Město Blansko BLANSKO Město Blansko Vítání svatého Martina Blanensko.cz

Prázdný hrob v Brookwoodu – II. díl

25. února 2018, historie, přečteno: 624×

Celý letošní rok se nese ve znamení oslav 100 let od vzniku Československa. Osudy naší republiky však jako by se nejlépe odrážely v osudech stovek jednotlivců, kteří za ni v průběhu let bojovali, a nezřídka i umírali. Jeden z těchto pohnutých a hrdinských osudů je úzce spojený i s Blanskem. Je to příběh letce Jaroslava Štěrbáčka, od jehož narození uplyne v únoru 2018 již 105 let.

Život, boj a smrt letce Jaroslava Štěrbáčka

II. díl

Ve Francii za „Podivné války“

Po příjezdu do Francie byli českoslovenští letci původně přijati do kasáren francouzské cizinecké legie v Nanterre poblíž Paříže. Zde absolvovali lékařské prohlídky a veškeré nezbytné formality, aby byli připraveni k převelení na výcvikovou základnou legie v Sidi-bel-Abbes v Alžírsku.

Ještě před odchodem Jaroslava do Sidi-bel-Abbes, však vypukla válka. V důsledku toho byla dne 2. října 1939 podepsána československo-francouzská dohoda o vzniku čs. armády ve Francii. Podle tohoto dokumentu bylo možné zařazovat čs. vojáky i do pravidelné francouzské armády a letectva (L´Armée de L´Air.). Uvažovalo se i o zřízení ryze české letecké jednotky, ale pak byla dána přednost rozmístění čs. letců do francouzských letek. Čechoslováci se totiž obávali, že by jim jako cizí jednotce Francouzi poskytli pouze druhořadé stroje.

Vznikly tak malé české skupiny u různých útvarů a k sestavení ryze české jednotky, jako tomu bylo později v Británii, nakonec nedošlo. J. Štěrbáček obdržel kmenové číslo L- 106 a byl odeslán na leteckou základnu v Dugny nedaleko Paříže. V prosinci 1939 byl přidělen k Centre d’Instrukce de Chasse v Chartres, kde se začal přeškolovat na francouzské stíhací letouny.

Francouzské nebe a Cornwallské břehy

10. května 1940 zahájili Němci ofenzivu na západní frontě. Tankové divize wehrmachtu, podporované silnými údery letectva na komunikace, letiště a dezorientované pozemní jednotky, prolomily během několika málo dní spojenecké linie a rychle postupovaly do nitra Francie. V této situaci si francouzské velení uvědomilo, že Francie nemá dostatečně zajištěnu ochranu strategických měst a továren a rychle vytvářelo tzv. Défense Aerienne du Teritoire (DAT), teritoriální protivzdušnou obranu.

Pro takto vytvářené jednotky byli vyčleňováni piloti z různých výcvikových jednotek. Jedním z těchto pilotů byl i Jaroslav Štěrbáček, jehož přeškolovací výcvik byl 16. května 1940 urychleně dokončen, a byl převelen k Escadrille Légere de Défense (ELD) v Chartres, které velel major Rabatel. Právě u této lehké obranné letky, vyzbrojené stíhacími letouny Morane – Saulnier MS 406 a Marcel Bloch MB 151, se v krátké době sešla celá řada čs. pilotů, z nichž mnozí se později proslavili v řadách RAF.

V Chartres tak společně se Štěrbáčkem krátce sloužili mj. Alexander Hess, František Fajtl, Ján Ambruš nebo Jaroslav Malý. Svého jediného úspěchu ve vzdušném boji však letka dosáhla 11. června 1940, kdy pilot Antonín Zavoral sestřelil jeden německý bombardér Dornier Do 17.

S blížící se porážkou Francie byli 13. června 1940 všichni zbývající čs. letci ze stavu jednotky v Chartres propuštěni a následně evakuováni do Bordeaux, kde 19. června Štěrbáček jako jeden ze skupiny 93 československých letců nastoupil na malou holandskou nákladní loď Ary Scheffer, která ve 13:30 h zvedla kotvy, aby evakuované letce ve velmi stísněných podmínkách na své palubě přepravila do Velké Británie. Do Falmouthu, v hrabství Cornwall, připlula skupina letců 23. června 1940.

francouzska-stihacka-21291-0_550.png
Francouzská stíhačka Morane – Saulnier MS 406. Foto: archiv autora a www.wikimedia.org

Pilotem „třistadesítky“

Po ukončení nezbytných bezpečnostních prověrek byli všichni českoslovenští letci ihned odesláni do Depot RAF v Cosfordu. Bitva o Británii vypukla již 10. července 1940 a Královské letectvo mělo kritický nedostatek vycvičených stíhacích pilotů. V červenci byl proto Jaroslav Štěrbáček přijat do dobrovolnické rezervy RAF s osobním číslem 81901, byla mu přiznána hodnost Pilot Officer (P/O), což byl ekvivalent hodnosti podporučíka, a následně byl odeslán k 310. (československé) stíhací peruti, zformované v táboře Innsworth Lane u Gloucesteru, oficiálně pak založené v Duxfordu 12. července 1940, a vybavené stíhacími letouny Hawker Hurricane MK. IA.

Českoslovenští letci se s britskými leteckými instruktory a F/O Ladislavem Češkem (Czeskem), Britem českého původu, jako tlumočníkem, který svým krajanům pomáhal při překonávání jazykové bariéry, ihned pustili nejen do zprvu nesnadné výuky angličtiny, ale také se urychleně seznamovali s pilotáží britských strojů, taktickými zásadami stíhacího boje, používanými v RAF, a anglickou radiokomunikací mezi letouny navzájem i s operačním sálem řídícím boj ze země.

Pouze tato první skupina našich letců prošla těmito rychlými konverzními kurzy na britských strojích, zuřící bitva o Británii si totiž žádala každou operační peruť… Konverzní lety piloti prodělali na cvičných letounech Avro Tutor a Miles Master, a poté museli nalétat ještě nejméně tři hodiny na Hurricanech. Bylo to dáno oním hektickým obdobím, kdy šlo Velké Británii o bytí a nebytí. Později již museli všichni další čs. letci absolvovat rozsáhlý, mnohaměsíční výcvikový program, který se oficiálně jmenoval „British Commonwealth Air Training Plan (BCATP)“a probíhal především v Kanadě.

spolecna-fotka-pilotu-85935-0_550.jpg
Společný snímek 310. peruti z 19. července 1940 po dodání prvního Hurricanu. J. Štěrbáček stojí přímo uprostřed pod vrtulovým kuželem. Pod ním sedí A. B. Woodhall a A. Hess. Čs. letci mají na rozdíl od Britů na sobě ještě francouzské tmavé stejnokroje. Foto: archiv autora a www.wikimedia.org

310. peruť byla prohlášena za bojeschopnou již dne 17. srpna 1940 a okamžitě poté byla nasazena do bojů proti luftwaffe. Peruť, pod tehdy ještě společným velením Alexandra Hesse a Angličana George Douglase Blackwooda, měla k tomuto datu 21 důstojníků, osm rotmistrů a 131 mužů. P/O Jaroslav Štěrbáček byl zařazen do její letky A, které velel Jaroslav Malý.

Svůj první operační let v řadách RAF uskutečnil dolnolhotský rodák 19. srpna 1940 na Hurricanu číslo P3887. Šlo o hlídkový let, jakých stihnul uskutečnit ještě dalších pět: dva 20. srpna, po jednom 23. a 30. srpna a ranní hlídku 31. srpna. Peruť už mezitím prodělala i svůj bojový křest ohněm: 26. srpna 1940 se poblíž Clactonu utkala se skupinou Dornierů Do 17, eskortovaných stíhacími Messerschmitty Bf 109 a Bf 110. 

V prudkém boji piloti tehdy sestřelili dva Do 17 od bombardovací jednotky III./KG 2 a jeden Bf 110 od bitevní III./ZG 26. Vlastní ztráty činily dva Hurricany zničené a dva poškozené; dva piloti utrpěli zranění. Prudké boje na anglickém nebi a ztráty létajícího personálu RAF dávaly tušit, že dříve či později potká i některého z českých letců ono smutné prvenství, o něž nikdo z nich ani v nejmenším nestál…

Jiří Kučera

(pokračování příště)

Přehled použité literatury a internetových zdrojů bude uveden v posledním dílu série.

 

Brzy v Blansku


19.12. 16:00 h, nám. Republiky
Radniční punčování
22.12. 15:00 h, nám. Republiky
Čtvrtá adventní sobota – Mrazík
26.12. 16:00 h, kostel sv. Martina
Vánoční koncert Rastislav