„Lidé by měli knihovnu vnímat jako místo, ve kterém se něco děje,“ říká nový ředitel knihovny

27. září 2017, kultura, přečteno: 369×

Rada města Blanska na své schůzi, konané dne 06. června 2017, jmenovala na základě doporučení výběrové komise do funkce ředitele Městské knihovny Blansko Lukáše Dlapu. Nový ředitel nastoupil do funkce v polovině srpna tohoto roku.

Pane magistře, v měsíci srpnu jste nastoupil do funkce ředitele blanenské knihovny. Mohl byste na úvod našeho rozhovoru říct pár slov o sobě a o svém předchozím profesním životě?

Pocházím z Blanska. Po studiu na gymnáziu jsem nastoupil na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Jako její absolvent jsem začal pracovat ve společnosti, která se zabývala vzděláváním dospělých, konkrétně jsem zajišťoval rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané. V té době jsem se rozhodl pro další studium, tentokrát andragogiky (pozn. red.: aplikovaná věda o výchově a vzdělávání dospělých) s personalistikou v Olomouci. Mým posledním působištěm před nástupem do funkce ředitele knihovny byla společnost Právní překlady, kde jsem koordinoval činnost referentek zajišťujících zakázky a externích překladatelů, na starost jsem měl ale i veřejné zakázky, jednání s klienty a výběrová řízení.

Prostředí knihovny je tedy pro Vás zcela nové. Jakým způsobem se s prací v této instituci seznamujete?

Mou snahou je pochopit v maximální míře, jak knihovna funguje, vnořit se do její činnosti, a to se vším všudy, tedy i po praktické stránce. Když mi to čas dovolí, čtenáři mě mohou vidět i za výpůjčním pultem. Myslím si totiž, že pokud člověk hodlá nějakou instituci řídit, musí v prvé řadě pochopit, čím se její zaměstnanci zabývají, jaká je přesně náplň jejich práce. Teprve potom mohu mít nějakou vizi o dalším směřování nejen jich samotných, ale vůbec celé knihovny. 

lukas-dlapa-58621-0_550.jpg

Uspěl jste ve výběrovém řízení, s jakou koncepcí jste se před členy poměrně početné výběrové komise prezentoval?

Musím připustit, že z mého aktuálního pohledu byla v určitých aspektech relativně nadhodnocená. Právě proto, že mi chyběl onen pohled zevnitř, zkušenost s fungováním knihovny nebo s každodenními problémy, se kterými se potýká. Přiznávám, že jsem si ve své koncepci namyslel spoustu věcí, o kterých nyní vím, že jejich realizace není úplně reálná.

Mohl byste uvést nějaký konkrétní příklad?

Pohrával jsem si například s myšlenkou využití nezaměstnaných v rámci veřejně prospěšných prací. Po jednání na úřadě práce a po rozhovoru se zaměstnanci knihovny jsem ale vcelku záhy pochopil, že naše požadavky, které by na případné adepty byly kladeny, například v souvislosti s roznáškou knih nebo jejich katalogizací či zařazováním do regálů, by většina takových pracovníků nebyla schopna splnit.

Hlavním úkolem veřejné instituce, jakou je i Městská knihovna Blansko, je poskytovat rovným způsobem všem občanům bez rozdílu veřejné knihovnické a informační služby. To však, předpokládám, není jejím jediným posláním...

To rozhodně ne. Knihovna by měla být jakýmsi multikulturním, komunitním centrem, tedy místem, kde se lidé mohou potkat, pobavit se, zjistit, co je nového. V této souvislosti bych chtěl oslovit případné dobrovolníky, kteří by se chtěli podílet na akcích, které chystáme pro příští rok. A nebude jich málo. I když město Blansko, jehož jsme příspěvkovou organizací, je poměrně štědré, nemůžeme si dovolit zaměstnávat dalších dvacet třicet pracovníků nastálo. Dobrovolnictví je podle mého názoru tou správnou volbou dnešní doby. Lidé tak mají možnost se angažovat v projektech, ke kterým by se mnohdy jinak nedostali. Zapojit se mohou jak obyvatelé v produktivním věku, tak i senioři nebo maminky na mateřské dovolené, kterým by to mohlo přinést uspokojení v podobě určité seberealizace či socializace. Oslovit se chystám ale také mladé lidi, především studenty. Nečekám, že zájemců budou zástupy. Přesto věřím, že se pár takových nadšenců jistě v Blansku najde.

V čem prozatím vidíte největší výzvu, co je pro Vás v tuto chvíli prioritní zájem?

Pro mě je velmi důležité, aby knihovna neztrácela své čtenáře, což se v poslední době bohužel děje. To ale není problém, který by se týkal pouze blanenské knihovny, takový je trend dnešní společnosti. Podle mě je to dáno tím, že děti nejsou doma vedeny ke čtení, pak nemají ani potřebu do knihovny chodit. Když to nejsou rodiče, pak to musíme být my. To je náš cíl pro nejbližší období. Tou správnou cestou by mohla být veřejná čtení, zrovna nedávno proběhlo v tomto duchu veřejné čtení regionální literatury. Lidí sice přišlo poskrovnu, ale já věřím, že si na podobné akce postupně zvyknou. Rozhodně také nelámu hůl nad generací náctiletých, na ty máme zacíleno prostřednictvím aktivit chystaných oddělením pro dospělé čtenáře, a to ve spolupráci se středními školami.

Pokud chcete děti vést ke čtení, předpokládám, že se zaměříte především na nejmladší potenciální čtenáře...

Přesně tak. Pokud zachytíme jejich zájem o knížky již v raném věku, můžeme ho nadále podporovat a pokusit se ho i udržet například formou scénických čtení, čtením na pokračování nebo třeba i dárkem novorozeným občánkům města v podobě průkazu do knihovny. Jde o to, aby knihovna více pronikla nejen do povědomí obyvatel města, ale i do jejich podvědomí. Aby věděli, že knihovna je místem, kde se něco děje, kam se budou rádi vracet.

Zmínil jste, že plánujete řadu nových akcí. Nemáte obavu, že by jejich množství mohlo opět vyvolat polemiky o jejich kvalitě?

Důležitý je úhel pohledu. Lidé nejsou povinni obejít všechny, to rozhodně nečekáme, jde přece ale o to, že si mohou vybrat. Naší snahou do budoucna bude udržet ty akce, které mají jednoznačně smysl a naopak utlumit ty, které vyžadovaly obrovské úsilí ze strany knihovníků, ale zpětný efekt byl pak mnohdy nulový. Nemusíme je hned rušit, naším úkolem je zamyslet se nad tím, v čem nastala chyba a jak je případně zatraktivnit.

Vidíte určité rezervy v tom, jak se knihovna prezentuje navenek? Je propagace Vašich akcí dostatečná, nebo v tomto směru hodláte něco změnit?

Na zviditelnění knihovny hodlám pracovat, zejména v rámci akcí, které se v Blansku pořádají. Pokud budeme spolupracovat s dalšími kulturními institucemi ve městě i v okolí, můžeme dosáhnout na věci, které by se jinak nikdy nemohly uskutečnit. Například na poradě knihovníků jsem na toto téma hovořil s ředitelem Kulturního zařízení města Boskovice a shodli jsme se na tom, že když například přijede na autorské čtení do Boskovic nějaký „dražší“ autor, není od věci, aby se prezentoval i v Blansku nebo naopak. Pak se můžeme spolupodílet na nákladech, což by bylo samozřejmě výhodné jak pro ně, tak pro nás.

Nedávno jste publikovali změnu otevírací doby knihovny. Existují i další služby, které hodláte do budoucna upravit nebo služby zcela nové, které hodláte teprve zavést?

Změnou otevírací doby knihovny jsme chtěli vyjít vstříc co největšímu počtu čtenářů, i když samozřejmě víme, že ideální stav by byl, kdyby bylo otevřeno každý den od osmi do šesti hodin, to ale prostě není z personálního hlediska reálné. Každopádně od října mohou lidé přijít ve středu, která je úředním dnem, v pondělí, kdy často docházejí na různé kontroly k lékaři, mohou využít služeb knihovny už od osmi hodin ráno. Zavíracím dnem je nově úterý. Po dohodě s pracovníky knihovny také uvažujeme o znovuzavedení roznáškové služby. Jsou tu jistě lidé, kteří rádi čtou, ale do knihovny se sami nedostanou.

Chystáte do budoucna nějaké úpravy prostor knihovny, které by výrazně zpříjemnily pobyt čtenářů přímo v budově?

Patrně narážíte na záměr vybudovat klimatizaci. Ano, to je skutečně věc, kterou je třeba zrealizovat, nicméně ta stejně nevyřeší vše. Prostory blanenské knihovny jsou nedostatečné, podle směrnic a doporučení Národní knihovny by měly být téměř dvojnásobné, pro maximální efekt by bylo nutné pořídit i rekuperační jednotky. To je ale velmi nákladná záležitost, a vše se proto bude odvíjet od rozpočtových možností našeho zřizovatele (pozn. red.: město Blansko), z vlastních prostředků si komplexní realizaci vzduchotechniky dovolit nemůžeme. Rád bych se ale dotkl i jiné možnosti jak lidem zpříjemnit pobyt u nás a svým způsobem i ulehčit výběr knih. Již v říjnu chystáme první seminář „Jak hledat v knihovně“, tedy jakési odborné seznámení s katalogizací knih, s nápovědou jak se v knihovně orientovat, jak si knihy lze zarezervovat nebo jak využít služby meziknihovní výpůjčky a podobně.

Hodláte knihovnu zviditelnit i prostřednictvím moderních technologií?

Určitě. Již nyní se snažíme být víc aktivní na Facebooku knihovny, do budoucna dojde i na zpřehlednění, případně kompletní přestavbu našich webových stránek. Novinkou je natáčení lekcí oblíbené Blanenské univerzity (nejen) pro seniory, které budou k dispozici na serveru YouTube. Zhlédnout je tak mohou nejen ti, již se do kurzu vůbec nedostali, ale i zapsaní frekventanti, kteří se nemohli lekce účastnit. Samozřejmě to jsou většinou věci, které nejsou náročné na peníze. Aktuálně řešíme rozpočet na příští rok, ve kterém musíme zohlednit spíše dlouhodobější a finančně náročnější projekty. Přirozeně sledujeme i vhodné dotační tituly, prostřednictvím kterých bychom mohli například obnovit naše počítačové vybavení.

Pane řediteli, v závěru našeho rozhovoru nemohu opomenout dotaz, co Vy sám čtete?

Abych pravdu řekl, na čtení mi v poslední době mnoho času nezbývá. Aktuálně spíše studuji zákony a směrnice (směje se). Rád jsem četl během cesty vlakem v době, když jsem dojížděl, byly to hlavně detektivní příběhy a romány, spíše lehčí žánry. Doma se snažíme eliminovat sledování televize a zabavit tři děti bez televizního přijímače vyžaduje docela dost velké úsilí, takže večer mi nezbývá mnoho sil. Aktuálně mám rozečtený Berlínský zápisník od Dory Kaprálové, což jsou takové krátké postřehy ženy, která žije v této německé metropoli.

Pracovní úspěchy v nové funkci popřála a za rozhovor poděkovala Jana Franchi

 

Brzy v Blansku


02.02. 20:00 h, Dělnický dům
Sousedský bál
03.02. 08:00 h, nám. Republiky
Prodej zabijačkových specialit

Videožurnál

jsou ke zhlédnutí nové videopříspěvky

nejvíc se vám líbí

Videotext – textové zprávy po celý den na kanálu E8 v síti UPC.

Každý 2. a 3. víkend v měsíci vysíláme Videožurnál, v neděli po páteční tiskové konferenci vysíláme záznam tiskové konference.

Videokazety a DVD se všemi díly videožurnálu si můžete zapůjčit v Informační kanceláři Blanka na ul. Rožmitálově.