Dějiny Blanska jsou patrně o sto let starší, tvrdí archeologové
26. září 2017, kultura, přečteno: 2478×
V místě starého hřbitova u kostela sv. Martina v Blansku se podařilo najít zhruba v 1,8m hloubce střepy keramických nádob, jejichž existence je v brněnské kotlině doložena nejpozději v první polovině 11. století. Ačkoli jde o nepatrný nález, podle archeologů svědčí o tom, že dějiny Blanska lze posunout zhruba o sto let hlouběji do minulosti.
Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.
Podle dostupných zdrojů pochází první zmínka o městě z roku 1136 a popisuje spor mezi olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a brněnským knížetem Vratislavem. Předmětem jejich rozepře byla právě stavba kostela. Archeologové ale předpokládají, že v témže místě již stál v té době biskupský dvůr.
„Kostel pak tvořil, snad s přilehlým dvorcem, oporu biskupských držav na Blanensku a byl středem osady, kterou dnes označujeme jako Staré Blansko. To se patrně rozkládalo bezprostředně okolo něho. Někdy ve druhé půli 13. století pak došlo k přesunu vrchnostenského sídla na nedaleký hrad Blansek a také osada se patrně částečně přesunula do míst dnešního středu Blanska,“ vysvětluje Miroslav Dejmal ze společnosti Archaia, která provádí na blanenské faře archeologický výzkum.
Již v minulých letech se zde archeologům podařilo odkrýt zajímavé nálezy keramiky spadající na přelom 12. a 13. století. Další posun ale přišel minulý týden, kdy byly zahájeny práce spojené s výkopem pro vodovodní přípojku na severní straně kostela.
„Zachytili jsme v něm dvě sloupové jámy, patrně pozůstatku blíže neznámé stavby. Kromě nich byla nalezena i hliněná omítka, tzv. mazanice, a kolekce raně středověkých keramických zlomků. Původně jsme se domnívali, že se jedná o nesporný archeologický doklad osídlení z 12. století, a to hned i pro sídliště okolo kostela, případně dvorec. O to více nás po umytí artefaktů zarazilo jejich datování. I když kolekce není velká, vyskytují se v ní okraje, které známe v brněnské kotlině nejpozději v první polovině 11. století,“ upřesňuje Miroslav Dejmal.
Pokud tedy datace archeologů ze společnosti Archaia platí, znamenalo by to posun dějin Blanska ještě o nějakých sto let hlouběji do minulosti.
Na tento drobný výzkum by měl v dohledné době navázat další výkop. Podle odborníků by měl přinést další poznatky o tom, jaké stavby v místě dnešního kostela původně stály.
Fotografie: S. Mrázek
red
Další články v kategorii „kultura“
15. května 2024
Nové výstavy v galerii představí reálné i smyšlené světy a fantaskní objekty
14. května 2024
Městská knihovna otevírá novou pobočku na Těchově
13. května 2024
OBRAZEM: Blansko slavilo Den matek i postup baseballistů
12. května 2024
Do práce míří bezmotorově. Výhody čekají všechny účastníky výzvy
7. května 2024
ZŠ TGM navštívila partnerská škola ze Slovenska
2. května 2024
Lidé pálili čarodějnice. Na Palavě se vyhlašovala nejlepší maska, nebe nad Těchovem rozzářil ohňostroj
29. dubna 2024
OBRAZEM: Víkend sváděl k běhu i výsadbě stromu
27. dubna 2024
V Blansku se soutěžilo o játrové medaile. Své dovednosti předváděli vodicí psi
22. dubna 2024
OBRAZEM: Vítězství i prohry zažili na domácí půdě blanenští sportovci
19. dubna 2024
Galerie města Blanska zve na trojici výstav