Město Blansko BLANSKO Město Blansko Vítání svatého Martina Blanensko.cz

Křižník Aurora s měřidly fy Erich Roučka

9. března 2013, historie, přečteno: 4927×

Po zmínkách o plánovaných opravách slavné Aurory v médiích se pamětník a stálý propagátor blanenských měřicích přístrojů Miroslav Starycha rozpomněl, že i tato bojová loď nese na své palubě výrobky z blanenských závodů.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

V televizním zpravodajství bylo uvedeno, že legendární křižník Aurora, zakotvený v Petrohradu na řece Něvě, má být rozsáhle rekonstruován, a to vzhledem k jeho velkému poškození za dlouhodobé expozice v nepříznivých povětrnostních podmínkách. Historické plavidlo slouží již po řadu let jako Muzeum Říjnové revoluce. Loď o délce 127 m a šířce paluby 22 m měla výtlak 6 731 tun a byla vyzbrojena desítkami děl. Jak je známo, šestipalcový kanon v 9:00 hodin večer 7. listopadu dal v roce 1917 signál k útoku na Zimní palác.

Každá loď uvedeného typu musí mít nejen důležité strojní vybavení, ale také vlastní elektrárnu s rozvodnými sítěmi, které se neobejdou bez elektrických měřicích přístrojů. Křižník Auroru navštívilo již statisíce turistů. Mezi nimi byli také někteří občané – zaměstnanci blanenské Metry, podniku, který Roučka v roce 1911 založil.

Aurora
Křižník Aurora. Zdroj Wikipedie, autor:  Wilson44691.

S překvapením zjistili, že jsou v palubní výstroji elektrická měřidla firmy Erich Roučka. Uvedená továrna dodávala již před první světovou válkou znamenité a odolné přístroje pro rakousko-uherské námořnictvo. Tehdy přední světově proslulé firmy v konkurenci neobstály. Ustrojí jejich měřidel byla po odpálení děl a následujících velkých otřesech lodi vždy zničena. Roučka však nabídl přístroje vyhovující.

O dodávkách lodních přístrojů pro armádu se zmiňuje v článku uveřejněném v časopisu Metry Blansko F. Vašíček:

„Později jsme dodávali přístroje pro válečné námořnictvo rakousko-uherské, také největší bitevní loď Sent lštván měla všechny přístroje naše a nebylo jich málo, neboť taková loď má i ohromnou strojírnu a elektrárnu. Byly tam např. dva turbogenerátory produkující napětí 120 V a proud 3 500 A.

V první světové válce jsme se setkali s panem Roučkou na palubě této lodi. Byl tam pozván ředitelem elektrooddělení arsenálu v Pole k vůli opravám přístrojů, které jsem prováděl. Též na torpédovkách, kam jsem přišel, všude byly naše přístroje tzv. Manne-type.“

Zmínka o kvalitě blanenských elektrických přístrojů ze začátků minulého století zůstává rovněž dokladem o dlouhodobé tradici našeho průmyslu. Na více než stoleté produkci místního podniku Metra Blansko se podílely tisíce techniků a mechaniků, kteří obor jemné elektromechaniky přivedli na světovou úroveň. Bohužel, nyní se dostala výroba do hlubokého útlumu.

Aby na práci předchozích generací zůstala trvalá památka, bylo k tomuto účelu ustaveno dobrovolné občanské sdružení, které v Muzeu Blansko vytvořilo u nás ojedinělou expozici elektrických měřidel, kterou nemá ani Národní technické muzeum v Praze, ani Technické muzeum v Brně. V podzámecké budově je vystaveno ca 200 ks přístrojů, dalších cca 1 000 přístrojů a technických dokladů je uloženo v depozitáři.

Sbírka byla bezplatně převedena do státních fondů a je evidována na Ministerstvu kultury. Přístroje jsou tak chráněny jako technické kulturní dědictví z toho důvodu, aby nemohly být případně odkoupeny různými sběrateli. Stálá expozice je otevřena nejen pro odborníky a studenty, ale také pro běžné návštěvníky blanenského muzea.

Miroslav Starycha