Komunitní plánování z pohledu nových sociálních rizik

14. dubna 2012, zprávy z MěÚ, přečteno: 1482×

Síť sociálních služeb není vhodné určovat paušálně. Je zapotřebí, aby reagovala na potřeby obyvatel regionu, a proto je důležitý nejen obsah komunitního plánu, ale také celý proces, který v sobě zahrnuje vzájemné setkávání, informování a vyjednávání. V průběhu řízení celého procesu je posilován demokratický princip. Je vítáno, když se občané zapojují do veřejných věcí.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Služby není možné plánovat „o nás bez nás“, ale naopak „o nás s námi“.

Oblast sociálních služeb je značně ovlivněna finančními možnostmi státu, obcí i samotných uživatelů.

Problematika takzvaných nových sociálních rizik je jednou z diskutovaných otázek sociální politiky a sociální práce, zahrnuje zásadní problémy dnešní společnosti. Má klíčový význam pro sociální práci, protože ukazuje meze možností v době zvyšující se chudoby a exkluze jedinců.

EU – operační program lidské zdroje

O nových sociálních rizicích se začíná hovořit od osmdesátých let 20. století v celé Evropě. Jejich vznik je spojen s výraznými změnami na trhu práce, mění se populační chování, proměňují se vzorce rodinného soužití a většina států čelí nedostatku finančních prostředků na své fungování.

Stará sociální rizika se odvíjela především od toho, že člověk nesehnal práci, takže celá jeho domácnost nebyla zapojena do pojistných systémů státu. Do kategorie chudých tak patřili téměř výhradně lidé, kteří žádnou práci neměli (ať již z důvodu nezaměstnanosti, nemoci či stáří).

Nové sociální riziko představuje například situaci, kdy člověk sice práci má, ale její charakter a odměna neumožňuje jedinci, aby se vymanil z chudoby, neumožňuje mu hradit náklady na bydlení bez příslušných sociálních dávek. Jiným příkladem nového sociálního rizika je, že jedinec zestárne v chudobě, i když pracoval po celý život, platil daně a pojistné. Staré riziko představovalo chudobu a bídu ve stáří v případě, kdy si jedinec tzv. neplatil na penzi.

Selhává trh práce, to je možné dokumentovat také na narůstajících potížích mladých lidí získat své první stabilnější zaměstnání, stejně jako na problému starších, udržet si své zaměstnání až do odchodu do důchodu. Jiným rizikem tohoto typu bylo, že člověk se stával obětí nezaměstnanosti, pokud neměl potřebnou kvalifikaci. Nové sociální riziko spočívá v tom, že dlouhodobě bez práce může být i ten, kdo do své kvalifikace investoval.

Stále častěji selhává rodina. Matky nejsou schopny sladit náročný pracovní a rodinný život. Roste počet neúplných domácností tvořených převážně matkami samoživitelkami s jedním či více dětmi. V oblasti rodiny spočívalo staré riziko například v tom, že hlava, živitel rodiny, nedokázal z jeho platu rodinu uživit. Nové sociální riziko znamená, že se s finančními obtížemi potýká i domácnost, kde jsou zaměstnaní oba manželé.

Stará sociální rizika existovala také v rovině zadlužení. Vždy bylo přítomno nebezpečí, že se domácnost předluží, bude-li finančně negramotná a bude utrácet nad své možnosti. Nové sociální riziko spočívá v tom, že se domácnosti zadluží i v případě, kdy jsou její členové finančně gramotní a to například z důvodu nezaměstnanosti, nemoci či rozvodu.

Obecně lze říci, že stará sociální rizika se odvíjela především z toho, že člověk z nejrůznějších důvodů nesehnal práci, nebyl zapojen do pojistných systémů. Stará sociální rizika byla vázána víceméně na určitou pozici v sociálním systému. Oproti tomu nová sociální rizika mohou postihovat mnohem širší okruh lidí, příslušníky nejrůznějších sociálních vrstev.

Komunitní plánování sociálních služeb má konkrétní cíle, kterých lze dosáhnout konkrétními kroky v určitém časovém a finanční plánu. Klade důraz na provázanost mezi procesem plánování, financování sociálních služeb a umožňuje zacílit finanční podporu tam, kde se ukazují určité potřeby občanů.

Problémy souvisí s celkovým aktuálním fungováním státu,neadresností sociálních dávek. Metoda komunitního plánování je nezbytným a účinným nástrojem k udržení kvalitní a potřebné sítě sociálních služeb.

Město Blansko prostřednictvím grantového projektu „ Komunitní plánování sociálních služeb města Blansko CZ. 1.04/31.03/78.00036 zmonitoruje současnou situaci v regionu a nastaví za pomoci partnera projektu firmy ACCENDO – Centra pro vědu a výzkum o.p.s. nové principy prostorového plánování a metody pro průběžný sběr informací potřebné pro plánovací proces.

Komunitní plánování a reálně nastavená síť se stane efektivním nástrojem při přidělování finančních prostředků do této oblasti.

Výše uvedený projekt, si klade za cíl vytvořit a udržet smysluplnou komplexní fungující strukturu pro plánování sociálních služeb.

V Blansku dne 29. 03. 2012

Zpracovala:
Bc. Iveta Čípková – vedoucí oddělení sociálních služeb
Bc. Ivana Kouřilová – koordinátorka procesu KPSS

Předkládá:
SOC – Mgr. Ludmila Sedláková
vedoucí odboru sociálních věcí

 

Brzy v Blansku


29.07. 09:00 h, zámecký park
Gulášobraní

Videožurnál

jsou ke zhlédnutí nové videopříspěvky

Videotext – textové zprávy po celý den na kanálu E8 v síti UPC.

Každý 2. a 3. víkend v měsíci vysíláme Videožurnál, v neděli po páteční tiskové konferenci vysíláme záznam tiskové konference.

Videokazety a DVD se všemi díly videožurnálu si můžete zapůjčit v Informační kanceláři Blanka na ul. Rožmitálově.