁTEK 14. 5., program:

9.00–17.00 hodin

Vstup do všech muzejních expozic a výstav zdarma

Moravský kras * Nejstarší hutě * Dekorativní a užitková litina 19. a 20. století * Historie hradu Blansko * Historie měřicí techniky * Historické interiéry blanenského zámku * Rudolf a Emil Hlavicové – Plastiky * Slavné keramické dílny Blanenska

18.00–01.00 hodin

Staré zámecké sklepení a prostor před zámkem

Posezení ve vinném sklepě, výběr z moravských vín, domácí uzené speciality, pivo a nealko nápoje zajišťuje Dalibor Hruška, k tanci a poslechu hraje Pepek Harmonikář.

18.00, 20.00, 22.00, 24.00 hodin

Kostýmované prohlídky za účasti postav z pověstí Blanenska

Provádějí: Eva Nečasová a Jiří Kučera. Prohlídky doplní hudebními vstupy Dobrušské žesťové sdružení.

Akce proběhne za podpory Jihomoravského kraje. Změna programu vyhrazena. Více informací sdělí průvodkyně Muzea Blansko, Zámek 1, 678 26 Blansko, tel. 516 417 221, e-mail: muzeum@blansko.cz, www.muzeum-blansko.cz.

VSTUPENKY NA KOSTÝMOVANÉ PROHLÍDKY BYLY JIŽ ROZDÁNY !!!

Eva Nečasová: Pověst o blanenském loupežníkovi Václavu Kumrovi

Málokdo ví, že tak jako v Jičíně mají Rumcajse, má i Blansko svého loupežníka. Byl jím prý za dob císařovny Marie Terezie loupežnický hejtman Václav Kumr, řečený Český Vašek.

Narodil se na Starém Blansku v chaloupce naproti kostelu, kde se říkalo „U Šťastných“. Vyrostl ve statného urostlého muže, seznámil se s dívkou jménem Kateřina a společně plánovali svatbu. Osud však rozhodl jinak. Jednoho dne Václava odvedli verbíři na vojnu a ze svatby sešlo na dlouhý čas, neboť tehdejší vojenská služba trvala mnoho let.

Kumr sloužil v Brně u slavného pluku barona Trencka, a když jednou dostal konečně dovolenou a chtěl navštívit po dlouhé době svoji milou, zjistil, že dívka byla násilím odvlečena do služby na jiném panství. Václava Kumra to velmi rozzlobilo a přísahal pomstu. Shromáždil kolem sebe partu kamarádů a společně vytvořili loupežnickou tlupu. Za úkryt si zvolili jeskyně Moravského krasu, odkud podnikali výpravy do okolí, při kterých bohatým brali a chudým dávali.

Prostý lid Kumra miloval, bohatí páni jej nenáviděli a snažili se ho dopadnout a potrestat. Václavovi se nakonec podařilo setkat se s Kateřinou a společně si i s celou loupežnickou tlupou zvolili důmyslný úkryt na dně propasti Macochy, která v té době byla nepřístupná. Na její východní straně však Kumr objevil tajný vchod zakrytý bujným lesním porostem, a touto cestou vždy zmizel svým pronásledovatelům na dno propasti.

Císařské vojsko nakonec Macochu obklíčilo a spustilo se dolů po lanech. V následné bitvě bylo mnoho Kumrových druhů zabito, samotnému vůdci se však i s několika kamarády podařilo uprchnout tajnou podzemní chodbou, která prý ústila do volné přírody asi hodinu cesty od propasti.

Dle jedné verze skončil tento příběh smutně. Václav Kumr byl prý nakonec přece jen dopaden a na útěku zastřelen a jeho dívka Kateřina spáchala sebevraždu skokem do Macochy.

Druhá verze však uvádí šťastný konec. Vůdce loupežníků Václav Kumr byl prý dopaden a uvězněn na Špilberku. Císař Josef II. však prý se právě v té době dal na několik dní zavřít do jedné kobky v těchto kasematách, a když na vlastní kůži okusil zdejší kruté vězeňské podmínky, vyhlásil amnestii. Kumr byl propuštěn na svobodu, oženil se s Kátinkou, společně se natrvalo usadili v Uhrách a zde žili šťastně až do smrti.

Postava blanenského rodáka Václava Kumra inspirovala spisovatele k napsání několika románů. V roce 1856 vyšel německý román od Gustava Bertolda „Loupežnický hejtman Václav Kummer, zvaný Český Vašek“. Další román s dlouhým názvem „Odvážní vůdcové pytláků, podloudníků a lupičů z pohraničního území česko-saského“ vydával od roku 1908 v sešitovém vydání pražský nakladatel Alois Hynek. Tento oblíbený krvák dosáhl 96 sešitů o 2.344 stranách a navázalo na něj další pokračování s názvem „Vězeň na Špilberku a hrůzy jeho podzemních žalářů“, vydaný rovněž formou 114 sešitů o 2.736 stranách. Autor je neznámý. Někteří literární historikové se však domnívají, že jím byl Josef Svátek, z jehož pera vzešly populární „Paměti kata Mydláře“.

Kumrovou postavou ze zabýval též blanenský spisovatel literatury faktu Vladimír Polák. Ve svém článku, otištěném ve Sborníku Muzea Blansko 1998, uvádí na pravou míru mýty, spojené s tímto hrdinou románů i lidových pověstí. 

 
Sdílet odkaz na: Facebook Twitter