Vodní záchranáři „dvěstěpadesátku“ nepodceňují

V názvu „dvěstapadesátka“ se vlastně skrývá počet metrů které musí soutěžící v bazénu překonat v co nejrychlejším čase a při splnění různých úkolů. Začíná se hodem záchranným kruhem na cíl (3 pokusy). Pak již následují plavecké disciplíny. První z nich je plavání v záchranářském oblečení na 50 metrů. Následuje svlečení promočeného overalu pod vodou a plavání volným způsobem na trati opět v délce 50 metrů. V cíli této padesátky si soutěžící nasadí potapěčskou výbavu (brýle, šnorchl a ploutve) potopí se do hloubky 3 metrů, odkud vyloví cihlu a s ní v rukou absolvuje plavání opět na padesátimetrové trati.

V cíli této etapy odloží záchranář potapěčskou výbavu a plave se zátěží, kde roli zachraňovaného hraje 50litrový barel naplněný vodou. Na posledním úseku se potopí tentokrát jen do dvou metrů a z koše pod vodou vyloví hokejový puk, se kterým absolvuje známou 25m trať, odloží puk na okraj bazénu a zbývajících 25 metrů doplave do cíle volným způsobem. Že po absolvování této trati toho mají soutěžící plné zuby, snad ani není nutné dodávat. Závod je sice obtížný — sami záchranáři říkají, že je neradno ho podceňovat — ale také velice oblíbený.

Na závěr malá rekapitulace: v Blansku soutěžilo 105 záchranářů z 16 místních skupin záchranářů z celé republiky. První místo v soutěži jednotlivců obsadil Michal Špaček z Blanska.

Více viz www.vzs-blansko.cz.

text a foto: Vladimír Jančík