Občan a mimořádné situace – díl desátý: Potenciální zdroje ohrožení na Blanensku

28. prosince 2004, zprávy z MěÚ, přečteno: 4363×

Pro kvalitní přípravu na řešení mimořádných událostí a krizových stavů je velmi důležité znát možné zdroje rizik vzniku takovýchto událostí v daném regionu. Proto se při zpracovávání krizové dokumentace tyto zdroje vytipovávají a analyzuje se míra jejich rizikovosti z hlediska přírodní pohromy, průmyslové nebo jiné havárie, teroristického útoku, atd.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Tuto analýzu provádí především Hasičský záchranný sbor příslušného kraje ve spolupráci s obcemi určenými k rozpracování úkolů z krizového plánu kraje (tzv. „určené obce“) a případně i s dotčenými právnickými a fyzickými osobami, zejména podnikatelskými subjekty, jejichž činnost by mohla být takovým zdrojem ohrožení.

Správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP) Blansko a Boskovice mají z tohoto hlediska určitou výhodu. Na jejich území se nenachází jaderné elektrárny, rafinérie ropy, velké přehrady, vojenské základny a muniční sklady, neprochází tudy ani dálniční síť, což jsou všechno objekty a stavby, které jsou nejvíce ohroženy jak v případě přírodní pohromy, tak v důsledku havárie nebo teroristického útoku a jakákoliv mimořádná událost, která by na nich nastala, by mohla mít až celostátní důsledky. Přesto na Blanensku a Boskovicku nacházíme určité objekty, které by mohly případně ohrozit životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Záměrně zde uvádím zdroje z obou správních obvodů, neboť mimořádná událost na kterémkoliv z nich by mohla ohrozit chod infrastruktury na celém okrese.

Jsou to například čerpací stanice pohonných hmot a LPG, a to jak veřejné (Adamov, Blansko, Ráječko, Lipůvka, Sloup, Boskovice, Letovice...), tak i neveřejné v objektech sloužících podnikatelským subjektům (např. stanice v areálech zemědělské výroby). Jiným významným zdrojem ohrožení mohou být zásoby toxických látek sloužící k zajištění výroby v nejrůznějších provozech (amoniak v potravinářské výrobě v Černé Hoře a Olešnici, acetylen v ČKD Blansko), jejichž případný únik by mohl způsobit vznik mimořádné události.

Z tohoto hlediska se třeba v samotném Blansku největší pozornost věnuje zabezpečení 6 tun amoniaku v zásobnících na blanenském zimním stadionu, užívaného pro výrobu umělého ledu. Zdrojem možného ohrožení jsou samozřejmě i hořlavé látky (s těmi pracuje např. Teluria ve Skrchově).

Mezi místa se zvýšeným rizikem vzniku mimořádné události musíme dále počítat železniční trať Brno — Česká Třebová, která je 1. rychlostním koridorem, a také železniční uzel ve Skalici nad Svitavou. V rámci silniční sítě je pak nejrizikovější silnice I. třídy Brno — Letovice — Svitavy č. 43, procházející oběma správními obvody ORP. Na železnici i na silnici je samozřejmě hlavní hrozbou hromadná dopravní nehoda.

Pokud jde o další rizika, pak třeba z hlediska možných sesuvů půdy je na Blanensku ohrožen především Moravský kras, a to padáním skal. Určitou kuriozitou je vytipované možné riziko vzniku zemětřesení o maximální možné síle 4°, a to v prostoru jižně od Blanska (jen pro úplnost: v Jihomoravském kraji by mohlo zemětřesení dosáhnout až 6°, a to v západní části Brna a dále v prostoru Dyjákovice — Jaroslavice).

Nejvýznamnějším zdrojem ohrožení na Blanensku a Boskovicku jsou ale jednoznačně vodní díla Letovice (Křetínka) a Boskovice (Bělá). Pokud by došlo k tzv. „zvláštní povodni“ na těchto dílech (např. v důsledku narušení hráze), pak by vzniklá mimořádná situace s největší pravděpodobností přerostla v některý z krizových stavů, který by již nemohly vyřešit složky IZS svou běžnou činností, a musely by řízení záchranných a likvidačních prací převzít krizové orgány kraje (stav nebezpečí) nebo případně i vláda ČR (nouzový stav). Proto právě na tyto dvě krizové situace pamatuje i krizový plán Jihomoravského kraje.

(Příště: Příprava krizového plánu kraje)

Mgr. Jiří Kučera
tajemník bezpečnostní rady Města Blansko

 
Sdílet odkaz na: Facebook Twitter