Nemocnice Blansko opět získala ocenění za péči o pacienty s mrtvicí

Jednotlivá centra, kterých je v České republice pětačtyřicet, se hodnotí za vybrané časové období. Komise bere v potaz několik kritérií, která určují kvalitu poskytované péče – například doba od příjezdu pacienta po zahájení rekanalizační léčby nebo četnost provádění rutinního screeningu poruch polykání.

Podle primáře neurologického oddělení Dušana Tenory se péče o pacienty s iktem posunuje rychlým tempem neustále dopředu. Rozhodující je zahájit léčbu co nejdříve od výskytu prvních příznaků; roli hrají minuty. „Právě rychlost od příjezdu pacienta po poskytnutí specializované terapie je velmi důležitá pro úspěšnost léčby. Čím dřív se léčba podá, tím víc buněk se zachrání; každou minutu odumírají dva miliony neuronů,“ zdůraznil primář.

O pacienty s mrtvicí se stará kolektiv oddělení neurologické JIP. FOTO: archiv Nemocnice Blansko

V blanenské nemocnici se zhruba před třemi roky výrazně zrychlil proces přijímání, vyšetření a zahájení léčby pacienta. Lékaři mají iktový mobil, na který dostanou hlášení, že záchranáři vezou člověka s mrtvicí. Všichni se nachystají, připraví se CT, nikde se na nic a na nikoho nečeká. Pokud lékař na základě CT vyšetření rozhodne o podání trombolýzy (podání léku na rozpuštění krevní sraženiny, která ucpává mozek), dostane ji pacient hned a na místě. Dříve se totiž ještě před zahájením léčby převážel na oddělení iktové péče. Tímto krokem tedy zdravotnický personál ušetřil v průměru asi dvacet minut.

Ztrácet čas ovšem nesmí ani pacient, respektive lidé z jeho okolí. Nemohou otálet s voláním rychlé záchranné služby. „Když člověka píchne na hrudníku, je už automatické, že hned volá záchranku, protože má podezření na infarkt. Mělo by to stejně fungovat i v případě objevení se prvních příznaků mozkové mrtvice. Běžně se ale stává, že pacienti s příznaky mrtvice čekají zbytečně dlouho doma (myslí si například, že potíže odezní, že je to jen přeleželá ruka, nechtějí obtěžovat, protože je často nic nebolí atd.) a rodina je doveze na neurologii až druhý den autem,“ upozornil lékař Dušan Tenora s tím, že trombolýza se musí podat do čtyř a půl hodiny od vzniku mozkové příhody.

Mezi první příznaky patří zejména pokleslý koutek, ochrnutí končetin a porucha řeči. „Pokud máte pocit, že s člověkem ve vašem okolí není něco v pořádku, řekněte mu, aby se usmál nebo vycenil zuby. Jestliže se jedna strana hýbe méně a obličej se zdá být asymetrický, volejte okamžitě 155. Stejně tak, pokud nevydrží mít předpažené ruce dlaněmi vzhůru deset vteřin bez poklesu, nebo když mluví nesrozumitelně a neumí pojmenovat základní věci,“ popsal primář blanenské neurologie.

Důležité je také nemoci předcházet. To znamená v prvé řadě dodržovat zdravý životní styl, který zahrnuje dostatek pohybu a zdravou stravu, dále nekouřit, nepřehánět to s alkoholem, snažit se vyvarovat stresu a umět odpočívat, hlídat si krevní tlak.

Cerebrovaskulární program byl v Nemocnici Blansko zahájen již v roce 2000 společně se vznikem iktové jednotky. Nemocnice získala statut Iktového centra v 1. srpna 2013 a byla zařazena do sítě specializovaných pracovišť v Česku. V kritériích ESO Angels uspěla v minulosti již několikrát. Za roky 2017 a 2019 získala platinové ocenění, za rok 2018 diamantové.

„Je to ocenění práce personálu celého neurologického oddělení (standardního i JIP) a všech, kteří se v nemocnici nějak podílejí na péči o tyto pacienty, především rehabilitační, radiodiagnostické a interní oddělení, laboratoř, logopedie, psycholog a další. Všem jim za to patří velký dík,“ uvedla ředitelka blanenské nemocnice Vladimíra Danihelková.

Marie Kalová, mluvčí Nemocnice Blansko

   vložil: Michal Záboj, redaktor / odbor vnějších vztahů