Konec výjimek z rušení nočního klidu. Starostové jsou proti

24. srpna 2016, zprávy z MěÚ, přečteno: 3380×

Povolit rušení nočního klidu po desáté večer mohly dosud obce podle vlastního uvážení, od října o tuto možnost přijdou. Rušení nočního klidu tak bude považováno za přestupek, za jehož spáchání bude udělována zákonem stanovená sankce. Povinnost dodržování nočního klidu se vztahuje jak na organizátory veřejných produkcí, kulturních či sportovních akcí, tak na soukromé osoby.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Článek měl omezenou platnost.
Informace v něm uvedené nemusí být již aktuální.

Město Blansko s účinností od 1. října 2016 nebude mít stanoveny žádné výjimečné případy, při nichž by bylo možné vymezit dobu nočního klidu kratší nebo žádnou, než stanoví zákon (dobou nočního klidu se rozumí doba od 22:00 hodin večerních do 06:00 hodin ranních).

Jediným způsobem, jak se tomuto celoplošnému nařízení bránit, je úprava obecně závazné vyhlášky o nočním klidu. „Město Blansko se připojí v tomto směru k většině ostatních měst a obcí a doplní do ní tradiční akce, které se ve městě každoročně konají,“ uvedl blanenský starosta Ivo Polák, který se netají tím, že osobně s podobnou regulací ze strany státu naprosto nesouhlasí: „O tom, zda udělit, či neudělit výjimku o rušení nočního klidu, by měla rozhodovat rada města. Pokud pořadatelé akcí nijak neporušují pravidla a ostatní výrazným způsobem neomezují, nevidím důvod, proč by výjimku neměli dostat,“ dodal.

Zastupitelstvo města Blanska tudíž projedná na svém prosincovém zasedání návrh nové obecně závazné vyhlášky o nočním klidu, která pro město stanoví nová pravidla od 1. ledna 2017. V souvislosti s ní hodlá vedení města zrevidovat i navazující možnosti jako například regulaci ohňostrojů, veřejnou produkci a podobně.

Rušení nočního klidu ale není jediným, dnes poměrně diskutovaným tématem. O zneužívání dominantního postavení hovoří představitelé měst a obcí z Blanenska i o novém sazebníku Ochranného svazu autorského (OSA), který se týká výběru poplatků za takzvané užití děl prostřednictvím reprodukčních zařízení.

red