Jaké jsou podmínky náhradní rodinné péče

2. listopadu 2015, zprávy z MěÚ, přečteno: 2816×

Výchova dětí a péče o jejich příznivý vývoj je především právem a povinností obou rodičů. Ne všichni rodiče se však chtějí nebo mohou o své děti starat. V situacích, kdy děti nemohou z nejrůznějších důvodů vyrůstat v harmonickém prostředí vlastní rodiny, je třeba hledat optimální formu náhradní rodinné péče.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Do náhradní rodinné péče patří osvojení, pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručnictví, svěření dítěte do péče jiné osoby odpovědné za výchovu. Těmito formami stát zabezpečuje rodinné prostředí pro opuštěné děti.

Do osvojení jsou zařazovány děti, u kterých rodiče podepsali souhlas s osvojením nebo děti, o které rodiče neprojevili po určitou dobu zájem. Osvojením vzniká mezi osvojencem a osvojitelem vztah shodný se vztahem mezi biologickými rodiči a vlastními dětmi. O osvojení rozhoduje příslušný soud na základě návrhu žadatelů o osvojení.

Nezastupitelné místo v náhradní rodinné péči má pěstounská péče. Je to forma státem řízené a kontrolované dlouhodobé náhradní rodinné výchovy zabezpečované též z jeho strany hmotnou podporou. O svěření do pěstounské péče se uvažuje u dětí, u nichž z nejrůznějších důvodů není možno provést jejich osvojení. Příčiny, pro něž nemohou biologičtí rodiče řádně plnit svá rodičovská práva a povinnosti, musí být dlouhodobého charakteru.

Pěstounská péče má přednost před umístěním do ústavů, a to z důvodu zásadního práva dítěte vyrůstat v rodinném prostředí. Soudním rozhodnutím nezanikají právní vztahy dítěte k jeho původní rodině. Mezi pěstounem a dítětem nevznikají pěstounskou péčí příbuzenské vztahy.

Po dobu trvání pěstounské péče je pěstoun nositelem práv a povinností rodičů v oblasti výchovy dítěte. V ostatních věcech patří tato práva biologickým rodičům, pokud mají rodičovskou odpovědnost. Biologickým rodičům také zůstává právo stýkat se s dítětem, pokud není soudem vysloven zákaz styku.

Dále může soud na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí svěřit dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu osobám, které jsou zařazeny do evidence osob vhodných k výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu, a to například na dobu, po kterou nemůže rodič ze závažných důvodů dítě vychovávat, dobu, po jejímž uplynutí může matka dát souhlas k osvojení nebo po kterou může rodič souhlas k osvojení dítěte odvolat a dobu do nabytí právní moci rozhodnutí soudu o tom, že souhlasu rodičů k osvojení není třeba.

Žadatelé, kteří chtějí získat dítě do osvojení či pěstounské péče, si musí na příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností podat žádost, ve které vyjádří své představy o dítěti. Vyplní tiskopisy a předloží požadované doklady. Po zkompletování všech dokladů je rodina navštívena sociální pracovnicí odboru sociálních věcí k provedení sociálního šetření v rodině. Kopie celého spisového materiálu je odeslána na Krajský úřad Jihomoravského kraje v Brně, kde je provedeno psychologické vyšetření psychologem a žadatelům je uložena povinnost zúčastnit se přípravy k přijetí dítěte do rodiny.

V roce 2015 eviduje orgán sociálně-právní ochrany dětí 34 pěstounských rodin a pět pěstounských rodin na přechodnou dobu. V roce 2015 byly podány dvě žádosti žadatelů o zařazení do evidenci osob vhodných stát se osvojiteli, dvě žádosti o pěstounskou péči a jedna žádost o zařazení do evidence osob vhodných stát se pěstouny na přechodnou dobu.

Od ledna 2015 do současné doby byly tři děti umístěny do pěstounské péče a jedno dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu.

Zprostředkování osvojení a pěstounské péče mohou provádět pouze krajské úřady a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně. Ostatní právnické či fyzické subjekty mohou pouze na základě pověření vyhledávat osoby nebo děti vhodné pro náhradní rodinné péče.