Hybatelé blanenských dějin – František Xaver a Jaroslav Bakešovi

Vydejte se s námi na toulky blanenskou minulostí a v pravidelném seriálu se seznamte s událostmi a významnými osobnostmi, které se nesmazatelně zapsaly do dějin našeho města.

František Xaver Bakeš se narodil 7. prosince 1833 v Šaraticích u Brna. V říjnu 1866 byl vybrán jako nadučitel a ředitel školy v Blansku. Od obce převzal přidělený naturální byt ve školním stavení na Starém Blansku č. p. 139. Zde Bakeš pracoval nejen jako učitel, ale i jako místní politik. Od roku 1867 byl společně s MUDr. Jindřichem Wanklem, svým pozdějším tchánem, členem obecního výboru. Na výborových schůzích se Bakeš zasazoval hlavně ve prospěch rozšíření blanenské školy. Za něho ve škole přibyla třetí a čtvrtá třída.

Na tehdejší dobu měl nejvyšší vzdělání a způsobilost pro výuku. Byl prvním blanenským učitelem, který vedle trivia, tedy čtení, psaní a počtů, učil bez učebnic, a za pomoci vlastivědných vycházek i reáliím, do nichž byl počítán zeměpis, dějepis, fyzika, přírodopis, kreslení, zpěv a tělocvik.

Stará škola. Foto: archiv autora

V Blansku se František Bakeš seznámil s Lucií Wanklovou a oženil se s ní 17. srpna 1870. 16. září 1871 se jim narodil v Blansku syn Jaroslav, později vyhlášený chirurg a zakladatel dnešního Masarykova onkologického ústavu v Brně.

Jaroslav Bakeš vystudoval medicínu na vídeňské univerzitě, doktorát získal v roce 1895. Své první lékařské místo nastoupil ve Všeobecné nemocnici ve Vídni. V roce 1902 byl jmenován primářem nemocnice v Třebíči a v roce 1909 převzal jako primář nově vybudovaný chirurgický pavilon Zemské nemocnice v Brně.

V roce 1922 se ujal řízení moderně upraveného chirurgického oddělení Zemské nemocnice na Žlutém kopci. Inspirován příkladem řady evropských a amerických měst (Turín, Madrid, Paříž, Mineapolis a další) i Jedličkova Československého spolku pro zkoumání a potírání zhoubných nádorů začal se Bakeš na podnět své matky zabývat myšlenkou vybudovat v Brně ústav, který by se komplexně zabýval problematikou onkologických onemocnění.

Doktor Bakeš se svou matkou dokázali kolem sebe soustředit okruh zdravotnických pracovníků i laických nadšenců. Založena byla Bakešova nadace a v roce 1928 se po složitých organizačních přípravách ustavil Spolek k vybudování Domu útěchy. Prvním starostou byl jednomyslně zvolen MUDr. Bakeš. V poválečném Československu to byl ojedinělý projekt jak po stránce odborné, tak svým zaměřením na nemajetné pacienty.

Dům útěchy. Foto: archiv autora

Spolku se podařilo získat pro své záměry podporu řady významných osobností z kruhů politických, kulturních, společenských a ekonomických. Morální přízeň hrála samozřejmě důležitou roli, hlavní ale byla konkrétní pomoc materiální, pro kterou Spolek vyvíjel řadu důležitých osvětových i společenských propagačních aktivit.

V roce 1929 vydal MUDr. Bakeš samostatný tisk „Jak čelit vzrůstajícímu nebezpečí rakoviny“ s přehledem výskytu a úmrtnosti na toto onemocnění v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde nechyběla informace o struktuře připravovaného ústavu.

Spolek, zejména jeho součást Dámský spolek, ve kterém se významně angažovala Bakešova dcera Věra (provdaná Lesná), pořádal přednášky, dobročinné večery, koncerty, výstavy, plesy. Tak získával finanční dary. Projekt zaujal i prezidenta Masaryka, který Bakešovi přislíbil pomoc. Splněný slib představoval částku 2,5 milionu korun, kterou Masaryk poskytl z jubilejního fondu.

Finanční podmínky pro zahájení stavby Domu útěchy byly naplněny v roce 1933, kdy se také začalo stavět. Jako staveniště byly po mnoha peripetiích a konkurenčních bojích s obdobným projektem u Sv. Anny určeny pozemky v sousedství Zemské chirurgické nemocnice na Žlutém kopci. Jaroslav Bakeš, iniciátor myšlenky vybudování moderního specializovaného onkologického pracoviště v Brně, se zahájení stavby nedočkal. Zemřel náhle v zahraničí na zápal plic. Ve své poslední vůli ustanovil Spolek Domu útěchy svým hlavním dědicem a dal zřídit fond, určený k financování vědeckého výzkumu v oblasti zhoubných nádorů.

Primář MUDr. Jaroslav Bakeš. Foto: archiv autora

Kromě své lékařské odbornosti byl Jaroslav Bakeš také uznávaným sběratelem minerálů. Svou světově známou sbírku odkázal Moravskému zemskému muzeu v Brně.

V knize Zlatá rodina charakterizuje MUDr. Bohdan Hejduk Jaroslava Bakeše : „Lékař byl prostřední, vzpřímené postavy, svalstva zoceleného sportem, světlovlasý, s tváří zdravě růžovou, oživenou bystrým, modrým okem, vystupoval Bakeš sebevědomě a impulsivně a rozhovory jeho s nemocnými měly v sobě cosi originálního, takže jim dlouho utkvěly v paměti. Často po desítiletí opakovali pacienti doslova, co jim kdysi řekl. Houževnatost a pracovitost, kterou zdědil po své ušlechtilé matce, paní Lucii Bakešové, a spolu s takřka anglickým smyslem pro sport a ‚fair play‘ stala se základním rysem jeho povahy a pramenem jeho životního úspěchu.“

Příště : František Kretz – sběratel, národopisec, novinář

Použitá literatura:
KLADIVO, B.: Zlatá rodina. Blansko, Masarykova měšťanská škola v Blansku, 1936, 88 s.
Zdroj: Internet

Pavel Svoboda
Galerie a antikvariát Jonáš Blansko