U sochy legionáře si po 108 letech připomněli bitvu u Zborova

„Bitva u Zborova se zapsala do našich dějin nejen jako vojenské vítězství, ale především jako symbol odvahy, vlastenectví a odhodlání. Vojáci českého a slovenského původu se 2. července 1917 v ukrajinském Zborově poprvé společně postavili nepříteli jako samostatná jednotka. Byli to legionáři, dobrovolníci, kteří věřili v ideu svobody a samostatného státu. Přestože čelili přesile, uspěli a dokázali světu, že jsme národem, který si zaslouží svou svobodu,“ zmínil v proslovu starosta Blanska Jiří Crha.

„I dnes, po více než sto letech, bychom měli navázat na odkaz těch, kteří bojovali u Zborova. Měli bychom být odvážní, stát si za svým přesvědčením a chránit hodnoty, na kterých náš stát vznikl. I proto, že víme, jak křehká je svoboda, pokud o ni přestaneme pečovat,“ dodal starosta.

Květinové dary k pomníku hrdinům od Zborova položil spolu s místostarostkou Lenkou Dražilovou, památce padlých se poklonil také prorektor Univerzity obrany Petr Hlavizna nebo zástupci Československé obce legionářské.

„Bitva u Zborova byla prvním vystoupením našeho vojska během první světové války. Bez Zborova, bez legií a bez Tomáše Garrigua Masaryka by nebylo samostatného československého státu. Dovolte mi, abych vám všem poděkoval za to, že jste přišli uctít památku těch, kteří v roce 1917 bojovali v této slavné bitvě,“ uvedl starosta Jiří Crha.

Bitva u Zborova byla prvním významným vystoupením československých legií na východní frontě za první světové války. Úspěch vojáků v bitvě s rakousko-uherskou armádou byl impulsem pro vznik dalších vojenských jednotek vytvářených z českých a slovenských zajatců.

FOTOGALERIE
Připomínka 108. výročí bitvy u Zborova

V parku v ulici Sv. Čecha se uskutečnila připomínka 108. výročí bitvy u Zborova. FOTO: Pavla Komárková

. . . a další . . .

Celkem fotografií:  25

„Se samotnou československou střeleckou brigádou o síle zhruba 3500 mužů se v bitvě u Zborova z vojenského hlediska příliš nepočítalo, měla spíše krýt ruské jednotky. Nakonec ale už dvě hodiny po začátku boje českoslovenští legionáři nečekaně vyrazili do protiútoku a prorazili všechny tři linie nepřátelských zákopů včetně betonových pevnůstek, kulometných hnízd, drátěných překážek a podobně. Legionáři dokonce postoupili asi šest kilometrů za nepřátelské pozice. V bitvě také zajali asi 3800 nepřátel,“ popisuje Tadeáš Michal Kratochvíl z Československé obce legionářské.  

Právě úspěch legionářů u Zborova byl podle historika podstatným okamžikem při politických snahách o vznik samostatného československého státu. „Tomáš Garrigue Masaryk se nechal slyšet, že ‚Zborovem stali jsme se národem bojujícím‘. Ostatní národy nás po úspěchu československých legií vzali na vědomí, podařilo se prosadit myšlenku samostatného československého státu i armády,“ doplnil Tadeáš Michal Kratochvíl.

Symbolický je podle něj i samotný blanenský pomník hrdinům od Zborova, jediný svého druhu u nás. „Tento pomník je posledním dochovaným pomníkem na československé legionáře v České republice. Původně byly v roce 1933 v blanenských železárnách odlity celkem tři pomníky, jeden byl instalován v Praze, další byl odeslán na Ukrajinu. Ani jeden se ale nedochoval, jediný, který máme díky statečnosti místních občanů zachovaný, je právě v Blansku. Místní jej totiž před nacisty v roce 1939 ukryli a v roce 1947 byl znovu instalován,“ připomněl zástupce Československé obce legionářské.

Autorem sochy legionáře je akademický sochař Karel Babka. Litinová plastika znázorňuje vojáka v ruské uniformě.

   vložil: Pavla Komárková, vedoucí oddělení / tiskové oddělení