Hybatelé blanenských dějin – Antonín Juračka, malíř, grafik a typograf

13. listopadu 2016, historie, přečteno: 2673×

Malí lidé tvoří velké dějiny malými činy. V rámci seriálu, připraveného Galerií a antikvariátem Jonáš Blansko, společně poznáme ty osobnosti, které tvořily dějiny Blanska. Seriál je připraven v rámci oslav 880 let od první zmínky o Blansku.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Vydejte se s námi na toulky blanenskou minulostí a v pravidelném seriálu se seznamte s událostmi a významnými osobnostmi, které se nesmazatelně zapsaly do dějin našeho města.

Malíři a básníci měli vždy stejné právo odvážit se čehokoliv. Horatius

Držitelem Ceny města Blanska za kulturu se v roce 1996 stal blanenský malíř, grafik a typograf Antonín Juračka. U této příležitosti o něm Ludvík Kundera napsal :
„Antonín Juračka, ročník 1927, tvůrce kresleného humoru, podivuhodnému a vymykajícímu se, chodí po Blansku a nikdo si ho nevšímá: on totiž své město přesahuje. Ve věku, kdy mnoho z nás má již životem urousaná křídla a frázemi zaprášené mozkové závity, byl ve svém myšlení a plachtění svěží a svobodný jako pták.“

Antonín Juračka, malíř a grafik a v tomto oboru pak skutečný nefalšovaný mistr lyrického humoru, se narodil v Doubravici nad Svitavou. Vyučil se elektromechanikem v Blansku u fy R.Sochor, v letech 1947–1951 vystudoval střední uměleckoprůmyslovou školu v Gottwaldově, obor užitá grafika. Od roku 1951 bydlel trvale v Blansku.

„Po městě chodí rozložitý muž, o němž skoro nikdo neví, že patří v tomto městě k osobnostem nejzajímavějším. Všimne-li si ho kdo, tak nejspíš proto, že toho moc nenamluví.“ (Ludvík Kundera, 1996)

Antonín Juračka
Antonín Juračka rozmlouvá s manželi Habešovými během jeho společné výstavy s Valérem Kováčem v Galerii města Blanska (2004). Foto: S. Mrázek

Dlouhá léta pracoval jako výtvarník v propagaci ČKD Blansko – tam mohl uplatnit grafický důmysl a vtip. Měl prsty (většinou deset prstů!), v desítkách publikací a výstav, které s tímto blanenským velkopodnikem vždy souvisejí.

Jeho rozdováděné kresby udivovaly obrovitým zmnožováním čar vinoucích se ne v desaterých, ale padesáterých vrstvách. Leckdo pochyboval, zda je to práce lidské ruky, nakloněn víře, že něco takového svede jen stroj. Od počátku 80. let ustupují tato „tisícičará“ dění či dějství figurám, které se v nekončící hře prostupují, převracejí, uvolňují a zmnožují. Princip neuvěřitelně bohatých variací ovládá pole kresby, přistupuje i barva, přistupují i plastické pokusy.

Princip jeho kresby je jednoduchý – proklubávající se postoje a situace. Situace každodenní i obecná; postoj vůči lidem, věcem, světu. Antonín Juračka pěstoval užitou a výstavnickou grafiku, pěstoval ji s invencí a nadhledem, o čemž svědčí řada samostatných i kolektivních výstav (byl členem sdružení Q Brno – mezi jeho nejvýznamnější členy patřili a patří: literáti Ludvík Kundera, Milan Uhde, František Listopad, výtvarníci Jan Rajlich, Jozef Jankovič, Jindřich Štreit, Valér Kováč, Vladimír Preclík, Emanuel Ranný, divadelníci Arnošt Goldflam, Boleslav Polívka, architekt Ivan Ruller, teoretik architektury Jan Sedlák a další).

Juračkovo výtvarné dílo dokazuje jeho tvůrčí fantazii a smysl pro komično, ale je pro nás svědectvím jeho výtvarné rafinovanosti a brilantnosti, kterou prokázal v grafických úpravách různých publikací a se svou dcerou, akademickou malířskou Arnou Juračkovou, také na výstavních expozicích pro brněnské veletrhy v letech 1990 až 2002 a v čistém grafickém designu pro firmu a produkty pivovaru Černá Hora.

12. února 2005 Antonín Juračka vstoupil do zahrady ticha. Zanechal nám po sobě svět rozdováděných klaunů, létajících koberců, kalhot bez majitele a mnoho dalších roztodivností.

Literatura : katalog Cena města Blanska za kulturu, 1996. Zpravodaj města Blanska ,1996. Týden u nás, 1996. Internetový zdroj.

Příště: Představitelé města Blanska 1849–2016

Pavel Svoboda
Galerie a antikvariát Jonáš