Blanenský uličník – Wolkerova

Jiří Wolker se narodil 29.03.1900 v Prostějově. Byl to básník, prozaik, dramatik, esejista, překladatel a jeden ze zástupců tzv. proletářské poezie.

Narodil se jako syn bankovního úředníka Ferdinanda Wolkera. Vyrůstal v měšťanském domě na prostějovském náměstí. Dům patřil básníkovým prarodičům, kteří vlastnili místní likérku. S prarodiči trávil prázdniny vevile Bellevue na Svatém Kopečku u Olomouce. Jeho rodiče byli společensky aktivní lidé. Jiří se od osmi let učil hrát na housle, jako student si také hrou na housle přivydělával jako doprovod k němému filmu v prostějovském kině. Později též sám komponoval.

Mezi léty 1911–1919 studoval Gymnázium v Prostějově. Zde na něj měli velký vliv někteří jeho učitelé. Wolker byl horlivě činný v Sokole. O prázdninách 1916–1917 se zúčastnil prvních skautských táborů v Čechách.Do gymnasiálních let také spadají jeho první literární pokusy.

Od roku 1919 studoval na pražské právnické fakultě. Na přelomu let 1919–1920 ho Zdeněk Kalista seznamuje s prostředím kavárny Avion, kde se seznámil s pražskou intelektuální a uměleckou levicí. Vpočátku dvacátých let přispíval do časopisu Orfeus a Den. V letech 1922–1923 byl členem moravské Literární skupiny, jejíž časopis Host spoluzakládal a byl členem jeho pražské redakce.

Wolkerova ulice – focena od Nemocnice Blansko. Současnost.

V letech 1922–23 byl členem Uměleckého svazu Devětsil, z obou skupin však vystoupil pro názorové neshody. V roce 1921 se stal členem prostějovské pobočky KSČ.

V květnu 1922 pobýval spolu s Konstantinem Bieblem a dalšími přáteli na ostrově v Jaderském moři, kde se u něj objevili první známky vážného onemocnění. V roce 1923 mu byla stanovena jako diagnóza tuberkulóza a proto odjel v polovině června na léčení do Tatranské Poljanky, odkud byl převezen do Prostějova tři dny před smrtí. Zemřel na tuberkulózní zánět mozových blan. Jeho matka Zdena se podílela na rozvíjení Wolkerova odkazu, napsala o synovi několik vzpomínkových knih.

První Wolkerova sbírka Host do domu se obrací k vnějšímu světu, součástí této sbírky se ve druhém vydání stala i rozsáhlá báseň Svatý Kopeček. Základními rysy této poezie je pokora, soucit, náboženská symbolika, lyrika všedního dne. Druhou sbírkou byla Těžká hodina. Hlavními myšlenkami zde bylo, že svět není harmonickým, že štěstí jedněch je vykoupeno zoufalstvím jiných, Wolker tady vyhrocuje protikladné vztahy. Poezie zde nabírá také výraznějších epických rysů. Wolker navázal na tradiční české balady. Je autorem sociálních balad a proletářského humanismu, proletářské poezie. Hrdiny svých básní staví do střetu člověka s nespravedlivým sociálním a politickým zřízením, stěžejní je otázka vztahu jednotlivce k celku. Wolker chce udělat svět spravedlivějším, lepším. Výrazná epizace formy ho vedla k tvorbě dramat, povídek a pohádek.

Po únoru 1948 a v 50. letech bylo Wolkerovo dílo komunistickou interpretací vyřazeno z dobového kontextu a bylo účelově vykládáno v duchu totalitní symboliky.

Jiří Wolker zemřel 03.01.1924 v Prostějově. Pohřben byl na prostějovském hřbitově.

Pavlína Lesová
Muzeum Blansko