BLANSKO Město Blansko Vítání svatého Martina Blanensko.cz

Hybatelé blanenských dějin – Ježkové a „hrad“ v Blansku

8. května 2016, historie, přečteno: 2008×

Malí lidé tvoří velké dějiny malými činy. V rámci seriálu, připraveného Galerií a antikvariátem Jonáš Blansko, společně poznáme ty osobnosti, které tvořily dějiny Blanska. Seriál je připraven v rámci oslav 880 let od první zmínky o Blansku.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Vydejte se s námi na toulky blanenskou minulostí a v pravidelném seriálu se seznamte s událostmi a významnými osobnostmi, které se nesmazatelně zapsaly do dějin našeho města.

Stále živým odkazem je uskutečněný „Sen o Miramare“ rodu Ježků z Blanska. Dnes historická, dominantní a nepřehlédnutelná stavba na Svitavské ulici číslo 500 naplňuje přání Richarda Ježka „aby rodinný hrad Ježků symbolizoval význam podniku a upoutal pozornost každého návštěvníka Blanska a Ježkova podniku zvlášť.“

Po ukončeni výstavby téměř všech výrobních budov byla v letech 1910–11 postavena při vstupu do závodu nová správní budova zvaná „hrad". Hlavní zásluhu o tuto nevšední stavbu má Richard Ježek senior, který vůbec pečoval o výstavbu podnikových budov, a dokonce k některým sám nakreslil plány. Novou budovou napodobili inženýr Ježek a jeho stavitel sněhobílou stavbu zámku Miramare, který byl postaven v tzv. windsorském stylu v Terstském zálivu.

Ježkova továrna
Továrna K. & R. Ježek (1916). Foto: archiv autora

V areálu své továrny za „hradem" vytvořil zahradu s odpočinkovými zákoutími v duchu estetických hledisek jako například zákoutí s fontánkou. Z rodinné tradice se ví, že projektantem a stavitelem „hradu“ byl Jaromír Roučka, rodák z Velkého Meziříčí, tehdy stavitel v Blansku, který se osvědčil jako projektant dřívějších i pozdějších staveb u Ježků. Projekční práce trvaly dva roky. Kvůli měkkému podloží musely být vybudovány široké betonové základy. Sokl byl vystavěn ze spešovského pískovce, další zdivo je zvenčí z dolnolhotské opuky, vnitřek pak z cihel. V budově byly v přízemí kanceláře administrativy a v prvním poschodí technická kancelář a byt Richarda Ježka.

Celá generace Ježků se zasloužila o slávu moravské průmyslové výroby, o rozvoj společenského, kulturního i politického života městečka a později města Blanska. Rod Ježků bydlel v Blansku v domě č. 8 (dnešní náměstí Svobody č. 8). Zakladatelem významné průmyslové dílny byl Karel Ježek (1821–1897). Od svého otce převzal v roce 1841 zámečnickou dílnu na výrobu drobných zámečnických výrobků (kování, zámky, závěsy). V roce 1846 ohlašuje úřadům zámečnickou živnost. Mimo zámečnické práce vyrábí drobné nástroje – sekyry, pily. Zahajuje také výrobu prvních strojů – řezačku na slámu. V roce 1885 nechává Karel Ježek dům na náměstí Svobody přestavět do dnešní podoby. Zvyšující se výroba a odbyt si vyžadují zakoupení sousedního domu č. 9.

Ježkova továrna
Ježkova továrna (1929). Foto: archiv autora

Významným mezníkem v rozvoji podnikání byla Ježkova návštěva světové výstavy hospodářských strojů ve Vídni v roce 1873. V příštím roce byla vyrobena Ježkova první mlátička obilí. Postupně se výroba rozšiřuje o další zemědělské stroje (fukary, secí stroje, řezačky, ...).

V roce 1887 odchází Karel Ježek na zasloužilý odpočinek a prosperující firmu předává svým synům: Karlu (1851–1919) a Richardovi (1860–1948). Ti již v roce 1888 započali s výstavbou nového, moderního závodu na dnešní Svitavské ulici č. 500. V roce 1889 založili Karel a Richard veřejnou obchodní společnost s názvem K. & R. Ježek Blansko. Roku 1888 je vystavena nová slévárna, v roce 1890 byla dána do provozu strojírna a kovárna, o rok později stolárna. V roce 1902 byl výrobní sortiment rozšířen o výrobu strojů pro cihelny, cementárny a kamenolomy. Dynamický růst pokračoval plynule až do roku 1905, kdy došlo k dalšímu rychlému rozvoji.

Ježkové dali popud k výstavě silnice od obecního domu (dnešní kruhový objezd u lékárny Na Poště, SINAJ s. r. o., Svitavská 1018/1)k vlakovému nádraží Blansko (dnešní ulice Edvarda Beneše). Pokud nebyla silnice postavena, museli vozit vyrobené stroje na nádraží po staré okresní silnici až ke Klepačovu a odtud po mostě zpět na nádraží. Do roku 1870 se jezdilo ještě kravami, teprve později si koupili koně. Návrh na stavbu nové silnice podal Karel Ježek jako starosta obce a přes odpor některých občanů stavbu prosadil. Pozemky, které byly jejich majetkem, na stavbu postoupili zdarma a za subvenci 10.000 K dostali od obce některé parcely, které obec koupila a na stavbu nebyly použity. Silnice byla postavena podle původního návrhu Richarda Ježka.

Ježkova silnice
Výstavba nové příjezdové silnice k blanenskému nádraží kolem firmy K. & R. Ježek Blansko. Foto: archiv autora

Po překonání hospodářské krize 30. let se Richard Ježek zabýval myšlenkou dát vystavět pro své tři snachy a jejich rodiny novou reprezentativní budovu, která by sloužila jak rodině, tak městu (dnes lékárna Na Poště, SINAJ s. r. o., Svitavská 1018/1). Po předchozí dohodě s příslušnými orgány dal vypracovat brněnskému architektu Pořískovi projekt budovy, kde by v přízemí byl umístěn nový úřad a zubní ordinace dentisty Tomana, v 1. patře by byly byty pro rodiny Ježkovy. Žádost o stavební povolení podaly jeho snachy Božena, Drahomíra a Olga Ježkovy. Povolení bylo vydáno 20.05.1938 a zásluhou stavební firmy Jaromíra Roučky byla už 26.05.1939 budova předána do užívání. Podle Pamětní knihy města Blanska projekt schvalovalo i Ministerstvo a ředitelství pošt a telegrafů a už 02.02.1939 byl poštovní úřad přestěhován do nových místností, kde bylo pamatováno i na budoucí automatickou telefonní ústřednu.

Od roku 1916 přistupují jako společníci do firmy postupně synové Karla a Richarda Ježkových. Bylo jich celkem pět a stali se společníky firmy až do jejího znárodnění.

Reklama firmy Ježek
Reklama výrobků firmy Ježek (1941). Foto: archiv autora

Ježkové byli prvními českými průmyslovými podnikateli v Blansku, kteří zde vybudovali prosperující továrnu na zemědělské stroje, známé u nás, ale i v zahraničí. Ovšem zároveň se podíleli na rozvoji Blanska svou účastí v obecní samosprávě, politice, kultuře, vedoucí úlohou ve spolkovém životě a péčí o blanenské školství. Karel Ježek, dlouholetý blanenský starosta, má lví podíl na povýšení Blanska na město v roce 1905.

Příště : Zlaté dno řemesel a živností v Blansku

Použitá literatura:

  • Bránský, J.: Ježkové z Blanenska. Brno, 2007, 160 s.
  • Šrámek, J.: Z historie rodu Ježků. Blansko, 2002, 16 s.
  • Kronika města Blanska

Pavel Svoboda
Galerie a antikvariát Jonáš Blansko

 

Brzy v Blansku


28.10. 09:30 h, Dělnický dům
MIKEŠ – muzikál pro děti
28.10. 15:00 h, Galerie města Blanska
Dernisáž výstavy V toku času s Kateřinou Šedou
28.10. 16:30 h,
Vzpomínka na 28. říjen 1918