Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – Tiskárny

26. března 2022, historie, přečteno: 1170×

U zrodu první blanenské tiskárny stál Metoděj Vladík. Zprvu měl v Blansku knihařskou živnost, později rozšířenou o veškeré papírenské zboží, kancelářské potřeby, školní potřeby i školní knihy. Živnost provozoval ve svém novém domě na dnešní Sadové ulici č.p. 334.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Dům nechal kolaudovat v roce 1896. V roce 1907 získal od města a od okresního hejtmanství v Boskovicích koncesi ke zřízení tiskárny. Knihař a papírník Vladík přibral ke společnému podnikání svého švagra, knihaře Zdeňka Pelikána. Jako veřejná obchodní společnost začala Tiskárna M. Vladík a spol. v Blansku, se sídlem Sadová ulice č.p. 334, působit od 16. ledna 1908.

Obchodnická tiskárna v roce 1937. FOTO: archiv Pavla Svobody

V roce 1910 Metoděj Vladík uvažuje o ukončení činnosti. O tiskárnu projevuje zájem tiskařská a vydavatelská společnost „Obchodnická tiskárna, zapsaná společnost s obmezeným ručením“ se sídlem na dnešním náměstí Svobody v Brně, jejímž předsedajícím jednatelem byl Rudolf Zöllner, císařský rada a velkoobchodník v Brně. V říjnu 1910 byla jeho žádost městským úřadem schválena a tiskárna začala pracovat na Rožmitálově ulici č.p. 43.

Dobová reklama tiskárny. FOTO: archiv Pavla Svobody

Vedle Rudolfa Zöllnera byl také jedním z jednatelů tiskárny Jan Marek, obchodník v Blansku. V roce 1911 udělují představitelé města Blanska tiskárně neomezenou koncesi knihtiskařskou a kamenotiskařskou. V této době již bylo rozhodnuto postavit v Blansku novou budovu. Po odkupu pozemků od manželů Součkových v roce 1911 se začalo s výstavbou nové tiskárny. Stavba byla svěřena blanenské firmě Mikuláše Matuly a tiskárna byla do užívání předána v únoru 1913. Nová budova na ulici Vodní dostala orientační číslo 5 a popisné 613.

Ke změně v držení tiskárny došlo na začátku třicátých let 20. století. Novými majiteli stagnující tiskárny se stali Bohuslav Polášek, bývalý ředitel Moravské unie a odborný učitel na typografické škole v Brně, Josef Minařík, spolumajitel letovické knihtiskárny Humana a Karel Jelínek, korektor a odborný učitel na brněnské typografické škole. Název Obchodnická tiskárna, disponující 12 zaměstnanci, byl ponechán. Karel Jelínek se také rozhodl v druhé polovině 30. let 20. století zřídit koncesi nakladatelskou.

Dobová reklama tiskárny. FOTO: archiv Pavla Svobody

V roce 1937 byla blanenská Obchodnická tiskárna největší tiskárnou boskovického politického okresu. Navíc začala vyrábět také razítka a v roce 1938 zaměstnávala už 37 lidí. Po válce byla Obchodnická tiskárna na Vodní ulici znárodněna, ale pro malý počet zaměstnanců byla vrácena původním majitelům. Ovšem jen dočasně. Po únorových událostech roku 1948 byla zahrnuta do procesu likvidace soukromého sektoru a od 1. dubna 1950 byla tiskárna začleněna do národního podniku Západomoravské tiskárny Brno.

V privatizačním procesu po roce 1989 se budova tiskárny stala soukromým majetkem a dnes slouží jako prodejna elektromateriálu.

Literatura: Jana Brychtová: Blanenské tiskárny, Sborník muzea Blansko, Blansko, 2010

Pavel Svoboda

 

   vložil: Michal Záboj, redaktor / tiskové oddělení