Blansko a jeho proměny – Rodkovského ulice

12. července 2020, historie, přečteno: 2802×

Tabulky, které označují jména ulic, vždy věrně kopírovaly politické poměry, které český národ prožíval. Dnešní blanenská ulice Rodkovského je toho dokladem. Dlouhá léta nesla název „Marxova“, v lednu 1941 byla přejmenována na ulici „U měšťanské školy“ a po roce 1990 na ulici „Rodkovského“.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Kdo byl Karel Rodkovský? Absolvent gymnázia v Brně a právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1911 si otevírá advokátní kancelář v Blansku. Dlouhá léta byl jednatelem sirotčího spolku a jako člen sociální demokracie, se stal blanenským starostou po volbách do obecních zastupitelstev, které se konaly v roce 1923. 

Nynější ulice Rodkovského na obraze Zdeňka Táborského. FOTO archiv města

Funkci starosty zastával až do 15. března 1939, kdy musel v důsledku okupace odstoupit. Po druhé světové válce nebyl stoupencem úzké spolupráce sociální demokracie s komunistickou stranou. V roce 1949 vyslovil nesouhlas se sloučením sociální demokracie s KSČ. V důsledku svého postoje se rodina stala obětí perzekuce. V roce 1950 byla na majetek Rodkovských uvalena národní správa a v noci z 11. na 12. října 1952 rodina musela opustit svůj domov. Dům pak dostala k dispozici komunisty řízená Státní bezpečnost. V roce 1958 byl v bývalé vile JUDr. Karla Rodkovského otevřen Okresní dům pionýrů.

Současný pohled na ulici Rodkovského. FOTO archiv města

Za starostování Karla Rodkovského prošlo Blansko celou řadou významných proměn: byla postavena sokolovna, nová budova měšťanských škol, budova pošty. V Blansku proběhlo budování kanalizace a městského vodovodu. Z dalších událostí tohoto období je možné jmenovat otevření nového hřbitova, přenesení a stavbu dřevěného kostelíka či odkoupení hospodářského dvora Salm-Reifferscheidtů do majetku města.

Historický pohled na školu v nynější ulici Rodkovského. FOTO archiv Pavla Svobody

V roce 1928 byla na této ulici dokončena stavba rozsáhlé a impozantní budovy Masarykovy měšťanské školy nákladem téměř 2,5 milionu korun.

V roce 1961 zde byla otevřena IV. Mateřská škola pro 96 dětí a vedle ní byla v říjnu 1972 otevřena prosklená MŠ Rodkovského 2a.

Historický pohled na školu v nynější ulici Rodkovského. FOTO archiv Pavla Svobody

Dominantou této ulice je také dřevěný kostelík Církve československé husitské, evidovaný v ústředním seznamu kulturních památek České republiky. Když v roce 1928 byla v Brně zahájena výstavba Výstaviště a uvažovalo se o tom, že kostelík se stane jedním z exponátů „Výstavy současné kultury“. Po uvážení, že by to nebylo vhodné místo, byl nabídnut památkovým úřadem farnímu úřadu československé církve v Brně. Brněnská farnost postoupila v říjnu roku 1935 pak tuto nabídku blanenské farnosti. Kostel byl v Nižním Selišti rozebrán, jednotlivé části označeny a vlakem převezeny v září roku 1936 do Blanska. Během tří měsíců byl dělníky z Podkarpatské Rusi sestaven. Na rozdíl od původní stavby, byl postaven na kamennou podezdívku, čímž se zvýšil vnitřní prostor a hlavně vchod. Kostel byl slavnostně otevřen v neděli 23. května 1937 olomouckým biskupem ThDr. Rostislavem Stejskalem.

Snímek ze sestavování dřevěného kostelíku. FOTO archiv Pavla Svobody

Pavel Svoboda

Blanenský malíř Zdeněk Táborský na svých obrazech před lety zachytil řadu míst ve městě. Některé z nich postupně zveřejňujeme v našem seriálu, přidáváme k nim současnou podobu a ve spolupráci se znalcem blanenské novodobé historie Pavlem Svobodou vše doplňujeme také o zajímavé informace. V devátém díle přinášíme pohled na nynější Rodkovského ulici. Za spolupráci děkujeme dědicům Zdeňka Táborského i Galerii města Blanska.

 

   vložil: Michal Záboj, redaktor / tiskové oddělení