Poděkování Miloši Librovi

Někdy koncem 70. let, když svoji spolupráci s blanenským divadlem ukončil blanenský klavírista, učitel hudby na ZUŠ Blansko, pan Antonín Boreš, oslovil mě spiritus agens a principál zmíněného divadla, pan Jiří Polášek, zda bych po něm hudební spolupráci nepřijal. Já měl tehdy ale náročné povinnosti v KOMBu, a tak jsem to nemohl přijmout. Tuto funkci pak přijal, k velkému prospěchu blanenských divadelních inscenací po mnoho let, pan Miloš Libra.

Účastnil jsem se nahrávání jeho muziky jako hudebník a také jsem za něj několikrát při představeních zaskakoval, když on z různých důvodu nemohl hrát. Tak vím, že jeho písničky byly velmi hezké, měly vždy nosný nápad a jejich formální zpracování nemělo chybu. Prostě líbily se mi.

Byl jsem velmi překvapen, když se 22. prosince objevil v Domově OLGA, kde pracuji, a přinesl v zalepené obálce finanční obnos, který dostal právě den předtím jako součást Ceny za kulturu. Věnoval jej ve prospěch práce pro zlepšování života našich mentálně postižených spoluobčanů, klientů našeho stacionáře. Za to si dovolujeme mu, jménem těchto postižených, co nejupřímněji poděkovat.

MUDr. Jaromír Kratochvíl, Domov OLGA

P. S. škoda jen, že se aspoň některé písničky nezachovaly nějak zakonzervované, určitě by si je hodně lidí rádo připomnělo. Já určitě bych mezi ně patřil.