Radili se, jak nejlépe pomáhat při nouzovém stavu kvůli covidu

25. září 2020, ostatní, přečteno: 494×

Během karantény vyhlášené v souvislosti s onemocněním covid-19 se starali o seniory i další skupiny, kterých se negativně dotkla mimořádná opatření. Řešili vše od nedostatku roušek až po negativní důsledky sociální izolace. Své zkušenosti, které získali během nouzového stavu i po něm, si sociální pracovníci, zaměstnanci Charity, zástupci obcí i neziskových organizací z regionu předali u kulatého stolu. Při setkání plánovali i další vlnu pomoci.

„Cílem tohoto kulatého stolu bylo sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe v souvislosti s onemocněním covid-19. Zaměřili jsme se na obce, mluvili jsme ale také o zkušenostech pracovníků krizových linek, speciálních potřebách seniorů a dalších potřebných, kteří během karantény zdaleka neřešili pouze nedostatek ochranných prostředků. Ukázalo se, jak velice důležité je téma důvěry a psychické podpory, i že je klíčové pracovat také s dalšími důsledky dlouhodobé izolace či nedostatečné informovanosti,” vysvětlila Dana Žižkovská, krajská koordinátorka projektu Implementace politiky stárnutí na krajskou úroveň, v rámci kterého se setkání pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí uspořádalo. Jako jeden z ukázkově fungujících projektů pak ocenila projekt Pomáháme Blansku.

Miroslav Martínek popisuje strukturu projektu Pomáháme Blansku a síť zapojených

Miroslav Martínek představuje síť těch, kteří se zapojili do projektu Pomáháme Blansku.

„Už 6. března jsme sešli na popud blanenského faráře Jiřího Kani a řešili jsme, zda můžeme nějak pomoci a co můžeme nabídnout. Původně jsme začali jako blanenští skauti, postupně se zapojovali další, začali jsme spolupracovat s odborem sociálních věcí, s knihovnou, městem a dalšími. Osobní schůzky nahradily online porady. Postupně se k zajištění hlídání dětí přidaly i další služby, zajištění péče o seniory, lidi na ulici, pomáhali jsme s nákupy i donáškou léků a podobně. Aby to celé fungovalo, bylo potřeba spustit nábor dobrovolníků, evidenci toho, kdy, kdo, kde, a s čím pomáhá a kdo co potřebuje. Proto jsme zřídili telefonní linky i webový portál pomoci, díky kterému vznikla databáze dobrovolníků i přehled požadavků na pomoc,” popsal jeden z koordinátorů Miroslav Martínek. Popsal také zapojení místních firem a podnikatelů i propojení s celorepublikově působícími projekty.

Jako klíčové se v Blansku ukázalo zapojení prověřených dobrovolníků a jejich propojení se sociálními pracovnicemi, čímž systém pomoci získal na důvěryhodnosti. „Vše bylo také o velice rychlé komunikaci. Přišla mi zpráva z portálu a hned jsem věděla, o jakého člověka se jedná a jakou pomoc potřebuje. Sociální pracovnice pak potřebného kontaktovala, prověřila potřebu i rozsah pomoci a určila, zda to zvládnou dobrovolníci, nebo zda je to požadavek na naše zaměstnance. Řešili jsme vše od zajištění léků, přes komunikaci s lékaři, nákupy, vyzvedávání důchodů. Obraceli se na nás lidé z Blanska i okolních obcí,” doplnila vedoucí oddělení sociálních služeb Iveta Čípková. Pomáhající se prokazovali kartičkami i oblečením s logem projektu. Informace o speciálních telefonických linkách zaplavily ulice, web města i sociální sítě. Spolupráce byla nastavená také s ostatními sociálními službami, Charitou či Červeným křížem.

foto účastníků kulatého stolu

Co fungovalo v době karantény řešili zástupci obcí, neziskových organizací i sociální pracovníci.

Během setkání pak ředitel blanenské knihovny představil také projekt Město šije, v rámci něhož dobrovolníci z materiálu dodaného městem ušili přes 19 tisíc roušek pro potřebné. Zmínil také akce, které měly sloužit spíš pro povzbuzení – malování obrázků pro seniory v rámci projektu Obrázkové město, Koncerty pod okny proti trudomyslnosti u nemocnice a domů s pečovatelskou službou, obrázky na Den matek, roznos knih domů, festival Už zas můžem nebo online mše z kostela sv. Martina. Ale také sběr potravin, v němž lidé věnovali přes 900 kilogramů trvanlivých potravin pro potřebné, dalších 400 kilogramů dodaly blanenské školy.

„Spolupracovali jsme s obcemi a dalšími partnery napříč celou republikou. To, jak propracovaně vše na místní úrovni fungovalo v Blansku, jsem ale jinde neviděl,” chválil například Jaroslav Švec, ředitel Akademického centra studentských aktivit (ACSA), které zřídilo portál chcipomoct.cz a podobnou pomoc nabízelo celorepublikově díky zapojeným vysokoškolským studentům a pedagogům ale i dalším dobrovolníkům po celé zemi. Právě zástupci ACSA pak při setkání nabídli přehled zkušeností z různých koutů země. I tipy na projekty, které mnohde nebyly běžné.

„Zřídili jsme například i službu Kamarád na telefonu, telefonickou linku, kde zajišťovali profesionálové psychologickou pomoc, hodně lidí bylo doma odříznuto, měli strach, nebo si jen chtěli popovídat. Spolupracovali jsme s Tichým světem a nabízeli služby pro neslyšící a nedoslýchavé, natáčeli jsme videa podporující seniory v rámci služby Kamarád na videohovoru. Nastavovali jsme také metodickou pomoc obcím, když si nevěděly rady, pomoc pro organizace jako byly školy nebo domovy seniorů, napojení na dobrovolníky a podobně,” představila Petra Hejkrlíková z ACSA.

Petra Hejkrlíková popisuje pomoc centra ACSA

Koordinaci pomoci na celostátní úrovni zajišťoval portál chcipomoct.cz.

To, jak pomoc nejen v Blansku ale také v dalších obcích na Blanensku fungovala, ocenil i blanenský místostarosta František Hasoň. „Práce s potřebnými nejen v době karantény není jednoduchá a zaslouží si obdiv a poděkování. Byl bych rád, kdybyste toto poděkování předali všem, s nimiž pracujete a kteří se do pomoci zapojují. Nešlo by to bez osobního nasazení a elánu všech. Moc si toho vážíme,” ujistil místostarosta. Každopádně bych nám všem přál, abychom si žádným opatřením nenechali vzít mezilidské vztahy. Abychom, i když musíme mít zakrytá ústa, neměli zakrytá srdce,” dodal na setkání František Hasoň.

Sociální pracovníci i další zástupci obcí si pak vzájemně předávali zkušenosti z doby, kdy vládní opatření nařizovala nosit roušky a používat dezinfekci, ochranné prostředky byly ale nedostupné. Popisovali zapojení úředníků, hasičů, skautů i desítek dobrovolníků i to, jak se jednotlivé úřady, kulturní střediska, kina i informační centra měnila v šicí dílny, výdejny roušek a dezinfekce či skladové prostory. „U nás šily roušky důchodkyně i ženy na mateřské dovolené, pracovnice úřadu je dezinfikovaly a balily včetně pokynů k používání, do distribuce roušek i dezinfekce do všech domácností se pak zapojili i hasiči. Informace jsme zveřejňovali ve zpravodaji i na webových stránkách obce,” popisovala například starostka Doubravice nad Svitavou Jana Otavová.

Krajská koordinátorka Dana Žižkovská pak připomněla nově zřízenou krizovou linku 1212 a popsala systém, jakým se řešily požadavky seniorů a mapovaly potřeby jednotlivých obcí. Zmínka padla také o zapojení ČT3 jako kanálu, který nabízel alternativu ke zpravodajským portálům chrlícím neustále aktuální naléhavé zprávy o onemocnění covid-19. Představila také elektronický časopis Povzbuzení distribuovaný přes Univerzity třetího věku a přes krajské koordinátory, který nabízel témata pro seniory, tipy na trénování paměti i psychomotoriky a další. Právě na podobný typ pomoci, důraz na psychické povzbuzení i odbornou psychologickou pomoc se nyní někteří účastníci setkání chtějí zaměřit, pokud se epidemiologická situace znovu zhorší.

Vnímáme, že nyní už to nebude primárně o rouškách a dezinfekci. Bude třeba pomoc správně zacílit. Věřím ale, že hlavním pojítkem bude opět vzájemná důvěra, jasně koordinovaný dobrovolnický systém a zapojení organizací z různých sfér veřejného života, ale také osobní nasazení všech, kteří budou pomoc poskytovat,” dodala Iveta Čípková.

 

   vložil: Pavla Komárková, vedoucí odboru / odbor vnějších vztahů

Sdílet odkaz na: Facebook Twitter