Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – Vladimír Přečičovský, stavební umělecké a portální sklenářství, rámování obrazů, obchod sklem a porculánem

Rod Přečičovských pocházel z Polska a usadil se na severní Moravě, kde se také narodil zakladatel podniku Vincenc Přečicovský, a to ve Třech Dvorech. Do školy chodil v Hohenstadtu a vyučil se tam také sklenářem. V roce 1870 si založil v Blansku samostatný sklenářský závod. Začínal v poměrně malé živnosti sklenářské, kterou postupně času zvětšoval.

Budova, ve které sídlilo Sklenářství Maška – Přečičovský. FOTO: archiv Pavla Svobody

K většímu rozšíření došlo za jeho nástupců, nejvíce však za pana Vladimíra Přečičovského (nar. 1909), vnuka zakladatele, který se pro vedení podniku všestranně připravil jak po stránce odborné, tak i administrativní. Vyučil se sklenářem v předním brněnském závodě, absolvoval obchodní školu a v roce 1927 navštěvoval kurz leptání a zasklívání olova u významného sklářského závodu v Hradci Králové. V roce 1932 absolvoval v Hradci Králové druhý kurz, a to leptání plochového skla. V roce 1940 absolvoval v Praze kurz obkládání stěn sklem.

Takový zájem a pochopení pro povolání se nutně odráželo v prosperitě podniku, který měl pověst vzorně spravovaného sklenářského závodu a byl vyhledáván pro svoji serióznost a odborně dobře prováděné práce zejména stavebními podnikateli v celém okolí. Značný obchodní rozhled majitele byl také ve vedení obchodu se sklem a porcelánem, kdy firma nabízela vždy prvotřídní zboží v Blansku v Rožmitálově ulici. Dílny pana Přečičovského byly moderně vybaveny a podnik byl rozšířen o brusírnu skla a výrobu zrcadel. Vydatnou pomoc našel majitel firmy ve své matce Marii Přečičovské a ve své ženě Anně.

Vladimír Přečičovský do znárodnění pracoval v mnoha větších městech jako v Pardubicích, Ostravě, Brně, Hradci Králové a v Praze na paláci Živnobanky. Při těchto velkých stavbách nabyl značných zkušeností, takže téměř všechny větší práce jak soukromé, tak i tovární v Blansku, Boskovicích a v širokém okolí prováděla tato osvědčená firma.

Intenzivně se zabýval také sportovní činností a zasáhl výrazně do organizace blanenského sportu. Od roku 1931 se podílel na zřízení a organizování Atletického fotbalového klubu Blansko. Pracoval v Okresním svazu tělesné výchovy, v předsednictvu fotbalového svazu Jihomoravské župy a do roku 1974 byl kandidátem celostátního svazu v Praze. Vyvíjel aktivní činnost v turistickém klubu v Blansku, v TJ Sokol pracoval v pořadatelském odboru a spolupracoval na výstavbě Sokolovny v Blansku.

Na přelomu 50. a 60 let se zasloužil, spolu s několika dalšími spolupracovníky, o založení Okresního muzea v Blansku. Několik let působil ve funkci místopředsedy muzejní rady. Jeho zásluhou byla navázána spolupráce s blanenskými podniky, zejména s ČKD, které věnovalo muzeu první exponáty z umělecké litiny. Tuto činnost vyvíjel do roku 1974 a jeho aktivita byla oceněna městskou radou Blansko a muzejní radou. Za svoji dlouholetou sportovní a společenskou činnost byl několikrát vyznamenán. Čestné občanství mu bylo uděleno v roce 2000 u příležitosti oslav 95. výročí povýšení Blanska na město.

Pavel Svoboda

   vložil: Michal Záboj, redaktor / tiskové oddělení