Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – Karel Kubelka, výroba jemných pánských látek

Primát v tomto ohledu držela především Británie. Tu si také vybral za cíl své dobrodružné výpravy Hugo Franz Salm-Reifferscheidt (1776–1836), syn majitele rájeckého a blanenského panství. Mladý Hugo Franz, inspirovaný myšlenkami svobodných zednářů, se v roce 1801 rozhodl pozdvihnout úroveň místního podnikání a vypravil se na tajnou výpravu do Anglie, aby zde uloupil plány tehdy nejmodernějších textilních strojů. V převleku za dělníka se nechal zaměstnat v několika fabrikách a postupně získal osmnáct plánů ke všem tehdy známým spřádacím strojům. Na vlastním těle je posléze pašoval domů a riskoval tak velmi tvrdý trest.

Dobová reklama firmy. FOTO: archiv Pavla Svobody

V Brně založil Společnost pro zřízení strojní přádelny vlny na anglický způsob a roku 1804 v přádelně Hopf und Bräunlich na Cejlu a v Maillardově manufaktuře v Údolní ulici uvedl do provozu první, světové produkci konkurenceschopné spřádací stroje. Úroveň brněnských vlněných tkanin se v několika následujících letech natolik zvýšila, že začaly být žádány nejen v habsburské monarchii, ale poptávka po nich vzrostla i v ostatních evropských zemích. 

Málokterý blanenský rodák ví, že také v Blansku byla textilní továrna. Založil ji Karel Kubelka, skutečný odborník v textilním průmyslu. Absolvoval státní průmyslovou školu textilní v Brně s maturitou, avšak neutěšené hospodářské poměry způsobily, že v roce 1928 byl plných deset měsíců bez zaměstnání. Teprve později dostal místo v předních brněnských textilních závodech, později byl přeložen do Brněnce, kde působil až do roku 1932.

Budova, ve které sídlila Kubelkova továrna. FOTO: Leona Voráčová

Vědomosti a zkušenosti, které získal jednak studiem a jednak praxí u svých zaměstnavatelů, využil ve svůj prospěch a tak 1. dubna 1932 otvírá vlastní závod v Blansku v Kolonii (dnes ulice Sukova 6). Závod se specializoval na výrobu jemných pánských i dámských látek. Výborná jakost jeho zboží mu získala brzy četné zákazníky a pan Karel Kubelka, který zpočátku pracoval sám, mohl později přibrat dělníky. Zaměstnával tři až pět dělníků.

Dobová reklama firmy. FOTO: archiv Pavla Svobody

Ačkoliv jeho začátky byly velmi těžké, mladý podnikatel hleděl do budoucna s plnou důvěrou. Věřil, že bude moci svůj podnik ještě více zdokonaliti a vybudovati z něj skutečný velký závod. Bohužel, jeho podnik byl znárodněn dříve, než se rozrostl do patřičných rozměrů a živnost byla ukončena v roce 1950.

Literatura: Kolektiv autorů: K padesátému výročí trvání Společenstva živností svobodných a koncesovaných   v Blansku, Blansko, 1935, 70 s.

Pavel Svoboda

   vložil: Michal Záboj, redaktor / odbor vnějších vztahů