Radili se, jak nejlépe pomáhat při nouzovém stavu kvůli covidu

„Cílem tohoto kulatého stolu bylo sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe v souvislosti s onemocněním covid-19. Zaměřili jsme se na obce, mluvili jsme ale také o zkušenostech pracovníků krizových linek, speciálních potřebách seniorů a dalších potřebných, kteří během karantény zdaleka neřešili pouze nedostatek ochranných prostředků. Ukázalo se, jak velice důležité je téma důvěry a psychické podpory, i že je klíčové pracovat také s dalšími důsledky dlouhodobé izolace či nedostatečné informovanosti,” vysvětlila Dana Žižkovská, krajská koordinátorka projektu Implementace politiky stárnutí na krajskou úroveň, v rámci kterého se setkání pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí uspořádalo. Jako jeden z ukázkově fungujících projektů pak ocenila projekt Pomáháme Blansku.

Miroslav Martínek představuje síť těch, kteří se zapojili do projektu Pomáháme Blansku.

„Už 6. března jsme sešli na popud blanenského faráře Jiřího Kani a řešili jsme, zda můžeme nějak pomoci a co můžeme nabídnout. Původně jsme začali jako blanenští skauti, postupně se zapojovali další, začali jsme spolupracovat s odborem sociálních věcí, s knihovnou, městem a dalšími. Osobní schůzky nahradily online porady. Postupně se k zajištění hlídání dětí přidaly i další služby, zajištění péče o seniory, lidi na ulici, pomáhali jsme s nákupy i donáškou léků a podobně. Aby to celé fungovalo, bylo potřeba spustit nábor dobrovolníků, evidenci toho, kdy, kdo, kde, a s čím pomáhá a kdo co potřebuje. Proto jsme zřídili telefonní linky i webový portál pomoci, díky kterému vznikla databáze dobrovolníků i přehled požadavků na pomoc,” popsal jeden z koordinátorů Miroslav Martínek. Popsal také zapojení místních firem a podnikatelů i propojení s celorepublikově působícími projekty.

Jako klíčové se v Blansku ukázalo zapojení prověřených dobrovolníků a jejich propojení se sociálními pracovnicemi, čímž systém pomoci získal na důvěryhodnosti. „Vše bylo také o velice rychlé komunikaci. Přišla mi zpráva z portálu a hned jsem věděla, o jakého člověka se jedná a jakou pomoc potřebuje. Sociální pracovnice pak potřebného kontaktovala, prověřila potřebu i rozsah pomoci a určila, zda to zvládnou dobrovolníci, nebo zda je to požadavek na naše zaměstnance. Řešili jsme vše od zajištění léků, přes komunikaci s lékaři, nákupy, vyzvedávání důchodů. Obraceli se na nás lidé z Blanska i okolních obcí,” doplnila vedoucí oddělení sociálních služeb Iveta Čípková. Pomáhající se prokazovali kartičkami i oblečením s logem projektu. Informace o speciálních telefonických linkách zaplavily ulice, web města i sociální sítě. Spolupráce byla nastavená také s ostatními sociálními službami, Charitou či Červeným křížem.

Co fungovalo v době karantény řešili zástupci obcí, neziskových organizací i sociální pracovníci.

Během setkání pak ředitel blanenské knihovny představil také projekt Město šije, v rámci něhož dobrovolníci z materiálu dodaného městem ušili přes 19 tisíc roušek pro potřebné. Zmínil také akce, které měly sloužit spíš pro povzbuzení – malování obrázků pro seniory v rámci projektu Obrázkové město, Koncerty pod okny proti trudomyslnosti u nemocnice a domů s pečovatelskou službou, obrázky na Den matek, roznos knih domů, festival Už zas můžem nebo online mše z kostela sv. Martina. Ale také sběr potravin, v němž lidé věnovali přes 900 kilogramů trvanlivých potravin pro potřebné, dalších 400 kilogramů dodaly blanenské školy.

„Spolupracovali jsme s obcemi a dalšími partnery napříč celou republikou. To, jak propracovaně vše na místní úrovni fungovalo v Blansku, jsem ale jinde neviděl,” chválil například Jaroslav Švec, ředitel Akademického centra studentských aktivit (ACSA), které zřídilo portál chcipomoct.cz a podobnou pomoc nabízelo celorepublikově díky zapojeným vysokoškolským studentům a pedagogům ale i dalším dobrovolníkům po celé zemi. Právě zástupci ACSA pak při setkání nabídli přehled zkušeností z různých koutů země. I tipy na projekty, které mnohde nebyly běžné.

„Zřídili jsme například i službu Kamarád na telefonu, telefonickou linku, kde zajišťovali profesionálové psychologickou pomoc, hodně lidí bylo doma odříznuto, měli strach, nebo si jen chtěli popovídat. Spolupracovali jsme s Tichým světem a nabízeli služby pro neslyšící a nedoslýchavé, natáčeli jsme videa podporující seniory v rámci služby Kamarád na videohovoru. Nastavovali jsme také metodickou pomoc obcím, když si nevěděly rady, pomoc pro organizace jako byly školy nebo domovy seniorů, napojení na dobrovolníky a podobně,” představila Petra Hejkrlíková z ACSA.

Koordinaci pomoci na celostátní úrovni zajišťoval portál chcipomoct.cz.

To, jak pomoc nejen v Blansku ale také v dalších obcích na Blanensku fungovala, ocenil i blanenský místostarosta František Hasoň. „Práce s potřebnými nejen v době karantény není jednoduchá a zaslouží si obdiv a poděkování. Byl bych rád, kdybyste toto poděkování předali všem, s nimiž pracujete a kteří se do pomoci zapojují. Nešlo by to bez osobního nasazení a elánu všech. Moc si toho vážíme,” ujistil místostarosta. „Každopádně bych nám všem přál, abychom si žádným opatřením nenechali vzít mezilidské vztahy. Abychom, i když musíme mít zakrytá ústa, neměli zakrytá srdce,” dodal na setkání František Hasoň.

Sociální pracovníci i další zástupci obcí si pak vzájemně předávali zkušenosti z doby, kdy vládní opatření nařizovala nosit roušky a používat dezinfekci, ochranné prostředky byly ale nedostupné. Popisovali zapojení úředníků, hasičů, skautů i desítek dobrovolníků i to, jak se jednotlivé úřady, kulturní střediska, kina i informační centra měnila v šicí dílny, výdejny roušek a dezinfekce či skladové prostory. „U nás šily roušky důchodkyně i ženy na mateřské dovolené, pracovnice úřadu je dezinfikovaly a balily včetně pokynů k používání, do distribuce roušek i dezinfekce do všech domácností se pak zapojili i hasiči. Informace jsme zveřejňovali ve zpravodaji i na webových stránkách obce,” popisovala například starostka Doubravice nad Svitavou Jana Otavová.

Krajská koordinátorka Dana Žižkovská pak připomněla nově zřízenou krizovou linku 1212 a popsala systém, jakým se řešily požadavky seniorů a mapovaly potřeby jednotlivých obcí. Zmínka padla také o zapojení ČT3 jako kanálu, který nabízel alternativu ke zpravodajským portálům chrlícím neustále aktuální naléhavé zprávy o onemocnění covid-19. Představila také elektronický časopis Povzbuzení distribuovaný přes Univerzity třetího věku a přes krajské koordinátory, který nabízel témata pro seniory, tipy na trénování paměti i psychomotoriky a další. Právě na podobný typ pomoci, důraz na psychické povzbuzení i odbornou psychologickou pomoc se nyní někteří účastníci setkání chtějí zaměřit, pokud se epidemiologická situace znovu zhorší.

„Vnímáme, že nyní už to nebude primárně o rouškách a dezinfekci. Bude třeba pomoc správně zacílit. Věřím ale, že hlavním pojítkem bude opět vzájemná důvěra, jasně koordinovaný dobrovolnický systém a zapojení organizací z různých sfér veřejného života, ale také osobní nasazení všech, kteří budou pomoc poskytovat,” dodala Iveta Čípková.

   vložil: Pavla Komárková, vedoucí oddělení / tiskové oddělení