Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – Karel Kubelka, výroba jemných pánských látek
1. ledna 2023, historie, přečteno: 574×
Něco z historie. Již Hugo Franz Salm se zabýval otázkou rozvoje brněnského textilního průmyslu, který na konci 18. století utěšeně vzkvétal, ale co do významu se zdejší produkce zdaleka nemohla rovnat výrobkům z vyspělejších západních zemí.
Primát v tomto ohledu držela především Británie. Tu si také vybral za cíl své dobrodružné výpravy Hugo Franz Salm-Reifferscheidt (1776–1836), syn majitele rájeckého a blanenského panství. Mladý Hugo Franz, inspirovaný myšlenkami svobodných zednářů, se v roce 1801 rozhodl pozdvihnout úroveň místního podnikání a vypravil se na tajnou výpravu do Anglie, aby zde uloupil plány tehdy nejmodernějších textilních strojů. V převleku za dělníka se nechal zaměstnat v několika fabrikách a postupně získal osmnáct plánů ke všem tehdy známým spřádacím strojům. Na vlastním těle je posléze pašoval domů a riskoval tak velmi tvrdý trest.
Dobová reklama firmy. FOTO: archiv Pavla Svobody
V Brně založil Společnost pro zřízení strojní přádelny vlny na anglický způsob a roku 1804 v přádelně Hopf und Bräunlich na Cejlu a v Maillardově manufaktuře v Údolní ulici uvedl do provozu první, světové produkci konkurenceschopné spřádací stroje. Úroveň brněnských vlněných tkanin se v několika následujících letech natolik zvýšila, že začaly být žádány nejen v habsburské monarchii, ale poptávka po nich vzrostla i v ostatních evropských zemích.
Málokterý blanenský rodák ví, že také v Blansku byla textilní továrna. Založil ji Karel Kubelka, skutečný odborník v textilním průmyslu. Absolvoval státní průmyslovou školu textilní v Brně s maturitou, avšak neutěšené hospodářské poměry způsobily, že v roce 1928 byl plných deset měsíců bez zaměstnání. Teprve později dostal místo v předních brněnských textilních závodech, později byl přeložen do Brněnce, kde působil až do roku 1932.
Budova, ve které sídlila Kubelkova továrna. FOTO: Leona Voráčová
Vědomosti a zkušenosti, které získal jednak studiem a jednak praxí u svých zaměstnavatelů, využil ve svůj prospěch a tak 1. dubna 1932 otvírá vlastní závod v Blansku v Kolonii (dnes ulice Sukova 6). Závod se specializoval na výrobu jemných pánských i dámských látek. Výborná jakost jeho zboží mu získala brzy četné zákazníky a pan Karel Kubelka, který zpočátku pracoval sám, mohl později přibrat dělníky. Zaměstnával tři až pět dělníků.
Dobová reklama firmy. FOTO: archiv Pavla Svobody
Ačkoliv jeho začátky byly velmi těžké, mladý podnikatel hleděl do budoucna s plnou důvěrou. Věřil, že bude moci svůj podnik ještě více zdokonaliti a vybudovati z něj skutečný velký závod. Bohužel, jeho podnik byl znárodněn dříve, než se rozrostl do patřičných rozměrů a živnost byla ukončena v roce 1950.
Literatura: Kolektiv autorů: K padesátému výročí trvání Společenstva živností svobodných a koncesovaných v Blansku, Blansko, 1935, 70 s.
Pavel Svoboda
vložil: Michal Záboj, redaktor / odbor vnějších vztahů
Další články v kategorii „historie“
19. března 2023
Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – Jaromír Roučka, stavitel v Blansku
5. března 2023
Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – Ignác Vondráček, zakladatel a první předseda Občanské záložny v Blansku
26. února 2023
Jak šel čas se sokolovnou v Blansku
5. února 2023
Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – Arnošt Macků, závod na vodovody a ústřední topení
8. ledna 2023
Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – Jaroslav Fárník, smíšený obchod a lahůdky, Blansko
11. prosince 2022
Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – Vladimír Přečičovský, stavební umělecké a portální sklenářství, rámování obrazů, obchod sklem a porculánem
20. listopadu 2022
Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – Oldřich Životský, výroba sodové vody
13. listopadu 2022
Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – Julius Gümpl, Otto Gümpl, obchodníci v Blansku
25. září 2022
Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – František Svoboda, speciální výroba cukrářských strojů
4. září 2022
Zlaté dno řemesel a živností – firma Ladislav Ranný