Blanenská galerie vystavuje díla dvou místních umělců – Zdeňka Táborského a Tomáše Malíčka. Galerie na plotě spojila rodinu po 20 letech.

19. února 2020, kultura, přečteno: 1347×

Jeho obrázky rozvěšené na plotě domku u vjezdu do Blanska lákaly turisty i místní dlouhá desetiletí. Na silnici z Blanska do Brna před odbočkou na Olomučany nabízel malíř Zdeněk Táborský ve své provizorní venkovní galerii netradiční malovanou vzpomínku na Moravský kras. Teď Galerii na plotě připomíná stejnojmenná výstava, kterou minulý týden zahájila blanenská galerie. Dnes v 18 hodin výstavou v rámci komentované prohlídky provede Pavel Svoboda.

Vystavena jsou zde díla, která poskytla rodina malíře, ale také obrazy zapůjčené od celé řady soukromých majitelů z Blanska i okolí. Vystudovaný zámečník, který navštěvoval kurzy kreslení na střední uměleckoprůmyslové škole v Brně, ale pozvánky ke studiu výtvarného umění v Praze z rodinných důvodů opakovaně odmítl, na obrazech zachytil zejména přírodu Moravského krasu, portréty blízkých, ale také Blansko a jeho zákoutí.

  Slavnostní vernisáž dvou výstav blanenských malířů                       Foto: Polina Davydenko

„Částí své tvorby se Zdeněk Táborský ujal role kronikáře vydávajícího prostřednictvím nekonečné řady kreseb svědectví o stavebních a urbanistických proměnách města. Těm nakonec padla za oběť i jeho Galerie na plotě, která spolu s celým jeho domem musela ustoupit stavbě rozšířené silnice vedoucí do Blanska,“ přiblížila kurátorka výstavy Jana Písaříková s tím, že výstava, kterou doplňují také rodinné fotografie a další písemnosti, se snaží zrekonstruovat zevrubný portrét tohoto umělce.

Vedoucí galerie Ivana Hromčeková, malíř Tomáš Malíček, kurátorka Jana Písaříková a starosta Blanska Jiří Crha při slavnostní vernisáži                                                                           Foto: Polina Davydenko 

„Tato výstava je velká událost, Galerii na plotě si pamětníci určitě vybaví, Zdeněk Táborský je jedním z těch, kteří ovlivnili podobu města a zapsali se do jeho historie,“ uvedl starosta Blanska Jiří Crha, pod jehož záštitou výstava probíhá. „Význam Zdeňka Táborského je patrný i dnes, to je zřejmé i podle toho, kolik se nás tu sešlo,“ dodal starosta v zaplněné galerii.

Sourozenci se potkali po 20 letech

Právě vzpomínkami na blanenského malíře, který by se letos dožil sta let, byla vernisáž prodchnuta. Poprvé po dvaceti letech se zde totiž sešly všechny tři dosud žijící děti Táborského a další příbuzní, přišli ale také malířovi známí či pamětníci. „Ty obrazy okolo, to je moje dětství, vůbec jsem nečekala, že o to bude takový zájem, jsme z toho všichni opravdu dojatí,“ komentovala zaplněnou galerii malířova nejmladší dcera Dagmar Svobodová, která v domě na kraji Blanska bydlela i poté, co se rodiče v roce 1980 přestěhovali do bytu na Bezručově ulici. „Byla to tam tehdy samota, chodit se muselo po silnici, vodu jsem tahala ze studánky v kýblech, nic jednoduchého. Tatínka jsem vozila na různá místa v okolí, přijeli jsme někam, on vystoupil, pak tam stál a díval se okolo, vryl si to do paměti a v ateliéru pak maloval,“ vzpomínala na Táborského tvorbu jeho dcera. „Většinou ale stejně maloval Svitavu,“ dodala s tím, že rodný dům stál na okraji Blanska až do roku 1983. 

Dům Táborského a vyhlášená Galerie na plotě          Foto: Archiv Galerie města Blanska

„Velkou část těch obrazů si pamatuji. S tatínkem jsem chodil malovat, já mu tehdy jako malý pomáhal, nechával mě šebsovat, na sololitovou desku jsem mu nanášel základní nátěr. Z toho, jak je tu dnes plno, by měl určitě radost,“ vzpomínal na vernisáži i mladší ze dvou synů Jiří Táborský.

Potíže měl s policí i StB

Jeho starší bratr, Jan Táborský, který žije na Slovensku, se do Blanska díky právě zahájené výstavě podíval poprvé po dvaceti letech. „Vzpomínky mám rozporuplné. Byl jsem tehdy u toho, když tatínka zatkla StB, bylo to někdy v roce 1954. Namaloval tehdy Zápotockého, jak se houpe na provazu. Odvezli ho na výslechy do Prahy, nám nikdo nic neřekl. Když ho tehdy asi po týdnu pustili, byl to jiný člověk. Hodně ho to změnilo, já to komunistům nikdy nezapomněl,“ poodkryl jednu z dosud neznámých příhod, která zůstala utajena i části rodiny, Jan Táborský. „Nikomu jsem to neříkal, ale zasáhlo nás to všechny,“ dodal.

Děti a další příbuzní Zdeňka Táborského                            Foto: Polina Davydenko

Mnozí přítomní vzpomínali i na další známější příhody blanenského malíře-samouka. Například na to, jak mu policie opakovaně zabavovala obrazy z jeho Galerie na plotě, protože jejich vystavování vyhodnotila jako nepovolenou podnikatelskou činnost. Táborský totiž nebyl členem svazu výtvarných umělců a prodej jeho obrazů tak byl nelegální.

Přesto se jeho díla rozšířila i mezi místními, někdy byly dárkem, jindy platbou za službu. Některé obrazy malíř prodal díky výstavám, které se opakovaně konaly v Blansku i okolí. „Já sám jsem od pana Táborského několik obrázků dostal, znali jsme se od roku 1963, jezdil jsem v autoškole jako instruktor, denně jsem projížděl kolem jejich domu, často jsme si povídali. Dělal jsem mu i takovou autospojku, do města to bylo daleko, tak jsem mu občas posloužil. Jeho obraz jsem ale třeba dostal i od svých žáků v autoškole, podepsali mi ho všichni z druhé strany, když končili,“ vzpomínal například Alois Vaněrek, který v blanenském Svazarmu učil řídit i Táborského syna Jiřího, když ho při dovodech zařadili jako řidiče. Vím, že byl strašně smutnej, když z domu odcházel, byl tam jeho svět,“ dodal.

Ústředním motivem řady obrazů byla řeka Svitava                  Foto: Polina Davydenko

Malíř, který většinu života pracoval v čistírně odpadních vod města Blanska, část kreseb daroval i městu. Ty pak natrvalo získaly své místo v prostorách blanenského klubu důchodců. Ilustroval také knihu Verše o Moravském krasu a okolí, sám básně také psal.

Tomáš Malíček pomaloval i galerii

V blanenské galerii jsou ale k vidění díla hned dvou místních rodáků – na sobotní vernisáži byla zahájena také výstava Tomáše Malíčka nazvaná Papírová hnízda se svíjejí do ulity a tuhnou. Kresby a malby blanenského umělce plné ornamentů, znaků a obrazců vznikají desítky hodin. Instalaci tvořenou desítkami papírů formátu A4, z nichž na každém autor pracuje zhruba 30 hodin, netradičně doplňují i pokreslené skleněné stěny výstavní místnosti.

                                                                                Foto: Polina Davydenko  

„Byl jsem galerií osloven, ať udělám něco speciálně pro tuto výstavu, vytvořit něco přímo na sklo mi přišlo nejlepší,“ popisuje Tomáš Malíček své dílo, které vznikalo zhruba sto hodin a po ukončení výstavy bude umyto. „Počítám s tím, nevadí mi to, pro mě je to obrovská čest tady vystavovat. S galerií i všemi tady je úžasná splupráce,“ pochvaloval si Malíček.

Obě výstavy budou k vidění do 15. března. Galerie chystá i doprovodný program, komentované prohlídky obou výstav, přednášku Pavla Svobody o dalších blanenských umělcích neodlučitelně spjatých s naším městem, ale také dětské workshopy a výtvarné dílny. Podrobnosti lze nalézt v akcích města či na facebooku Galerie Města Blanska.

                                                                                 Foto: Polina Davydenko 

Dílo připomene i nový seriál Zpravodaje města Blanska

Díky spolupráci s Galerií města Blanska i dědici Zdeňka Táborského nyní Zpravodaj města Blanska nabídne novou rubriku ‚Blansko v proměnách času‘. Po celý rok 2020, v němž by malíř oslavil sto let, budeme otiskovat Blansko na obrázcích Zdeňka Táborského, jím zachycená místa, dominanty, obyčejné domy i mizející zákoutí. Místa z akvarelů a perokreseb pak vždy přefotíme a zdokumentujeme jejich dnešní podobu. Ve spolupráci se znalcem blanenské novodobé historie Pavlem Svobodou se také pokusíme dohledat dobové fotografie a vše doplní jeho komentář. První díl najdete ve Zpravodaji, který vychází 25. února.

                                                                                                      Foto: Polina Davydenko 

Pavla Komárková

 

   vložil: Pavla Komárková, vedoucí odboru / odbor vnějších vztahů

Sdílet odkaz na: Facebook Twitter