Výročí železnice Brno – Česká Třebová připomněl v blanenské knihovně badatel Milan Sýkora

16. května 2019, historie, přečteno: 1723×

V letošním roce slaví železnice mezi Brnem a Českou Třebovou sto sedmdesát let. Její význam pro Blansko nelze zpochybňovat, a tak se Městská knihovna Blansko rozhodla oslavit její výročí výstavou a přednáškou. Jak výstavu, tak její slavnostní zahájení v podobě přednášky má na svědomí blanenský badatel Milan Sýkora.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Středeční večer v městské knihovně patřil železnici. Plně zaplněný sál pořadatelům jasně ukázal, že o toto téma zájem je. Samotné přednášky se ujal amatérský historik a badatel Milan Sýkora.

„Železnice Brno – Česká Třebová slaví výročí 170 let provozu, žádné velké oslavy nám však dráhy nepřinesly,“ posteskl si v úvodu badatel Milan Sýkora.Svou přednášku začal všeobecně a zúčastněným v několika snímcích ukázal a vysvětlil začátky železnice na území Čech a Moravy.

Postupně se od železnice mezi Lincem a Českými Budějovicemi dostal až k historii samotné dráhy na Blanensku. Diváci se dozvěděli, že i přímo v Blansku se dle anglických výkresů stavěly vozy pro koněspřežnou dráhu.

Mimo jiné se publikum dozvědělo i o první lokomotivě, která přijela do českých zemí. V souvislosti s původními parními lokomotivami uvedl sám badatel jednu historku. „Traduje se, že když tehdejší lokomotiva vykolejila, tak byla tak lehká, že ji dokázali sami pasažéři vrátit na koleje,“. Co je na historce pravdy, těžko říct. Nutno dodat, že tehdejší lokomotivy vážily méně než deset tun, což je oproti dnešním devadesáti značný rozdíl.

V rámci další části přednášky se Milan Sýkora věnoval modernizaci „třebovské“ trati. Samotná modernizace proběhla v devadesátých letech. V té době se z původních deseti tunelů na úseku mezi Brnem a Blanskem stalo jen devět. I když ne tak úplně.

Velkou část ze své přednášky se amatérský badatel a historik zabýval Novohradským tunelem. Ten jako jediný nepodlehl modernizaci a zůstal s menšími úpravami zachován. Místo zdvojkolejnění byl o několik metrů dále vybudován jiný tunel, a jedná se tak o jediné dva jednokolejné tunely na této trati.

Samotná modernizace trati výrazně zasáhla do jejího profilu. „Došlo k napřímení oblouků, změny doznaly hlavně tunely, kde u některých došlo k jejich snesení, nebo minimálně k jejich zvětšení, aby se daly elektrifikovat. Zanikaly strážní domky, protože se rozšiřovalo traťové pole. Zajímavé je, že třeba v Bílovicích je strážní domek, který stojí jen tři metry od trati, a přitom zůstal zachován, “ dodal Milan Sýkora k modernizaci trati, která nese označení 260.

Na samotné výstavě mohli zájemci vidět model lokomotivy Blansko, který si sám Milan Sýkora nechal postavit. Neméně zajímavé bylo jeho povídání o stavbách podél trati, respektive jejímu okolí. Notnou chvíli tak věnoval debatě o bývalé LDN v Bílovicích, ze které je krásný výhled na trať.

Výstava trvala jen do pátku 17. května a nezbývá než doufat, že se podobná akce do Blanska někdy v budoucnu vrátí.

vystava-od-konesprezky-k-tunelum-v-knihovne-85631-0_550.jpg

Na výstavě byl k vidění i tento parádní model parní mašinky. Foto: O. Požár

Badatel Milan Sýkora se k železnici dostal náhodou, při vojenské službě byl přidělen k železničnímu vojsku a láska k železnici v něm zůstala. Foto: K. Severa