Galerie zve na výstavu snímků, které vznikaly ve fotografických klubech

9. února 2024, kultura, přečteno: 847×

Výstava Návraty, která trvá do 9. března 2024, je kolektivní prezentací autorů sdružených v dřívějších amatérských fotografických klubech a kroužcích regionu Blanenska během druhé poloviny minulého století, mezi které patřily především ZK ROH ČKD Blansko, ZK ROH Metra Blansko, SKP Letovice, ZK ROH Adast Adamov, SKP Velké Opatovice nebo skupina Návraty.

Zastoupení jsou autoři Radim Bedan, Josef Bednář, Vladimír Bláha, Miroslav Habeš, Antonín Hejč, Svatoslav Hemzal, František Chlup, Bohumil Kocina, Ladislav Král, Josef Liška, Antonín Matuška, Miroslav Matyáš, Ladislav Nejezchleb, Bedřich Novotný, Petr Stříbrtcký, Evžen Svanovský a Jan Vichta. Kurátorkami jsou Júlia Bútorová a Irma Charvátová, která výstavu přiblížila v rozhovoru. 

Kurátorkami výstavy Návraty jsou Júlia Bútorová (vlevo) a Irma Charvátová (uprostřed), na snímku s vedoucí Galerie města Blanska Jolanou Chalupovou. FOTO: Renata Spotzová

Byla jste přítomná různým proměnám městské galerie Blansko. Jaký je váš vztah k tomuto městu a galerii?

Nebyla jsem nikdy zaměstnancem této galerie, vždycky to byla spolupráce. V době existence Galerie v předsálí jsem např. byla členkou rady této galerie. Pracovala jsem na Okresním kulturním středisku Blansko a v „mém“ poradním sboru pro výtvarnictví byli i zástupci městské galerie – prolínalo se to. O kulturu včetně výstav se staralo víc institucí. Předchůdcem těchto kulturních středisek byly asi do roku 1969 osvětové besedy. Městské kulturní středisko vzniklo později, podobně jako závodní kluby ROH podniků jako bylo ČKD nebo Metra Blansko. Kluby ve svých prostorách sdružovaly zájmové soubory a kroužky, např. divadelní, hudební, taneční i fotografické nebo filmové, pořádaly výtvarné výstavy.

Vy jste se k tomuto organizování dostala jak?

Když jsem nastupovala do Okresního kulturního střediska Blansko, v podstatě jsem nevěděla, do čeho jdu, domnívala jsem se, že to bude nějaká výtvarná práce, spíš manuální, něco jako práce v propagaci. Stala jsem se však metodičkou pro foto-film-výtvarnictví. Zajišťovala jsem vzdělávání pro amatérské výtvarníky, fotografy i filmaře. Pořádali jsme přednášky, besedy, autorské večery, praktické kurzy, výstavy. Nejprve jsem se musela seznámit s „terénem“, navštívit jednotlivé kroužky, poznat jejich členy a seznámit se s jejich činností a zjistit co potřebují. V začátcích mi poradil kolega z Krajského kulturního střediska Brno fotograf a filmař Jan Beran. Seznámil mě s brněnskými fotografy, kteří se stali lektory našich fotoamatérů. Pořádali jsme s nimi besedy nad fotografiemi, autorské večery, vydali jsme např. skripta na téma Základy kompozice ve fotografii. Později se přidaly i víkendové praktické kurzy. Našimi lektory byli např. Oldřich Staněk, Miloš Budík, Petr Baran, Miroslav  Stibor, Antonín Hinšt, Miroslav Myška, Rostislav Košťál a další. Dokumentární fotografie z těchto setkání, vzdělávacích kurzů i výstav jsou součástí výstavy Návraty.

Jakou roli v tomto hraje vaše vlastní umělecké tvorba?

Přímou souvislost asi ne. Redakčně a po grafické stránce jsem zpracovávala vydávané katalogy, plakáty, pozvánky a další tiskoviny. Byla to užitá grafika, volná tvorba musela počkat. 

Co se dělo s kluby po roce 89?

S ukončením činnosti závodních klubů ROH po roce 1989, kdy se měnila celá struktura kultury, fotokroužky přišly o své klubovny a fotokomory. Později vznikaly nové podobné instituce, ale amatérům se tolik nevěnovaly. Jednotliví autoři se pak svému koníčku věnovali jen soukromě. Tak velkou výstavu amatérské fotografické tvorby autorů z našeho regionu, jako jsou Návraty, se ještě nepodařilo uspořádat. Předtím měl např. blanenský fotokroužek ČKD každý rok členskou výstavu i výstavy jednotlivců. Jeho členové se účastnili tematických soutěží, spolupracovali se stejně zaměřenými kolektivy na Vysočině, ve Vyškově, v Uherském Hradišti. Jejich činnost byla pestrá a měli přehled o dění v amatérské i profesionální fotografii.

Fotografové se sešli na vernisáži. FOTO: Renata Spotzová

Jaký měl dopad konec klubů na samotnou tvorbu fotografů?

Jak jsem zmínila, bývalí členové fotokroužků se museli zařídit „po svém“. Někteří už nefotografují, jiní přešli na digitální fotografii, z některých se stali profesionálové a zařídili si vlastní fotografické ateliéry nebo studia.

Jaké pro vás bylo setkání s pamětníky při přípravách výstavy?

Nenazvala bych je pamětníky, jsou to autoři vystavených fotografií. Znám je léta a vážím si jejich práce. Těším se na besedu s nimi 21. února 2024 od 18:00 hodin na této výstavě. V rámci přípravy výstavy Návraty jsme museli dohledávat ztracené adresy, kontakty. Se všemi jsme mluvili a zjišťovali, jestli mají o vystavování zájem, jestli ještě fotografují. Ve většině případů měli radost, že má někdo zájem o jejich práce – vždyť výstava je může znovu představit a noví návštěvníci mohou posoudit, jestli ty desítky let staré snímky mají co říci i dnes.

Judita Levitnerová, Galerie města Blanska

 

   vložil: Michal Záboj, redaktor / tiskové oddělení