Zemřela blanenská knihovnice Jitka Ševčíková

Po maturitě na knihovnické škole v Brně (1963) působila v Blansku jako metodička okresní knihovny, následovala práce v Boskovicích a opět návrat na Blanensko. S láskou vzpomínala na staré knihovníky především z malých obcí, kteří se této činnosti plně a s nadšením věnovali. Spolu s nimi pozvedla jejich úroveň, snažila se obstarávat jim solidní literaturu a v neposlední řadě se zasadila o to, aby dostávali, byť jen symbolickou odměnu za tuto práci.

Jitka Ševčíková. FOTO: archiv Pavla Svobody

K 1. lednu 1993 byla blanenská část bývalé okresní knihovny předána městu Blansku jako novému zřizovateli. Přijetím nové zřizovací listiny městským zastupitelstvem vznikla Městské knihovna Blansko jako příspěvková organizace. Její ředitelkou se stává až do roku 2003 Jitka Ševčíková. Tehdy se začalo přemýšlet o výstavbě nové knihovny. V roce 1997 se město spojilo s Investiční a poštovní bankou (dnes ČSOB) a zahájilo výstavbu nové banky a knihovny v městském centru. To byly nejkrásnější chvíle jejího knihovnického života, když 20. února 1999 byla knihovna v těchto nových prostorách slavnostně otevřena.

Stála u zavádění elektronických knihovnických systémů. Její jméno je spojeno s pořízením velmi zdařilé repliky léty poničeného praporu čtenářského a pěveckého spolku Rastislav, na jehož originále se podílel Josef Mánes.

Jako odpovědná redaktorka se podílela na vydávání knih (Dějiny městské knihovny v Blansku; Rastislav: blanenský čtenářský a pěvecký spolek: 1862–1920; Ranhojiči, lékaři   a porodní báby Blanenska, Kunštátska a Boskovicka; Dissertatio de peste = Pojednání o moru).

.

Jitka Ševčíková se spoluautory knihy Ranhojiči, lékaři a porodní báby Blanenska, Kunštátska a Boskovicka na zahájení výstavy v Nemocnici Blansko. Vlevo Blahomil Grunda, vpravo Ivan Balák. FOTO: archiv města

Od roku 2015 jí patří titul Velkomoravská knihovnice. Především za přínos k poznání historie čtenářství a knihovnictví v regionu, za cílevědomou práci při vyhledávání archivních dokumentů a podkladů pro zpracování regionálních publikací.

Knihovnictví se věnovala i po svém odchodu do důchodu – vedla Lékařskou knihovnu Nemocnice Blansko. V této organizaci vybudovala příjemné a především pro zdravotní personál a pro lékaře potřebné informační pracoviště s kvalitním fondem.

Až někdy půjdete kolem studánky U srnce, která je součástí Lesnického Slavína a nachází se u Doubské cesty z Adamova k Máchovu pomníku, najděte si na palouku borovici vejmutovku a v jejím stínu památník Pocta knize. Do kamene je tu vytesán citát anglického filozofa a spisovatele Johna Ruskina – Knihy jsou lidem tím, čím perutě ptákům. I tento památník vznikl díky iniciativě mé kolegyně Jitky Ševčíkové.

Čest její památce!

Pavel Svoboda

   vložil: Michal Záboj, redaktor / tiskové oddělení