Hybatelé blanenských dějin – Představitelé Blanska do roku 2016 – II. část

11. prosince 2016, historie, přečteno: 1055×

Malí lidé tvoří velké dějiny malými činy. V rámci seriálu, připraveného Galerií a antikvariátem Jonáš Blansko, společně poznáme ty osobnosti, které tvořily dějiny Blanska. Seriál je připraven v rámci oslav 880 let od první zmínky o Blansku.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Vydejte se s námi na toulky blanenskou minulostí a v pravidelném seriálu se seznamte s událostmi a významnými osobnostmi, které se nesmazatelně zapsaly do dějin našeho města.

STAROSTA – název je odvozen z výrazu „STARATI SE“.

Post starosty určitě nelze považovat za běžné povolání. Je to funkce zahrnující obrovskou zodpovědnost a vyžadující nikoli osmihodinovou, ale čtyřiadvacetihodinovou pracovní dobu. Tahle fakta si možná někteří jedinci vůbec neuvědomují, když se rozhodnou kandidovat na tuto pozici. Jiní mají zase pocit, že akademický titul uvedený před jejich jménem jim zajišťuje dostatečnou kvalifikovanost pro tuto funkci.

I to je ale velký mýtus. Člověk nemusí mít vysokoškolské vzdělání, aby se mohl stát úspěšným a oblíbeným starostou. Stačí mít zdravý selský rozum, komplexní znalosti, kultivované vystupování a slušné chování, schopnost se správně rozhodovat, umět naslouchat a nepohrdat dobře míněnou radou od kohokoliv, a v neposlední řadě disponovat cennými životními zkušenostmi. Ne náhodou nám etymologie slova starosta objasní, že vzniklo z přídavného jména „STARÝ“ ve významu „DOSPĚLÝ, ZRALÝ, ZKUŠENÝ“.

Ve všech dobách by mělo platit, že starosta je považován za váženého člověka, kterému občané důvěřují a mají ho v úctě. Vědí, že obec je díky jeho osobě v těch nejlepších rukou.

starostove-2-92646-0_550.jpg

JOSEF KOVAŘÍK (nar. 16.02.1929 v Jedovnicích, † v listopadu 2006)
předseda MěstNV Blansko 1964–1981

V jeho funkčním období pokračovalo budování bytových jednotek ve středu města. V sedmdesátých letech dochází k výstavbě sídlišť Sever II a Sever III. V letech 1964 a 1968 byly otevřeny průjezdové komunikace městem ve směru severo–jižním. Do provozu byla uvedena nová čisticí stanice odpadních vod (1966). Za pomoci města, blanenských občanů a místních průmyslových podniků vznikají nové mateřské i základní školy, obchody, sportovní a rekreační zařízení (rekreační oblast Palava, nová budova polikliniky na Sadové ulici, dokončení zimního stadionu, otevření krytých lázní).

ZVONIMÍR JÁGR (nar. 15.09.1933 v Blansku – † 25.08.1994 v Blansku)
předseda MěstNV Blansko 1981–1986

V době jeho působení ve funkci předsedy MěstNV vzniklo mnoho objektů občanské vybavenosti, které byly budovány většinou v akcích „Z“. Do užívání byl předán hotel Dukla (1981), obchodní a stravovací středisko na ulici Dvorské (1984), základní škola na Terrerově ulici (1982), kuželna TJ ČKD Blansko na Údolní ulici (1985), budova nemocnice na ulici Sadové (1985).

FRANTIŠEK LADIČ (nar. v roce 1941 v obci Lúčky, okres Michalovce)
předseda MěstNV Blansko 1986–1990

Koncem 80. let pokračovala bytová výstavba na severu Blanska v sídlišti Zborovce a od roku 1987 i v jižní části města, kde započala výstavba sídliště Písečná. V tomto období byla dobudována silnice Blansko–Šebrov, dostavěno autobusové nádraží u závodu Metra Blansko na ulici Pražské. Koncem 80. let byly dokončeny stavby okresní vojenské správy na ul. Seifertově, nové budovy okresního výboru KSČ (dnes sídlo okresního soudu). Postaven byl také městský klub důchodců na ulici Bezručově.

VLADIMÍR HAŠKA (nar. v roce 1943 v Uherském Hradišti)
předseda MěstNV Blansko 01.04.–30.09. 1990

Předsedou MěstNV Blansko byl velmi krátce, celých devět let působil ve funkci místopředsedy. K budování města přispíval především svými profesními znalostmi z oblasti výstavby a financování.

MIROSLAV VYKYDAL (nar. 10.02.1953 v Blansku)
starosta města Blanska 1990–1994

Vývoj politických událostí po listopadu 1989 přispěl k oživení politické i veřejné aktivity celé společnosti, což přineslo obnovení činnosti dříve zakázaných či zrušených spolků a organizací, popřípadě zakládání nových. Otevřely se také možnosti k soukromému podnikání. V tomto období došlo k dokončení opravy hráze retenční nádrže Palava a k výstavbě Penzionu Písečná.

BOHUSLAV FIC (nar. 03.09.1940 v Perštejně, okres Ždár nad Sázavou – † v lednu 2008 v Blansku)
starosta města Blanska 1994–1996

Během svého působení ve funkci starosty přispěl například k prodeji komunálních bytů do osobního vlastnictví nájemníků, zasadil se o zařazení střední zdravotní školy do sítě škol ministerstva školství, dojednal prodej pozemku a výstavbu dnešní ČSOB na Rožmitálově ulici a prosadil rozšíření městského parku na levém břehu Svitavy od pomníku legionáře až po supermarket Billa.

LIBOR PAVLŮ (nar. 12.02.1945 v Blansku – † 16.08.2015 v Blansku)
starosta města Blanska 1996–1998

V průběhu jeho funkčního období byla řešena výstavba nových bytových jednotek v sídlištích Zborovce a Písečná, projednávala se otázka nového urbanisticko-architektonického řešení středu města (umístění městské knihovny do budovaného objektu IPB na Rožmitálově ulici a další). Řešil rovněž krizovou situaci způsobenou povodněmi v roce 1997.

VĚRA VACHOVÁ (nar. 01.10.1955 v Brně)
starostka města Blanska 1998–2000

V průběhu jejího funkčního období došlo k otevření městské knihovny, činnost zahájilo informační středisko, na sídlišti Písečná byla otevřena nová budova Zvláštní školy a na Žižkově ulici byla uvedena do provozu přístavba Speciální školy pro děti s více vadami. Město řešilo problémy se svým podílem na provozu lanovky v Moravském krasu a hospodářské potíže blanenské nemocnice.

MILOSLAV KALA (nar. 03.08.1963 v Boskovicích)
starosta města Blanska 2000–2002

Realizována byla rekonstrukce Wanklova náměstí a částečně rekonstrukce náměstí Republiky, které bylo otevřeno v roce 2000. Pokračovala rekonstrukce zimního stadionu, probíhala příprava na realizaci intenzifikace čistírny odpadních vod v Blansku, regulačního plánu sportovního ostrova a areálu ADAST Blansko. Došlo k výstavbě centra Blansko – Řady a připravovala se rekonstrukce a modernizace tepelného hospodářství a výstavba průmyslové zóny Blansko – Vojánky.

JAROSLAVA KRÁLOVÁ (nar. 14.01.1949 v obci Ervěnice u Mostu)
starostka města Blanska 2002–2010

Provedena byla rekonstrukce náměstí Svobody (instalován Památník selství). Došlo k výstavbě okružní křižovatky na ulici Svitavská-Rožmitálova-Smetanova. Dokončena byla rekonstrukce centrálního zásobování Blanska teplem. Do provozu byla uvedena městská noclehárna. Započalo se s výstavbou nové průmyslové zóny Blansko – Vojánky a začala realizace nové silnice ve směru Blansko–Rájec. V roce 2003 vstoupila v platnost nová reforma státní správy. Blansko se stalo obcí III. stupně, což znamenalo, že MěÚ Blansko přebral některé kompetence zrušeného okresního úřadu.

LUBOMÍR TOUFAR (nar. 26.03.1954 v Brně)
starosta města Blanska 2010–2013

Pokračovala realizace projektu průmyslové zóny Blansko – Vojánky. Dokončena byla například II. etapa regenerace sídliště Blansko-Sever a započata III. etapa této regenerace (Absolonova ulice). Probíhala revitalizace bytových fondů (Údolní, 9. května, Chelčického, Bezručova, ...). Uskutečnila se II. etapa opravy zámku, stavební část stála 7 mil. Kč. Proběhla rekonstrukce vestibulu radnice a rekonstrukce obřadní síně na nám. Svobody. Zrealizovala se cyklostezka Blansko–Ráječko a pokračovalo se v projektu „Cyklistické stezky a pěší komunikace podél řeky Svitavy“. Došlo k rekonstrukci místních komunikací např. v Horní Lhotě, Hořicích, Olešné, Těchově, Dolní Lhotě a Lažánkách. Probíhaly opravy komunikací a chodníků např. v ulicích Palackého, Žižkově, Masarykově, Hybešově. Uskutečnila se výstavba nových autobusových zastávek (nám. Republiky, ul.9. Května, Zborovce, SOŠ a SOU Blansko). V období let 2010–2014 se v blanenské nemocnici započalo s budováním projektu jednodenní péče (otevřeno v lednu 2011) a projektu solárního ohřevu užitkové vody. Nemocnice získala akreditaci (2010) mamografického screeningu.

IVO POLÁK (nar. 22.09.1957 v Blansku)
starosta města Blanska 2014 – dosud

Bylo dobudováno parkoviště osobních automobilů vedle úřadu práce a parkoviště na ul. E. Beneše u vlakového nádraží pro 208 osobních automobilů. Vybudovala se infrastruktura k výstavbě nových rodinných domů v lokalitě Zborovce, byla provedena úprava průtahu Lažánkami, rekonstrukce ulice Svitavské v rámci průtahu městem. Dokončila se III. etapa regenerace sídliště Sever. Došlo k výstavbě parkoviště před nemocnicí a otevření nového parkoviště pro 134 automobilů nad nemocnicí. Prováděla se modernizace a obnova přístrojové techniky v nemocnici. V referendu rozhodli občané města v roce 2014 o odstranění hotelu Dukla. K zbourání hotelu došlo v roce 2015 a v roce 2016 bylo započato s jeho revitalizací. Dokončena byla rekonstrukce komunikace Blansko – Těchov. V roce 2016 byla dokončena výstavba hřiště s umělým trávníkem. Proběhla IV. etapa regenerace sídliště Sever (parkovací místa, pobytová zóna se cvičebními prvky, vybudování oploceného výběhu pro psy, chodníky). Uskutečnilo se zateplení ZŠ a MŠ Salmovy a ZŠ Dvorské. Provedena byla rekonstrukce mostu na Sportovní ostrov L. Daňka.

Použitá literatura: Představitelé města Blanska od roku 1849, Edice Blansko v historii, svazek 10. Vydalo Muzeum Blansko, 2005.
Kroniky města Blanska 1964–2015.
Zpravodaj města Blanska 1990–2016

Pavel Svoboda
Galerie a antikvariát Jonáš

 

Brzy v Blansku


23.04. 19:00 h, Dělnický dům
S Pydlou v zádech
30.04. 15:00 h, Rekreační oblast Palava
Pálení čarodejnic 2018