Občan a mimořádné situace – díl devátý: Role nestátních organizací v krizové situaci

20. prosince 2004, ostatní, přečteno: 4487×

Přes veškerou snahu o co nejlepší přípravu na řešení krizových stavů, spojenou navíc s nemalými finančními náklady, nejsou ani moderní vyspělé země schopny zvládat následky mimořádných událostí pouze státem garantovanými silami a prostředky (hasiči, policie, armáda atd.). Bez nezištné pomoci řady organizovaných dobrovolníků by nebylo možno splnit celou řadu úkolů souvisejících s odstraňováním následků katastrof, které nemusí být vždy jen materiální.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Státní mocí vytvořený aparát umí v případě naléhavé potřeby zajistit díky svým rozsáhlým zdrojům základní chod státu a společnosti i poté, co dojde např. k nějaké velké živelné pohromě. Nedokáže však pomoci úplně každému jednotlivci, který se stal tím či oním způsobem její obětí. Tady musí nastoupit nejrůznější občanská sdružení, humanitární organizace a neziskový sektor vůbec.

Jak ukazuje praxe, je působení těchto složek velmi účinné a prospěšné. Pro příklady nemusíme ostatně chodit daleko. O významu, rozsahu a v neposlední řadě i rychlosti pomoci nestátních organizací lidem postiženým katastrofou se totiž v posledních letech mohli přesvědčit i mnozí občané ČR, do jejichž života drasticky zasáhla velká voda.

Které české organizace tedy na poli pomoci obětem krizových situací úspěšně působí (dodejme, že často i za našimi hranicemi) a na jaké úkoly se specializují? Prostor, který v našem miniseriálu máme, je jen omezený, a proto se zmíním pouze o těch nejvýznamnějších:

Jejich činnost (a to nejen při haváriích nebo přírodních katastrofách) spočívá vždy především v péči o konkrétní osoby a sociální skupiny, které se náhle ocitly v těžko řešitelné situaci, a o přímé nebo zprostředkované zajištění jejich potřeb. Můžeme zde uvést pár příkladů. Organizací finančních a humanitárních sbírek počínaje, přes zajišťování dobrovolníků na odklízecí práce a konče třeba poskytováním tzv. psychosociální péče, která prostřednictvím týmů psychologů a dalších terénních specialistů pomáhá obětem krizové situace překonat prožitá psychická traumata a usnadnit jim návrat do normálního života. (Nemalý význam mají rovněž některé publikace těmito organizacemi vydávané — po zkušenostech z povodní třeba ADRA vydala a bezplatně distribuuje příručku o provádění obnovy bytových domů po záplavách.)

Důležitá je ovšem i práce dalších organizací, jež sdružují na dobrovolné bázi zvlášť školené záchranáře (Svaz záchranných brigád kynologů ČR, Vodní záchranná služba ČČK apod.).

Všechny tyto složky úzce spolupracují s krizovými orgány na celostátní úrovni i na úrovni krajů a obcí s rozšířenou působností (ORP). S účastí zástupců některých z těchto organizací se v případě vzniku mimořádných událostí počítá i ve vytipovaných pracovních skupinách Krizového štábu ORP Blansko. Konkrétně jde o Český červený kříž — Úřad oblastního spolku Blansko, Oblastní charitu Blansko, Vodní záchrannou službu ČČK Blansko a Speleologickou záchrannou službu.

(Příště: Potenciální zdroje ohrožení na Blanensku.)

Mgr. Jiří Kučera
tajemník bezpečnostní rady Města Blansko