Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – Karel Mayer a synové

12. března 2022, kultura, přečteno: 1969×

V Blansku byla příkladem podnikání firma Karla Mayera a synové – výroba hliněného zboží a těžba ohnivzdorných hlin a vývoz kaolinu. Od roku 1848 byla továrna provozována ve městě (dnešní parkoviště před budovou Všeobecné zdravotní pojišťovny Blansko, Bezručova 220/2).  V počátku vyráběla hliněné nádobí a hliněné dýmky. Zboží se vytáčelo na hrnčířském kruhu a hliněné dýmky „gypsonky“ se vytlačovaly do sádrových forem.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Kolem roku 1860 tehdejší majitel Karel Mayer postavil druhou vypalovací pec, výhradně na šamotové ohnivzdorné zboží. Postupně hrnčírnu měnil na kamnárnu, která dosáhla takového rozmachu, že v roce 1865 bylo přikročeno k výstavbě nové továrny v údolí potoka Sloupečník pod lidovým názvem Kamnárna. Od roku 1869 nese továrna název Carl Mayer.

Továrna K. Mayer a synové ve Sloupečníku – Kamnárna. FOTO: archiv Pavla Svobody

Za dva roky existence byla tato továrna doplněna novými strojními zařízeními a dosavadní nedostačující stroje vyměněny. Po smrti Karla Mayera v roce 1879 dědí firmu synové Karel a Richard a mění ji na veřejnou obchodní společnost, která v roce 1883 nese název továrna Karla Mayera a synové, výroba hliněného zboží a těžba ohnivzdorných hlin, Blansko.

Dobový prospekt firmy Mayer. FOTO: archiv Pavla Svobody

V roce 1893 se továrna ve Sloupečníku rozšířila o zadní trakt o dvou poschodích. Současně s touto budovou byla postavena další kamnářská pec. Blanenská kamna mají výbornou pověst a zboží bylo dodáváno nejen na Moravu, ale i do ostatních zemí tehdejšího Rakouska-Uherska, i za hranice. Vyráběla se zde kamna různých druhů a typů. Pro Turecko a část Řecka dodávala továrna nízká orientální kamna, zdobená pestrou ornamentikou, do ostatního zahraničí dodávaly se typy kamen podle rázovitosti každé země.

Blanenská kamna vynikala dobrou kvalitou a dosahovala vynikající umělecké úrovně, zvláště v letech 1904-1914, kdy se vyrábělo majolikové zboží. V době největšího odbytu pracovalo v továrně 240 lidí. Po smrti Richarda Mayera dědí v roce 1915 firmu Arnošt Konečný. Po válce byla v roce 1945 uvalena na firmu národní správa a v roce 1946 došlo k začlenění továrny Karla Mayera a synové do n. p. Moravské závody kaolinové a hlinné, Blansko.

Mayerova továrna na výrobu hliněného zboží (vlevo nahoře byla na místě dnešního parkoviště pod Galerií města Blanska, Bezručova ulice; vlevo dole továrna ve Sloupečníku – Kamnárna). FOTO: archiv Pavla Svobody

Karel Mayer působil v letech 1867 až 1870 jako člen obecního výboru v Blansku. Byl také prvním velitelem Spolku místních dobrovolných hasičů. Funkci člena obecního výboru zastával v letech 1891 až 1896 i jeho syn Richard.

Literatura:

Katalog výstavy: Práce a krásy Blanenska, Blansko, 1948

Kolektiv autorů: K padesátému výročí trvání Společenstva živností svobodných a koncesovaných   v Blansku, Blansko, 1935, 70 s.

Pavel Svoboda

 

   vložil: Michal Záboj, redaktor / tiskové oddělení