Jiří Crha: hlavními prioritami jsou rozvoj bydlení, občanská vybavenost a podpora sportu

Bc. Ing. Jiří Crha začínal v roce 1987 v Metře Blansko jako technik, později působil jako vedoucí měrového střediska. V roce 1992 nastoupil na Okresní úřad Blansko jako vedoucí kanceláře přednosty. V lednu 1995 se stal přednostou okresního úřadu. Od roku 2000 až do 30. listopadu 2010 pracoval jako ředitel krajského úřadu Jihomoravského kraje. Od 1. prosince 2010 je uvolněným prvním místostarostou města Blanska.

Jaké kompetence v rámci městského úřadu máte?

Jsem garantem odboru komunální údržby – tedy bytového hospodářství, údržby apod. Dále odboru školství, mládeže, kultury a tělovýchovy, odboru životního prostředí a s panem starostou se společně dělíme o investiční odbor. Kromě Nemocnice Blansko mám na starost Městem zřízené organizace – základní školy, knihovnu, Muzeum Blansko, Služby Blansko, Kulturní středisko města Blanska. Také jsem zástupcem Města ve Svazku vodovodů a kanalizací.

Projdou odbory nějakými změnami?

V současné době nevím o žádných změnách, ale probíhá zpracování modelu CAF, z nějž možná vzejdou výsledky, které ke změnám povedou. Návrhy změn
jsou v kompetenci tajemníka úřadu.

Čím se v současné době nejvíce zabýváte?

Kromě běžné činnosti jsou hlavním tématem na odboru komunální údržby (KOM) změny v městské hromadné dopravě. Došlo k nim z důvodu lepší návaznosti na vlakové spoje a zlepšení obslužnosti městských částí. Upozorňuji, že změna proběhla bez navýšení finančních prostředků. Takové velké změny nevyhovují vždy všem, a tak přichází připomínky od občanů.

První místostarosta Jiří Crha.

Nejvíce jich bylo na spoj z Olešné, který dříve zastavoval ráno pro školáky na autobusovém nádraží a dále pokračoval k poliklinice. Dalším takovým hodně připomínkovaným spojem byla linka spojující sídliště Zborovce a Sever. Zde byl problém v tom, aby se děti ze škol na sídlišti Sever dostaly zpátky domů na Zborovce. Obě zmíněné připomínky byly vypořádány úpravami v jízdních řádech k 10. lednu 2011.

Zůstávají v MHD další nedořešené problémy?

Máme i další připomínky. Ty vyhodnotíme v průběhu února. Ale to už jsou jen jednotlivosti. Největší problémy jsou vyřešeny.

Co další zásadní záležitosti?

Velkou investicí byla kompostárna. Tuto akci zrealizovalo bývalé vedení Města. Zatím je ve zkušebním provozu. Momentálně je vypsáno výběrové řízení na
jejího provozovatele.

Stále se jedná o znění Programového prohlášení rady. Kdy bude hotové a co obsahuje?

Programové prohlášení je dokument, který schválí rada, a je to průnik volebních slibů nebo programů, na kterém se koalice shodne. V současné době je v takovém stavu, kdy předpokládáme, že bude schváleno na zasedání Rady města Blanska 1. února. Programové prohlášení obsahuje různé kapitoly, jako např. rozvoj města, hospodaření, životní prostředí... prostě to kopíruje jednotlivé činnosti života ve městě a náměty z volebních programů.

Kandidoval jste za ODS s určitými představami a programem. Ten by se měl v programovém prohlášení nějak odrazit. V jakém stavu jsou jednání a co by se mělo v prohlášení určitě objevit?

Zmíním priority ODS a co chceme prosadit. Zpracovává se územní plán (ÚP), což je zásadní dokument, který přesahuje volební období několikanásobně. Zadání provedlo už minulé vedení města. Ve čtvrtek 3. února ve 14.00 hodin v budově MěÚ Blansko na nám. Republiky 1 proběhne veřejné projednání konceptu ÚP. V programovém prohlášení je zaneseno dokončení ÚP s respektem k oprávněným požadavkům občanů, podnikatelů a organizací. Z něho pak vychází jednotlivé priority, jako např. bydlení, občanská vybavenost atd.

Koncept územního plánu je zveřejněný na internetových stránkách www.blansko.cz a občané by se s ním měli určitě seznámit a dávat připomínky. Je to opravdu dokument k diskuzi, který jakmile se jednou schválí, vymezí jednotlivá území na různé činnosti. A pak už je třeba problém chtít stavět v lokalitě  neschválené pro bydlení.

Říká se, že územní plán omezuje plochy na bydlení...

To je potřeba vysvětlit. Územní plán musí být dokument, který zajistí rozvoj města a do toho bydlení určitě spadá. Je to jedna z našich priorit a předpokládám, že i celé koalice. Některé lokality v návrhu zpracovatel omezuje. Zůstávají ale hlavní lokality – na Písečné, Luhy, část území k Horní Lhotě. Město nebude stavět byty, ale je potřeba územním plánem nebo třeba i veřejnou dopravou či infrastrukturou podpořit bydlení jako takové.

S bydlením souvisí i služby pro občany. Co do programového prohlášení prosazujete v této kapitole?

Chceme vytvořit podmínky na výstavbu komplexu, který by zabezpečil služby komplexně, aby za některými nemuseli lidé jezdit do Brna. Obchodní síť potravin je zde dostatečná, ale chybí zde zahrádkářské potřeby, elektro, kvalitní oděvy a další služby. Důvody jsou dva – jednak zlepšení služeb, ale také zisk finančních prostředků z prodeje pozemků. Ze získaných prostředků by Město mohlo financovat infrastrukturu a další záležitosti ve městě.

Takových pozemků ve městě volných moc není. Kde by se mohlo stavět?

V tomto uvažujeme s pozemky, kde jsou nyní skleníky. Je to zátopové území, ale je to otázka jednání a vytvoření takových podmínek, aby v těchto místech došlo k povolení takového komplexu.

Jakou zamýšlíte podporu sportu? Je stále ve hře sloučení tělovýchovných jednot?

Podporujeme sport a převod sportovišť pod Město. Jedná se o sportoviště ASK, TJ ČKD a FK Apos Blansko. V současné době jsme se shodli na tom, že se pokusíme převést sportoviště k 1. červenci 2011. Počítá se s tím, že náklady Města na sport se zvednou o cca 2–2,5 mil. Kč ročně. Areály by měla pak provozovat společnost Služby Blansko s.r.o., která již provozuje zařízení na Sportovním ostrově. Postupně by také mělo dojít k rekonstrukci zanedbaných sportovišť.

Můžete vyjmenovat konkrétní sportoviště pro rekonstrukci?

Například fotbalisté usilují o rekonstrukci hřiště na ulici Údolní. Mluví se o umělé trávě. Bez dotací ale Město nemůže financovat akce takového rozměru. Naopak by se měla určitě uskutečnit oprava vzduchotechniky a zateplení střechy a pláště v lázních, zvažuje se i oprava kotelny. Finančních prostředků k dispozici moc nemáme. Je proto potřeba investovat s rozmyslem.

Blansku také chybí sportovní hala. To je pro mě velká priorita. Žádná hala tady nemá takové parametry, aby se zde daly hrát soutěže řekněme nadregionálního významu. Snažíme se získat dotaci na rekonstrukci haly na ulici Údolní.

V jakých bodech se ještě shodnete?

Shoda panuje i na projektu úpravy předzámčí. Měla by se zpracovat studie a tuto vizi chceme v rámci volebního období prosadit. Střed města protáhneme a rádi bychom, aby z této oblasti vznikla zóna, kam by lidé rádi chodili a kde by byly zabezpečeny nějaké služby. Podporují se ale i další věci, nejen městské akce. Např. jsme měli jednání s majitelem ČAD Blansko ohledně rekonstrukce autobusového nádraží. V rámci dopravy lobujeme za průtah Lažánkami, což je krajská akce. Dále chceme zrekonstruovat průtah městem, což by znamenalo opravu celé ulice Svitavské a vyřešení dvou křižovatek – u Hotelu Macocha a u sportovního ostrova. Věřím, že se nám to podaří na kraji prosadit. A nadále se budou v rámci možností daných finančními prostředky postupně opravovat komunikace a chodníky a rozšiřovat parkoviště.

Co plánujete v sociální oblasti?

V sociální oblasti je kromě podpory neziskových organizací také plán na rozšíření stávajícího počtu bytů s pečovatelskou službou v penzionu na Písečné a v ulici 9. května. Město také podporuje rozšíření kapacity Senior centra v Blansku. Za tím účelem převedlo na Jihomoravský kraj pozemek potřebný pro realizaci této akce.

Vyjmenovali jsme mnoho drahých investičních záměrů. Budou na vše v rozpočtu peníze?

Město má oproti jiným městům jednu nevýhodu. V letech 1991–1992 byly převedeny na města Blansko a Boskovice některé organizace – např. muzeum nebo knihovna. Příspěvky na provoz muzea a knihovny dělají ročně deset milionů korun. A je to už dvacet let. Je na zvážení, zda by se některou z těchto organizací nepodařilo převést na kraj, čímž by Blansko bylo zrovnoprávněno, a tím pádem by mělo ročně o tuto částku víc a budovy by nám nikdo neodvezl.

Zatím je schváleno rozpočtové provizorium. Na novém rozpočtu pracujeme a musím říct, že je opravdu napnutý a na investice v něm nezbývá téměř nic.  Dotace ze státního fondu životního prostředí na velké investiční akce v loňském roce, na kompostárnu a čištění přehrady, zatím nedorazily. To Město strašně svazuje, když má slíbené dotace a nejsou k dispozici. V letošním rozpočtu zatím kromě příspěvku na muzeum ve výši 700 tisíc Kč nejsou bohužel žádné dotace z kraje.

Jak to vypadá s rozpočtem?

Doděláváme běžné výdaje, aby byl rozpočet vyrovnaný. Jednotlivé odbory navrhly výdaje, které výrazně přesahovaly možnosti. Stanovilo se, že odbory musí mít běžné výdaje v úrovni roku 2010. Už druhý rok jsou tedy běžné výdaje zmrazeny. V rozpočtu je opravdu jen to nejnutnější, abychom se dostali na vyrovnanou hladinu. Nyní se zaměříme na kapitolu investic. Budeme z dostupných prostředků skládat rozpočet podle priorit, o nichž jsem hovořil. Některé investice – jako předzámčí nebo sportovní hala jsou zatím ve fázi návrhu projektu. Ty budou součástí rozpočtu v následujících letech.

Jak se daří využívat evropské peníze?

U všech akcí prověřujeme, zda neexistuje nějaký dotační titul, ať už v rámci Evropské unie, nebo v rámci státního rozpočtu. Budeme pokračovat v budování cyklostezek, mluví se o výstavbě sběrného dvora, kde je dotace 90 %. Předpokládám  také, že na sportovní halu získáme část prostředků z ministerstva školství. Na předzámčí hledáme dotace z ministerstva pro místní rozvoj nebo evropské peníze. V oblasti školství máme zpracován projekt na zateplení tří škol,  ale zvažujeme, zda jej realizovat. Dotace tvoří jen 30 % a zbývající poměrně vysokou částku musí Město zaplatit z vlastních zdrojů.

Evropské peníze se snažíme maximálně využívat, ale pomalu se dostáváme do fáze, kdy období, kdy jdou tyto dotace využít, končí. A v rámci státního  rozpočtu se hodně škrtá a dotačních titulů je vypisováno minimum.

Pozn. redakce: Programové prohlášení Rady města Blanska bude po schválení zveřejněno v plném znění na stránkách www.blansko.cz.

Za rozhovor poděkoval