Hybatelé blanenských dějin – Karel Prášil

9. října 2016, historie, přečteno: 1029×

Často je přejdeme bez povšimnutí, a pokud nás na ně někdo neupozorní, ani si je neuvědomíme. Přitom mnohé z nich by nám mohly vyprávět příběhy o hrdinství, odvaze a lidské statečnosti. Čas od času si je připomeneme při různých výročích, položíme k nim květiny a všední, každodenní život plyne dál.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Svůj tragický, hrdinský příběh nám vypráví i pamětní deska Karla Prášila, odhalená v roce 1947 v Blansku na ulici B. Němcové č. 3.

Dne 14.03.1945 zde padl ranou
gestapáka věrný Čech a vlastenec,
nadšený bojovník za svobodu
vlasti a národa
ppor. v zál.
Karel Prášil technický úředník z Blanska
čestný občan Blanska.“

pamětní deska Karel Prášil

Karel Prášil se narodil 06.01.1918 v Blansku (v Kolonii) na Jiráskově ulici č. 11. Vystudoval v Brně. Na studiích se živil kondicemi a zastupováním motocyklů Jawa, na nichž také závodil. Byl náčelníkem Skautů v Blansku. Po maturitě odešel na Vojenskou akademii v Litoměřicích, později se stal posluchačem Vysoké školy technické v Brně. Pracoval jako technický úředník v první brněnské strojírně.

Během války se zapojil do odboje – byl členem partyzánské skupiny „VELA“ (velitelství lidové armády). Tato skupina se zformovala v roce 1944 a členila se na několik jednotek, z nichž některé, působící v prostoru Blanska a dále na Těšínsku, začaly partyzánský odboj již v létě roku 1944.

Aktivita skupiny byla posílena i v součinnosti se sovětským desantem majora Griněvského. Jednotka Vela v oblasti Bzence zahájila odbojovou činnost až na jaře roku 1945. V Blansku se Vela zaměřila na dodávání zpráv o průmyslové výrobě v blanenských závodech a na provádění různých diverzních akcí.

Na aktivity odbojového hnutí reagovaly represemi nacistické orgány, které se takřka do poslední chvíle snažily udržet situaci pod kontrolou. Na podzim roku 1944 a jaře 1945 dosáhla partyzánská činnost velkých rozměrů a byla příčinou toho, že Němci urychleně zřizovali protipartyzánské oddíly a stíhací oddíly, aby mohli činnost partyzánů potírat.

V Blansku bylo zřízeno stíhací oddělení v listopadu 1944 složené z příslušníků gestapa. Oddíl byl ubytován v městské radnici, ale již v prosinci z města odešel. Začátkem prosince 1944 bylo ovšem zřízeno v Blansku tzv. Jagdkomando (jednotka specializovaná na boj s partyzány) o síle 30 mužů, které bylo umístěno v Kretzově restauraci v Dolní Palavě.

V roce 1945 tak zatklo gestapo ještě tři občany Blanska Bohumila Oujezdského, Jaroslava Plachého – velitele blanenské Vely, a Josefa Žáka. Josef Žák několikrát umístil na nádraží do lokomotivy podomácku vyrobenou výbušninu a skutečně 16. února 1945 došlo k výbuchu jedné z náloží na lokomotivě v železniční stanici v Rájci. Později v polovině března následovalo další zatýkání. Při tomto zatýkání byl 14.03.1945 zastřelen Karel Prášil.

Problémem odbojového hnutí našeho území bylo, že zde nešlo vytvořit partyzánské oblasti a kraje jako v Bělorusku, na Ukrajině či v Jugoslávii. Na území Protektorátu (tedy bez pohraničních oblastí současného Česka) byl nedostatek souvislých zalesněných ploch, dále zde byla hustá síť komunikací. Z těchto důvodů docházelo k zakládání menších oddílů, které měly za úkol zejména diverzní akce a jinou odbojovou činnost. Takové bylo i partyzánské hnutí Vela v Blansku. Přesto se jednalo o významnou složku odboje, která se dokázala postavit okupační moci a která přispěla k urychlení osvobození naší vlasti.

Použitá literatura: Kopečný P., Polák V.: Žijeme jejich odkazem

Příště: Ludvík Daněk – atlet, olympijský vítěz, mnohonásobný československý reprezentant a světový rekordman v hodu diskem

Pavel Svoboda

 

Brzy v Blansku


28.07. 09:00 h, zámecký park
Gulášobraní – 5. ročník