Plnění strategického plánu rozvoje města Blanska hodnotí starosta Ivo Polák

12. června 2017, zprávy z MěÚ, přečteno: 966×

Cílem strategického plánu rozvoje města Blanska je monitorovat naplňování rozvoje na deset let v období 2013–2023. Radě města Blanska i Zastupitelstvu města Blanska pak vedení města každoročně předkládá monitorovací zprávu o tom, co se v jednotlivých oblastech podařilo skutečně zrealizovat.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Dlouhodobý programový dokument, formulující celkovou reálnou představu o budoucím ekonomickém a sociálním rozvoji města v současných podmínkách, je rovněž vodítkem při sestavování volebních programů všech politických stran.

„To je podle mého názoru přirozené a naprosto v pořádku. Pomáhá orientovat samosprávu města na základní směry rozvoje města bez ohledu na její momentální složení. Zatímco volební období trvá čtyři roky, strategický plán se zpracovává na deset let dopředu. Z tohoto dokumentu tedy vychází i Programové prohlášení Rady města Blanska na období 2014–2018, stejně tak i programy koaličních stran. Potěšující je, že to, co si rada před třemi lety vytyčila, se jí také podařilo splnit,“ hodnotí situaci blanenský starosta Ivo Polák.

regenerace-sidliste-sever-51372-0_550.jpg
V rámci IV. etapy regenerace sídliště Sever došlo i na vybudování nového hřiště. Foto: J. Franchi

Územní rozvoj

„Jedním z hlavních témat této oblasti je podpora rozvoje bydlení, kterou se nám daří naplňovat průběžně. V loňském roce došlo k přípravě dopravní a technické infrastruktury pro stavbu rodinných domů Na Příhoně v části města Klepačově. V Blansku samotném se nám pak loni podařilo zrealizovat poslední etapu revitalizace sídliště Sever. Připraven byl i projekt na regeneraci sídliště Zborovce, na ten se nám však bohužel nepodařilo získat dotace,“ vysvětluje Polák, který však věří, že v příštím roce bude město Blansko v dotačním řízení úspěšné.

Do oblasti územního rozvoje spadá také aktuální stav obsazení plochy průmyslové zóny. „Zastupitelstvo v loňském roce schválilo pronájem a následný prodej pozemků pro výstavbu výrobní haly společnostem Atona a GMW-měřicí technika, a to včetně přidružené administrativy, zpevněných ploch a napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Prostory průmyslové zóny se tak postupně zaplňují.“

Hustá sportovní infrastruktura vzniká v rámci Sportovního ostrova Ludvíka Daňka. „V říjnu loňského roku proběhlo slavnostní předání fotbalového hřiště s umělým trávníkem v areálu ASK Blansko na Mlýnské ulici. Kromě položení umělého trávníku došlo i na odvodnění a osvětlení hřiště, zateplení šaten, výměnu oken a dveří. V šatnách se provedly nové rozvody ZTI, vytápění a elektroinstalace. 

V současné době město Blansko připravuje projekt na osvětlení první etapy plánované cyklostezky podél náhonu směrem k baseballovému hřišti. Celkovou rekonstrukcí projde také objekt bývalé ubytovny ASK Blansko na Sportovním ostrově Ludvíka Daňka. Její přestavbou město získá zázemí pro činnost sportovních klubů, správu areálu sportovního ostrova, pro Českou unii sportu a v neposlední řadě i pro širokou veřejnost. Náklady na realizaci této investiční akce se pohybují okolo deseti milionů korun s tím, že jsme se rozhodli využít dotačního titulu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,“ upřesňuje blanenský starosta.

zatepleni-budovy-ms-udolni-58159-0_550.jpg
Zateplení pláště budovy Mateřské školy na Údolní ulici proběhlo v loňském roce. Foto: J. Franchi

Školství

Aktuálním tématem na celonárodní úrovni je problematika podpory inkluzivního vzdělávání, tedy integrace žáků se zdravotním postižením nebo poruchami učení do jednotlivých tříd blanenských škol. V Blansku ji pedagogové zajišťují formou individuálního přístupu ve speciálních vzdělávacích programech, zpravidla na základě doporučení pedagogicko-psychologické poradny.

„Od roku 2008 pokračujeme v postupném zlepšování podmínek k co nejlepšímu zabezpečení kvalitní výuky pro žáky s pohybovým handicapem, a to na Základní škole ve Dvorské ulici. Nepovažuji za logické rozhodnutí, kterým stát nutí obce upravit podobným způsobem všechny školy ve městě, a to nejen z hlediska obrovských finančních nákladů, ale i nízké využitelnosti, a to i přesto, že chápu, že rodiče mají právo vybrat si školu pro své dítě dle svého uvážení. Aktuálně však takto upravené školské zařízení v Blansku nenavštěvuje ani jeden žák se zdravotním postižením,“ připomíná Ivo Polák.

Kromě drobných oprav a pravidelné údržby jednotlivých školských zařízení došlo i na několik významných investičních akcí. „Nevyhovující elektroinstalaci na ZŠ Erbenově vyměňujeme po etapách. Na výměnu otvorových výplní došlo na ZŠ T. G. M. na Rodkovského ulici. Kompletní výměnou všech oken a dveří jsme dosáhli stavu, kdy všechny blanenské školy splňují požadavky z hlediska energetické náročnosti. První zásadní revitalizací prošla ZŠ a MŠ Salmova v roce 2014, v roce následujícím pak přišla řada i na ZŠ a MŠ Dvorskou a ZŠ Erbenovu. K velké úspoře nákladů za energie došlo podle našich propočtů také v případě Mateřské školy na Údolní ulici. Do oblasti školství v loňském roce město investovalo jen na údržbu zhruba 8, 5 milionu korun.

V průběhu tohoto roku připravuje město projekt pro Základní školy Salmovu, Dvorskou a Erbenovu na vybudování nových odborných učeben. V případě úspěchu v dotačním řízení předpokládám jeho realizaci v příštím roce,“ uzavírá kapitolu školství starosta Polák.

schodiste-v-nemocnici-blansko-81942-0_550.jpg
Úpravou loni prošlo nevyhovující schodiště do prvního patra polikliniky. Foto J. Franchi

Zdravotnictví

V oblasti zdravotnictví vedení města podporuje především zachování nosných odborností Nemocnice Blansko. Ta se aktuálně potýká s následky nařízení vlády o navýšení mezd ve zdravotnictví. Navýšení platů zaměstnanců se tak podle starosty Poláka nevyhnutelně projeví omezením plánovaných investičních akcí.

„Rozvíjí se především jednodenní péče, vedení nemocnice se podařilo navýšit počet operatérů i počet pacientů ošetřených v rámci jednotlivých ambulancí. V nemocnici byla rovněž otevřena nová ortopedická ambulance s celodenním provozem, obecně se tedy dá říct, že Nemocnice Blansko plní kritéria stanovená strategickým plánem,“ pokračuje starosta ve svém výčtu.

„V roce 2013 byl blanenské nemocnici udělen statut iktového centra. Nemocnice Blansko se tímto osvědčením řadí mezi úzký okruh vysoce specializovaných pracovišť, a potvrzuje tak svoji důležitost a nepostradatelnost v rámci sítě všech zdravotnických zařízení.

V průběhu loňského roku pak proběhla v Nemocnici Blansko celá řada investičních akcí. Neobešla se bez stavebních úprav pro nový rentgenový přístroj, zajistila otočení schodiště z přízemí do prvního patra, otevřela nové logopedické centrum, došlo i na rekonstrukci novinového stánku, sociálního zařízení, v laboratořích přibyla nová klimatizace, rekonstrukcí prošla i ambulance endokrinologie a podobně. Nákup špičkových zdravotnických technologií vyžadoval nemalé finanční prostředky. Osm milionů korun stál nový rentgenový přístroj, ultrazvuk nemocnice pořídila za dva miliony korun, obnova plicních ventilátorů přišla na další milion korun,“ upřesnil Polák.

Mezi největší plány do budoucna bezpochyby patří nákup nové magnetické rezonance, pro kterou získala blanenská nemocnice kladné stanovisko přístrojové komise, která zasedá v  Praze. „Nemocnice Blansko by tak byla jediným nemocničním zařízením v rámci celého okresu, a sloužila by tak nejen blanenským pacientům, ale i lidem z širšího okolí. Nákup přístroje za 50 milionů korun bude ale vyžadovat úvěr, věřím, že se splácením nemocnice nebude mít vzhledem k využívanosti přístroje žádný problém,“ dodal starosta města Blanska na závěr.

Příště: Doprava, Bydlení, Bezpečnost ve městě, Kultura, Sport a Technická infrastruktura.

red

 

Brzy v Blansku


28.07. 09:00 h, zámecký park
Gulášobraní – 5. ročník